Lakeland teriér vám přinese do života radost!

Také fandíte teriérům a rádi byste se dozvěděli něco i o těch méně početných? Pak tu pro vás máme moc pěkné povídání o lakelandech, které si na první pohled klidně můžete splést s o něco známějšími velšteriéry. Ke komu se hodí, co s nimi lze podnikat, a spoustu dalších informací se dozvíte v následujícím moc příjemném rozhovoru.

Lakeland teriér patří nejen v České republice, ale i v okolních státech stále ještě mezi málopočetná plemena. U nás se v současné době zapisuje jen okolo zhruba deseti štěňat ročně, což jistě hovoří za vše. Přesto si vzhledem ke své povaze a možnosti využití zaslouží naši pozornost. A své o tom jistě ví i Bc. Vladimíra Tichá, která je nejenom hlavní poradkyní chovu v Klubu chovatelů teriérů, ale řadu let je také ve své chovatelské stanici Satyr chovala.

Roli určitě hrálo to, že když mně bylo devět let, rozšířila se rodina o hrubosrstého foxteriéra. Také nedaleko nás bydlela paní Zuzana Ledererová, která měla chovatelskou stanici kerry blue teriérů Modrovous a já jí pomáhala psy cvičit a vystavovat na výstavách. Už tenkrát se mně moc líbil teriéří temperament a to, že s nimi se člověk nenudil a byla s nimi legrace.

Majka z Vaňovského údolí

V roce 1968 jsme se jako novomanželé jeli podívat na MVP v Brně a tam jsme poprvé uviděli lakelandy. Moc se nám líbili. Vystavoval je pan Novotný z Vaňova a my si hned u něj zamluvili štěně. Byl to úžasný pán, měl pochopení pro nepříliš movitou mladou generaci a v následující době mě toho hodně naučil. V říjnu 1968 jsme si přivezli Majku z Vaňovského údolí. Bylo mně dvacet let, dělala jsem na veterinární ošetřovně u MVDr. Jana Kollera a byla jsem přesvědčená, že psům rozumím a že si odborně vyberu to nejlepší štěně z vrhu. Přišli jsme s manželem na zahradu pana Novotného, z klubka štěňat se jedno vymotalo, začalo mně žužlat tkaničku u boty a bylo rozhodnuto. Paradoxem bylo, že se opravdu jednalo o nejlepší štěně z vrhu. Myslím si ale, že nám to bylo jedno. Monika, jak jsme jí říkali, byla srdcovou záležitostí.

Lakeland teriér pochází z anglického Cumberlandu z oblasti zvané „Lake District“. Názory na vznik plemene se různí. Někdo říká, že to je moderní forma staroanglického černotříslového teriéry, jiný tvrdí, že lakeland vznikl spojením více plemen. První chovatelský klub vznikl v Anglii v roce 1902.

Lakeland byl vyšlechtěn jako lovecký pes, jehož úkolem bylo tlumit zvěř, která byla nebezpečná pro stáda ovcí. Nejčastěji se jednalo o velké westmorlandské lišky. Plemeni se také po nějakou dobu říkalo westmorlandský teriér. Pracoval se smečkami honičů, ale také jako norník a vzhledem k tomu, že Lake District je oblastí plnou jezer, uplatňoval se i při lovu vyder, které dělaly velkou paseku v rybářských revírech.

Určitě. Lakelandi jsou vynikající norníci a výborně pracují i na naháňkách. Na rozdíl od jiných teriérů je jejich práce opatrná. Lakeland jako norník lišku vyhání, nějaké tvrdé chvaty nemá v oblibě. Opatrný je i při naháňkách na černou zvěř.

Pokud nechcete využívat lakelandy při výkonu práva myslivosti, bude výborně běhat coursing, bude ho těšit agility a v podstatě všechny pohybové aktivity. I když v něm ale budete od štěněčího věku tlumit zájem o zvěř, úplně ji z jeho mysli nevymažete. Kočky, ježci, sousedovy slepice a samozřejmě zvěř v lese a na poli jej bude zajímat stále.

Lakelandy do Československa dovezl výše zmiňovaný pan Novotný v roce 1965 z Holandska. Měl tam dobré kontakty, takže hned od začátku dokázal mít nejen chovné fenky, ale k nim i nepříbuzné psy. Slušný chov lakelandů byl i v Německu. Řekla bych, že v sedmdesátých letech dvacátého století byl chov u nás v lepším stavu, co se týká příbuznosti i kvality psů a fen.

Ornela Satyr

Temperamentní, radostný, učenlivý, hravý. Zvláště fenky mají občas sklony ke rvačkám a to ne venku na procházce nebo v revíru, ale s domácími fenami. Mít více lakelandů není úplně jednoduché. Myslivci si někdy libují, že plemeno má „volný hlas“. V praxi to znamená, že z lakelanda, pokud se nevychovává a bydlíte s ním ve městě, může být nepříjemný štěkálek. Z vlastní praxe vím, že lakeland s dětmi jdou výborně dohromady. Sklony ke kousavosti plemeno nemá.

Pominu-li domácí rvačky, tak bych řekla, že lepší ovladatelností a temperamentem bez zloby.

Nevím o tom, že by se u lakelandů objevovaly nějaké dědičně podmíněné choroby, kterými by bylo třeba se při vedení chovu zabývat. Možná stojí za upozornění, že se jedná o hrubosrsté plemeno, které se trimuje a pokud lakelanda někdo stříhá, hrozí nebezpečí problémů s kůží. To ale platí u většiny hrubosrstých plemen. Naše fenky se dožívaly čtrnácti až patnácti let a pokud je mně známo, je to obvyklý věkový průměr plemene. Pokud potkáte lakelanda na ulici, podle jeho chování věk neurčíte. Důstojnost stáří je něco, co neznají.

Chov lakeland teriérů je zastřešen Klubem chovatelů teriérů. Stejně jako u většiny plemen KCHT stačí lakeland teriérovi výstavní ocenění nejhůře velmi dobrá, ale ocenění musí být získáno na klubem pořádané výstavě. Uchovňujících výstav KCHT pořádá, pokud nezasáhne covid, cca sedm ročně a jsou rozloženy po celé ČR. Doložena musí být kohoutková výška, typ skusu a případná absence zubů. Kohoutková výška musí odpovídat požadavkům standardu (nepřesahuje 37 cm), skus musí být nůžkový, chybět nesmí řezák, ale chybět mohou dva zuby jiného typu. Absence M3 se z pohledu chovných podmínek nebere jako chudozubost. Jeden z partnerů musí být plnochrupý. Plemeno se s absencí zubů nepotýká, takže chovné podmínky umožňují zařazení do chovu většiny odchovaných štěňat.

Problémy s krytím nejsou, zabřezává cca 70% krytých fen, což je na dnešní dobu slušné číslo. Vrhy mívají 4-6 štěňat.  Uvedené odpovídá statistice z několika roků, ono krytí i vrhů je málo. V letošním roce jsem zatím vystavila 4 krycí listy (jsem poradce chovu pro plemeno)

Lakeland bohužel patří mezi málopočetná plemena. Ročně se zapisuje pouze okolo deseti štěňat, takže by se dalo říci, že se moc nejedná o nějakou plemenitbu, spíše o udržování plemene. Zatím jsme schopní dávat dohromady nepříbuzná spojení, ale potěšilo by mě, kdyby chovná základna byla větší a širší. Konkurence mezi teriérskými plemeny je velká a módnost některých z nich odklání pozornost od těch ostatních.

Řekla bych, že se chov posunul v plemenném typu a že na rozdíl od dřívějška se dá dobře odlišit lakeland o velšteriéra. Jinak se chov nikam moc neposunul. Platí to nejen o ČR, ale v podstatě o celé Evropě.

Lakelandů mají ještě méně než my. Trochu lepší je situace v Polsku a v Německu.

Honey Satry

Většina jedinců ano. Přemýšlet je někdy třeba nad kohoutkovou výškou a také nad ocasy přetočenými na hřbet. Chovatelé o tom neradi slyší a bohužel se tím nezabývají ani rozhodčí na vyšších typech výstav. Ve srovnání se zahraničím je někdy problém okolo úpravy a předvedení. Na to může jinak vysoce kvalitní jedinec doplatit. Pak se těžko vysvětluje majitelům chovných fen, že nabízený krycí pes sice nemá početný seznam titulů, ale že je to opravdu nádherné zvíře v majetku člověka, který si s úpravou neví moc rady.

Lake Disign Cavaletti

Tady asi platí to, co většiny psů. Pokud nehodláte svému psovi věnovat čas, nepořizujte si ho. Lakeland potřebuje fyzickou i psychickou zátěž. Může být v kotci, může být v bytě, ale musí být v kontaktu s člověkem a musí mít dostatek pohybu a zaměstnání. Procházka na flexibilním vodítku dvakrát denně okolo bloku mu nestačí a ani v prostorném kotci se nevyběhá. Pokud si jdete pro štěně, podívejte se mu na skus a také na počet řezáků. Někdy absenci řezáku uvidíte už v mléčném chrupu.

K lidem, kteří se mu nebudou věnovat, neposkytnou mu pohyb a nebudou jej vychovávat. A naopak k lidem, kteří jej budou polidšťovat a nebudou v něm ctít psa. Velmi je třeba zvažovat, zda si mohu vzít lakelanda jako dalšího psa do rodinné smečky. To, co se píše u řady plemen, tedy že se psi porovnají sami a určí si hierarchii smečky, u lakelandů většinou neplatí. Případné rvačky nekončí podřízením jednoho z nich.

Aby se našlo více chovatelů, ale také aby se plemeno nestalo vysoce módním, neb to žádnému plemeni nesvědčí. Pokud si pořídíte lakeland teriéra, nebudete vydělávat závratné sumy na prodeji štěňat, ale pes vám přinese do života radost a určitě se s ním nebudete nudit.

Michaela Weidnerová

Foto: archiv Bc. Vladimíry Tiché