Krok za krokem mantrailingem – 2. díl

Přiznejte se, zkoušíte už podle našeho seriálu první mantrailingové krůčky se svým štěňátkem? Jde vám to, nebo už třeba řešíte nějaké drobné problémy? Tentokrát se totiž posuneme od firetrailu k pachovce, upozorníme na možné chyby a v návodných videích si ukážeme, co je dobře a na čem je potřeba ještě zapracovat. Tak pojďme na to!

Tak, co? Zkusili jste si to někteří? Jak vám to šlo? Běhá motivované štěně s radostí a soustředí se na hledanou osobu, anebo s tím má problém? Pokud to nejde podle představ, asi je něco špatně. Příčin je mnoho. Většinou to jde shrnout do těchto hlavních bodů: nedostatečná socializace, slabá vazba na hledanou osobu, strach, obavy, štěně nechápe, co se po něm chce, je roztěkané, všímá si všeho kolem. Jak tedy dál?

Pár dobrých rad a tipů

Řešení je ale velmi jednoduché. Pravděpodobně jste přeskočili některý z kroků, který je nutný pro rozvoj jeho přirozené schopnosti přežití, tedy zajištění potravy, kterou modifikujeme na hledání lidí, jejímž cílem je na konec konců uspokojení z úspěšného lovu, tedy uspokojení základní životní funkce.

Nechce hledat cizí osobu – hledejte domácí, tu nejmilejší.

Neudrží pozornost po celou dobu firetrailu – tak ho zkraťte.

Je roztěkané a zajímá ho všechno kolem – pracujte v úplně klidném prostředí.

Neumí dohledat ukrytou osobu – dělejte zatím vše na viděnou.

Nechce na konci pamlsek – zkuste hru, míček, hadr, peška, hoňte se s ním, nebo zkuste jiný pamlsek, nebo jiný způsob odměny. 

Základním pravidlem je nespěchat!

Hlavně prosím, nehledejte v těchto začátcích nic složitého. Hrajte si, zkoušejte různé varianty, mějte ze všeho radost, hlavně nikam nespěchejte a buďte v klidu. To, co některé štěně zvládne za dva firetraily, může někomu trvat i dlouhé měsíce. Na tom vůbec nezáleží. Na čem ale záleží velmi, to je upevnění motivace k práci a rozvoj koncentrace. Pokud nebude štěně dostatečně motivované a nebude se umět koncentrovat na jeden jediný pach, budete se s tímto problémem potýkat po celý jeho stopařský život.

Tréninkový deník má smysl

Jedno z doporučení pro všechny, kteří to skutečně myslí vážně: pořiďte si tréninkový deník. Jednak budete mít přehled o tom, co průběžně děláte, pak v čem máte nedostatky a problémy a budete také lépe chápat postupný vývoj tréninkové činnosti. Osobně si vedu podrobné tréninkové záznamy u všech svých psů už od roku 2008 a je to studnice neuvěřitelných informací a poučení. Pokud pak takové záznamy ukážete zkušenému instruktorovi, dokáže vám lépe poradit, jak v tréninku pokračovat.

Jen pro představu…

Můj malý hAzzard byl na prvním hravém firetrailu 20. 8. a ke 2. 10. měl odběháno 53 krátkých srandovních stopiček o délce 10 – 40 metrů. Po prvních čtrnácti dnech jsme mu začali schovávat kladeče a po dalších deseti dnech, kdy jsme mu různě ukrývali kladeče, ale viděl je odbíhat, nebo odcházet, si zaběhl první trail jenom od pachovky. Zatím nejsou žádné vážnější problémy, a tak se k firetrailům snad už nebudeme muset vracet. Má zatím problém s tím, že se snaží kladečům nosit pachový předmět. Je to věc, která ale rozhazuje jeho pozornost. Na jeden z takto nepovedených trailů se můžete podívat na videu. Řešení je opět jednoduché. Stačí pachovku na startu například přišlápnout, povzbudit štěně k práci, postrčit jej za pachovku a problém se časem vyřeší sám.

Od firetrailu k pachovce…

Přechod od stavu, kdy štěně vidí odbíhat, anebo odcházet hledanou osobu je někdy úplně jednoduchý, ale někdy s sebou nese mnoho problémů. Mantrailing je v podstatě hrou emocí. Na začátku výcviku emoce do štěněte „nalévá“ kladeč stopy. Upoutává pozornost štěněte, mává před ním pamlsky, hračkou, pachovým předmětem, volá na něj jménem, utíká od něj… Takto motivované štěně se snaží pak kladeče dostihnout, nalézt a dosáhnout tak vytoužené odměny. Pokud ale už odchází jenom od pachového předmětu, musí roli motivátora převzít psovod. Právě on se musí naučit štěně správně motivovat k vyhledání kladeče. Nejde to většinou najednou, tento přechod se musí rozložit do několika jednotlivých kroků. Tedy všechny takzvané „pomocné berličky“ kterými nejprve motivuje do práce kladeč, začíná postupně přebírat psovod a také pak vytváří její nové formy. Jedním ze způsobů jak tento přechod zvládnout jsou dva na sebe navazující traily, tedy přesně první firetral a pak už jenom trail od pachovky. Prozatím jsme zpočátku vypracovávali dva hned za sebou probíhající firetraily. Po prodloužení vzdálenosti pak jenom jeden firetrail. Pokud přecházíme na něco nového, pak se opět musí vše zjednodušit a zkrátit. V případě tohoto způsobu přechodu od firetrailu k pachovce se nejprve vypracuje krátký firetrail, kterým se štěně namotivuje k práci a po odměně od kladeče odmění štěně psovod tak, aby nevidělo, kam kladeč odbíhá a poté jej dovede k pachovému předmětu. Štěně nikoho nevidí a musí se spolehnout jenom na svůj nos. Emoce v něm zůstávají z předchozího firetrailu, přetrvává radost z předchozí práce, emoční křivka zůstává na svém vrcholu. V optimálním případě štěně aktivně zapojí svůj nos a kladeče dohledá. Někdy se stane, že se najednou zastaví a jako by nevědělo, co má najednou udělat. Chce to trpělivost. Většinou se po krátkém zaváhání pustí do vyhledání pachové stopy a kladeče si najde. Aby to nebylo na začátek složité, proto se musí vše udělat na krátkou vzdálenost, v rychlém sledu za sebou, v čistém klidném prostředí bez vzruchů a vyrušení. Můžeme se vrátit i k tomu, že tento přechod štěně odběhne na známou, nebo nejoblíbenější osobu.

Co když to nejde?

Může ale dojít k tomu, že štěně tuto situaci nezvládne. V tomto případě jste pravděpodobně přeskočili některé z mezikroků, které ve štěněti upevňují motivaci a koncentraci. Většinou je problém v tom, že po prvním firetrailu je delší prodleva, štěně ztrácí motivaci a jeho emoční křivka padá do útlumu. Dalším problémem je, že pochvala není pro štěně až tak zajímavá a začne se zajímat o blízké vzruchy a vyrušení (jiný lidský, nebo zvířecí pach, lidé stojící nebo chodící kolem, zajímavé zvuky apod.). Nebojte se vrátit o několik kroků zpět, sledujte, v čem má štěně největší problémy, popřípadě vše konzultujte se zkušeným instruktorem, který vám určitě poradí, jak tuto situaci vyřešit. Zjistěte, co je pro štěně největším problémem – způsob motivace, vyrušení, počasí, těch vlivů je celá řada a musíte se správně analyzovat.

Co je při tomto počátečním výcviku nejdůležitější?

Štěně by mělo chtít pracovat, nemělo by být unavené, a měli byste na něm vidět, jak nosem aktivně vyhledává pach, jak se soustředí a s jakou chutí má snahu nalézt hledanou osobu. Pokud se štěněti daří tento přechod, můžete přistoupit k tomu, že bude startovat pouze od pachového předmětu. Motivaci, správnou míru emocí pak musí do štěněte dostávat už jenom psovod. I tady je mnoho jemných mezikroků, které vám mohou pomoci:

Například, máte štěně ještě v autě, nebo na stanovišti, kladeč zavolá na štěně jménem a odchází položit trail. Psovod pak po několika minutách dojde k pachovému předmětu, namotivuje štěně a předloží mu pachový předmět.

Kladeč odchází, psovod štěně upozorní na odcházející osobu a po chvíli vyráží k pachovému předmětu.

Řiďte se chováním a projevy svého štěněte!

Možností, jak ulehčit štěněti pochopení tohoto problému je mnoho. Neporadíte-li si s tím sami, opět doporučuji pokračovat pod dohledem zkušeného instruktora. Možná si řeknete, že je vaše štěně geniální a tyto mezikroky nepotřebuje. Pak vám gratuluji a máte napolovic vyhráno. Podaří-li se vám takto jedno cvičení, nedoporučuji je hned opakovat. Jednak jste vy jako psovod v euforii, že vám to skvěle jde, ale někdy s tím štěně nesouzní. Velký problém mají psovodi, kterým se podaří štěně takto namotivovat a dojdou k závěru, že to štěně již umí a více motivace nepotřebuje. Zklamání, že to najednou nejde, když to ještě před chvilkou skvěle fungovalo, může mít opět mnoho příčin. Když si necháte tento cvik natočit třeba na mobilní telefon, možná se vám podaří odhalit, proč se to právě teď nepovedlo.

Ať se vám daří!

I tady se můžete podívat, jak hAzzard zvládl svůj první kombinovaný trail a poté jak zvládá trail přímo od pachového předmětu. Po krátkých velmi jednoduchých stopičkách pak můžete začít prodlužovat délku trailu, nebo pomalu měnit směr do oblouku, tvaru písmene „S“ apod. Důsledně hlídejte, jestli štěně vydrží po celou délku trailu být plně soustředěné. Pokud tomu tak není, spěcháte a připravujete traily zbytečně dlouhé nebo složité. Opět musím opakovat – tady nic neuspěcháte. Důsledným zapracováním motivace a koncentrace psa na sledovanou stopu a udržení priority hledaného pachu si ušetříte mnoho problému do budoucna. Tak mnoho štěstí a radosti do další práce.

Luboš Satora

Foto: archiv Luboše Satory

www.pohresujeme.cz