Krok za krokem mantrailingem – 10. díl

Věděli jste, že mantrailing lze za určitých podmínek provozovat i na sněhu? A zajímalo by vás ještě pár důležitých informací a tipů na trénink startů pachové stopy? Pak je tento díl našeho seriálu určený právě vám. Užijte si ho a dejte nám vědět, jak se vám v tréninku daří!

Vedle správné interpretace chování psa, je start jedním z velmi důležitých prvků trailu. I ve druhé fázi výcviku, kdy se zaměřujeme na rozlišování pachů, je dobré neustále zařazovat různé varianty zahájení trailů. I u startů je nutné postupovat pomalu a připravovat různé situace, které mohou nastat v praktickém pátrání. Pojďme se na to tedy společně podívat…

Trénují se všechny varianty startů

hAzzard prošel fází startů, kde pachový předmět ležel v blízkosti skutečné trasy, kudy hledaná osoba prošla, včetně proti-startů, tedy varianty, kdy se pes přibližoval k pachovému předmětu proti pohybu hledané osoby. Dalším pokračováním byl nácvik startů, kdy je prokazatelné, že se hledaná osoba pohybovala ve vzdálenosti kratší, než je délka stopovací šňůry. V této fázi je nutné naučit psa, aby si sám prověřil celý prostor v okolí pachového předmětu, tedy v celém kruhu ve vzdálenosti délky stopovací šňůry, tedy deset metrů. Perimetr neboli prohlídku místa startu zařazujeme před standardní startovní rituály v případě, že je prokazatelné, že se hledaná osoba nacházela pravděpodobně ve vzdálenosti větší, než deset metrů. Na každou z těchto situací existují cvičení, kterými se pes postupně naučí optimálnímu řešení daného problému.

V čem je ale pointa a účel všech těchto cvičení?

Pokud sledujete psa, který se například na vycházce snaží vyhledat nějaký pach, který ho zajímá, snaží se k tomu dostat co nejkratší cestou, za cenu co nejmenších problémů, co nejrychleji pokud pach nemůže najít, v kruzích, postupně se zvětšujících, se pohybuje instinktivně. Proto je v nácviku těchto situací důležité přizpůsobit se přirozenému chování psa. Pokud možno tedy nevkládat do předstartovních, startovních rituálů nic, co tam nepatří a co není přirozené. Pokud už je nutné do předstartovních rituálů něco přidat, musí to mít řád, logiku a přirozenou posloupnost. Na toto téma by se dala vydat kniha.

Stopovat se dá i na sněhu

Zadání, které chceme dnes ukázat, je takové, že se pachová stopa nachází někde před psem, ve velké vzdálenosti. hAzzard, se kterým se ve druhé fázi intenzivně zabýváme rozlišováním pachů, se tento víkend vlastně poprvé setkal s vysokou sněhovou pokrývkou. Využili jsme tedy krás Ladovské zimy a připravili trail, kde musel vyřešit dva problémy. Jednak že v blízkosti pachového předmětu byl jenom pach osoby, která pachový předmět připravila a prvním pachem, na který hAzzard narazil, byl pach cizí osoby. Druhý problém byl, že hledaná pachová stopa byla skoro padesát metrů od pachového předmětu, takže si musel dlouho pamatovat, k čemu si čichnul.

Je nutné trochu předvídat

Aby těch nových situací najednou nebylo moc, den předem jsme pro jistotu vyřešili možný problém velkého množství napadaného sněhu. Tuto zimu ho poprvé napadlo 50 cm, a tak měl hAzzard možnost se na vycházce, den předtím, s takovým množstvím sněhu seznámit a vyřádit se v něm. Druhý den už to pro něj nebyla až taková novinka a zdroj rozptýlení. Zdá se vám to zbytečné, váš pes s tím problém nemá? Konkrétně se sněhem třeba ne, ale určitě jsou při stopování situace, kdy pes musí řešit víc problémů najednou. Jsme si jistí, že to zvládá? Proč najednou nezvládá situaci, o které jsme my, psovodi přesvědčeni, že ji už zažil a musí ji tedy umět vyřešit? Opakuji „my psovodi …“. Co když takto připravené, anebo dané řešení mělo vedle toho, co chceme trénovat i něco, o čem nevíme, co nedokážeme ovlivnit. Proč je pes nezvládl vyřešit, anebo ho vyřešil, ale špatně. Co když jsou v dané situaci okolnosti, které nedokážeme určit, pochopit a vysvětlit. Umíme vyhodnotit a popsat všechny důvody a okolnosti, kvůli kterým pes danou situaci nezvládl? Pokud pomineme „pseudoargumenty“, kterými omlouváme svoji neschopnost, na které narážíme na každém kroku, je pro každého kynologa velmi těžké správně odhadnout, co se v danou chvíli „pokazilo“. Chce to velkou zkušenost a znalosti. Vím, že toto je tak trochu filozofie, ale považuji za důležité to tady zmínit. Proto, když předpokládám, že může být sníh dalším neplánovaným vyrušením, tak tento problém vyřeším dopředu, mimo plánovaný cvik.

S čím je třeba počítat

Někdy nám příroda může hodně pomoci snížit množství neznámých a neovlivnitelných okolností a v tomto konkrétním případu, který ukazujeme na videu, tak můžeme uvažovat o tom, že na práci psa už množství sněhu a neznámé cizí pachy, nehrály až tak velkou roli. Můžeme uvažovat o tom, že na takto vysoké vrstvě sněhu nebude pachů mnoho a pokud budou, tak „majitelé“ těchto pachů budou na sněhu podepsáni. Chování psa tedy nebude až tak ovlivněné tím, co neznáme, ale bude pravděpodobně reagovat hlavně na to, co je za těchto daných podmínek viditelné a jasné. Bude tedy reagovat hlavně na to, co jsme mu připravili, ukáže, jak námi připravenou situaci bude zvládat.

Přestože je možné taková cvičení připravovat i tak, že psovod přesně ví, jak bylo cvičení připraveno, je dobré ponechat v něm prvky, které on sám nezná. Důvody jsme si vysvětlovali už mnohokrát. Pokud psovod zná všechny okolnosti, umí naopak pes přečíst jeho chování, které mu buď úmyslně, anebo podvědomě pomáhá problém vyřešit. Toto konkrétní cvičení bylo připraveno právě tak, že se sice dohodlo, co se chce připravit, ale psovod nevěděl směr pohybu kladečů, a která stopa je ta pravá. 

Rozlišování pachů a hlavní cíl cvičení

Jsme ve fázi rozlišování pachů a toto bylo hlavním cílem cvičení. U pachového předmětu nebyl, kromě pachu instruktora, který tam pachový předmět položil, žádný jiný pach. Mezi pachovým předmětem a pravým kladečem byla ještě jedna cizí falešná stopa. Mimo to u pachového předmětu je ještě jeden cizí pach. Pes tedy musí ukázat, že má dobře vtisknutou prioritu hledaného pachu, tedy k čemu si čichnu, to musím najít bez ohledu na jiné pachy. A za druhé, že je schopen si hledaný pach pamatovat, i když ho v blízkosti uložení pachového předmětu hned nenajde. Dalším poznatkem pak je, jestli si pes umí prověřit prostor kolem pachového předmětu v celém kruhu, tedy dokola.

Přirozené chování psa musíme podporovat

Ve videu jsou popisky, které upozorňují na jednotlivé fáze. Na startu si hAzzard prověřil prostor nejprve v malém kruhu, a když tam pach nenašel, tak si perimetr zvětšit. Toto je přirozené chování, které je potřeba správným postupem výcviku zdokonalovat. Protože zadání bylo, že je stopa hledané osoby někde před námi, postupovali jsme tímto směrem. Cizí pach může pes buď úplně ignorovat anebo si jej prověří. Tady si ho zkontroloval, včetně proti-stopy. Po nalezení správného hledaného pachu už proti-stopu nekontroloval, ale šel přímo ve směru pohybu kladeče. Jak jsme už také několikrát psali, pokud pes pracuje na pachové stopě, nemění své chování, všech pět základních prvků (hlava, ocas, uši, postavení těla a tah do stopovačky) je konstantních. Najdete tam jednu výjimku, ale návrat do správného pachu byl tak rychlý, že psovod nestihl ani reagovat. Na konci stopy kladeč vyrušil srnu, která přes stopu přeběhla. Neplánované vyrušení ale ignoroval. Nejenom hAzzardovi srny velmi voní, je to jeden z pachů, který psi milují. Proto jsme už dříve do cvičení zařazovali krátké traily, kde bylo jasné, kudy srna přeběhla a tam se využívalo buď schéma návratového povelu, nebo přímý zákaz, pokud na pachovou stopu zvěře pes reagoval.

Sněhu se dá i využít

Ještě jedna poznámka. Samozřejmě můžete namítat, že když neustále tvrdíme, že je potřeba připravovat traily tak, aby psovod neznal jejich průběh a musel se orientovat jenom podle chování psa, že na sněhu toto nejde provádět. Máte sice pravdu, ale existuje mnoho možností, jak sněhu spíše využít. Jednak je to skvělá možnost jak cvičit rozlišování pachů, práci na pachové stopě, sledovat, jak se pes chová, když ze stopy sejde, a následně na správnou stopu narazí. Pro ty zkušenější se připravují traily v místech, kde už nějaké stopy jsou. Další možností je právě také možnost sledovat, jak psi reagují na pach zvěře. Možnosti jsou, jenom je potřeba je používat a sníh využít. Tak mnoho zdaru ve stopování, a protože se blíží Vánoce a Nový rok, tak vám všem s hAzzardem přejeme jen to nej, ať se vám vše daří a hlavně vše užívejte ve zdraví.

Luboš Satora

Foto: archiv Luboše Satory

www.pohresujeme.cz