Klíšťata jsou zpátky!

Také se vám lehce přitíží, když ze svého chlupáče sbíráte jedno klíště za druhým, nebo je nacházíte volně lezoucí různě po bytě? Kde si na ně hlavně dávat pozor a zejména jak se účinně bránit, si můžete přečíst v následujícím odborném článku…

Tak už nám, bohužel, zase běží klíšťová sezóna. Je to již pár dní, co je majitelé nachází u svých čtyřnohých miláčků. Že by přes zimu klíšťata vymrzla, je nesmysl a letos už vůbec ne. Četla jsem i o pokusu, kdy nechali zmrznout klíště v kostce ledu, po nějaké době ho rozmrazili a ono vesele a jakoby se nic nestalo, nabralo směr nejbližší teplokrevný živočich.

Něco jako předpověď počasí… 

Český hydrometeorologický ústav už zveřejňuje týdenní předpovědi aktivity klíšťat (ne, nedělám si legraci, vážně to ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem dělají). A také s tím začal dříve než loni. Na jejich webu najdete i doporučení, jak se při tom kterém stupni v přírodě chovat, abyste minimalizovali riziko. Při tomto nejvyšším ohrožení se ani nedoporučuje chodit volně v lese. Jen na zpevněných cestách a prohlížet se ráno i večer, jestli se nějaká potvora náhodou nepřisála.

Ty potvory jsou čím dál tím více odolnější!

Pro nás veterináře je to čas zvýšeného zájmu o preparáty proti těmto roztočům. S nárůstem jejich výskytu do zeměpisných šířek i výšek roste i jejich odolnost vůči jedům, které na ně chystáme. Ale na druhou stranu jim zlepšujeme podmínky my i příroda. Oteplování, změna ve způsobu užívání půdy, přemnožená zvěř, to vše hraje v jejich prospěch. Farmaceutické firmy také nezahálí a snaží se přicházet s novými, ještě účinnějšími látkami. Ona také prognóza není příliš příznivá. Předpokládá se, že do konce století tento parazit ovládne i Skandinávii.

Kde je třeba dát si pozor?

Klíště Ixodes ricinus si libuje v našich listnatých a smíšených lesích, kde má hlavně dostatek různě velké zvěře, na které se může živit. Ale vyhovuje mu jakékoli prostředí s dostatečnou vlhkostí a vegetací. Vyskytuje se ve čtyřech životních fázích – vajíčko, larva, nymfa a dospělec. Pro dospělce je typický hřbetní štítek, který ho chrání před vysušením a jiným poškozením.

Klíště má svou taktiku!

Krev sají všechna stadia (kromě vajíčka, samozřejmě), dle své velikosti si vybírají velikost hostitele. Je pro ně typickou taktikou, že trpělivě čekají na vrcholcích rostlin, až půjde kolem ta správná oběť. Poznají ji speciálním senzorickým čidlem, zvaným Hallerův orgán, který reaguje na teplotu, vlhkost, oxid uhličitý a vibrace. Další vychytávkou, kterou je matka Příroda vybavila, jsou látky v jejich slinách zabraňující srážení krve a tvorbě zánětu, aby klíšťata mohla nerušeně několik dní sát.

A které přípravky tedy použít?

Z těch starých, ale stále velmi dobře fungujících, to jsou pyretroidy (spreje a spoty BioKill, ExSpot, BobMartin, Arpalit, Advantix, obojky Scalibor, Foresto) mající i dobrý repelentní účinek. Ale pozor, nikdy ne na kočky, s výjimkou flumethrinu (obojek Foresto), pro ně jsou toxické! Dalšími látkami jsou amitraz (pipeta ProMeris) a pyriprol (pipeta PracTic).

K nové generaci účinných látek patří isoxazoliny (tablety Bravecto, NexGard a nejnověji Simparica, pro kočky pak pipeta Bravecto). A ještě jednou upozorňuji, neexperimentovat u koček a podávat pouze preparáty pro ně určené!

Foto: archiv LABVETu, Jitka Metličková, Martina Irglová

https://www.labvet.cz/