Kouzelná stvoření, která milují až za hrob…

Kouzelná stvoření, jejichž „zvláštní“ schopností je uchvátit vás svou krásou. To jsou vysokonozí poitevini, kteří jsou sice starodávným plemenem francouzských loveckých psů, avšak v našich končinách se objevili teprve před čtyřmi lety. Pojďme se tedy seznámit s touto fascinující nádherou...

Není to tak dávno, co jsme si na eCanis povídali s váženou chovatelkou porcelánů paní Svatavou Beránkovou. Tato dáma však nechová jen jedno atraktivní a u nás málopočetné plemeno, ale rovnou dvě. A tak jsme si dovolili ji opět „přepadnout“ s cílem dozvědět se něco více o vzácných poitevinech.

Svatavo, ta otázka sice padla již v našem prvním rozhovoru, ale určitě ne všichni ho četli.  Připomeňte nám tedy, proč taková volba?

Toto plemeno mě uchvátilo svým výrazem i exteriérem. Doslova a do písmene – úplně jsem se do nich zamilovala. Poprvé jsem se s poiteviny setkala na světové výstavě v Paříži. Francouzský chovatel, který je tam prezentoval, však neměl zájem o žádný dialog atd. Mluvím sice francouzsky, ale bohužel jsem měla smůlu... Snad náhoda nás ale opět svedla dohromady a znovu na světové výstavě, tentokrát v Budapešti v roce 2013. Bohužel to však bylo za celkem dramatických událostí. V této skupině vystavovatelů došlo k tragické události. Zemřel totiž handler, který toto plemeno předváděl. A tak jsem byla požádána o pomoc během výstavy a oni mě posléze na oplátku kontaktovali a já je zase požádala o chovný pár poitevinů. Ten jsem si přivezla v roce 2014 – dvouletou fenku a psa. Byl to tedy první chovný pár v České republice (CLP/PT / 1 a 2).

Představte nám, prosím, blíže své krásné psy. 

Dnes mám již dvě feny (každá je z jiné krevní linie) a k nim jednoho psa. Jsou to kouzelná stvoření, která vás milují až za hrob. Jsou to psi vytrvalí, rychlí, rádi si hrají a milují svou smečku. Jsou však velice citliví na veškeré léky, které ze země původu neznají, systém chovu probíhá ve Francii jinak. Jde o přirozený výběr, přežije jen ten nejsilnější. Moji psi přišli z tři sta padesátihlavé smečky, ve které vládne tvrdá hierarchie a přes to vlak nejede. Po těch letech, co je mám, jsou již plně socializovaní a vše je v pořádku, zcela se začlenili mezi mé porcelány a nemají žádný problém. Milují syrové maso a granule.

Myslím, že jste na sebe vzala obrovské břemeno. Prakticky „píšete“ historii tohoto plemene u nás. Prozraďte nám, jak byste si představovala, aby se chov u nás nadále vyvíjel a jak to ve skutečnosti vidíte?

Bylo by krásné, kdyby se někdo další do chovu zapojil, ale není to snadné, s dalším krytím atd. Do všeho se musí dát spousta energie a času a to se dnes moc nenosí. Myslím, že snad ve Finsku jsem našla skupinu chovatelů, co již ode mne mají štěňata a čekají na další linii, abychom společně mohli chovat dále. Je to paradox, zrovna Finsko, ale je to tak.

Ačkoliv jde o ne příliš rozšířené plemeno, jeho původ sahá hluboko do minulosti. Povězte nám něco málo o historii těchto francouzských honičů.

Původní plemeno poitevin bylo vyšlechtěno pro lov vlků v oblasti Poitu, to je centrální Francie, avšak nejvíce se dodnes používají pro lov a parforsní hony.

Jak byste tohoto psa vykreslila lidem, kteří jej vůbec neznají?

Poitevin je silný a dobře osvalený pes ladného pohybu. Musí vědět, kdo je jeho pán a bude dělat vše, co mu na očích uvidí. Nelze jej trestat, nic nefunguje, jen trpělivost a laskavost. Samozřejmě v zemi původu to mají nastavené trochu jinak, ale moje metoda je taková a vyplatila se. Jsou to běžci, mají rádi pohyb, ale i umí lenošit.

Jak je na tom poitevin se zdravím?

Zatím se u nich nic zásadního neprojevilo, nejsou ničím zatíženi.

Mohli bychom se dozvědět ještě něco dalšího o povaze tohoto plemene a pro koho se vlastně hodí? 

Poitevin bude skvělým parťákem pro nadšené majitele, kteří mají rádi pohyb, procházky v přírodě a jsou fyzicky zdatní. Tito psi jsou schopni blbnout za každé situace. Jejich výchova není složitá, ale pochopitelně musí být vždycky důsledná. Pudy tam jsou, ale i s tím se dá pracovat. Příjemné je, že poitevini jsou prakticky bezúdržboví a minimálně línají.

Plemeno zaštiťuje Klub chovatelů honičů, jaké jsou podmínky pro jeho uchovnění a co nějaké zdravotní testy?

Podmínkou chovnosti je výstava se známkou výborná anebo velmi dobrá, a to ve věku min. 12 měsíců v den výstavy.

Děkuji vám za rozhovor

Foto: Martin Říha