Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Kdo v srdcích žije, neumírá…

Lidé se rodí a umírají, a někteří z nich vstupují do historie a stávají se nezapomenutelnými. A přesně takovým člověkem byl i Ing. Jan Findejs, kterého jsme nedávno uvedli do naší pomyslné síně kynologické slávy, natočili jsme podcast s jeho dcerou, vnučkou a blízkým kamarádem a do třetice vám nabízíme i krásné vzpomínky některých jeho dalších přátel, kterým obohatil život a také rozšířil jejich dosavadní obzory. Všichni se shodují, že byl nesmírně trpělivý, laskavý a určitě si zaslouží i poděkování touto cestou…


Kdo v srdcích žije, neumírá…

„Kdo v srdcích žije, neumírá…“, říká vnučka Ing. Jana Findejse Kristina Kulhánková a my jsme si tuto pravdivou větičku z jejích úst dovolili vypůjčit nejen jako úvod tohoto článku, ale i jako název vzpomínání některých přátel velkého kynologa a samozřejmě i člověka v mnohém nenahraditelného. Vyjadřuje totiž všechno podstatné. Naše kynologie včetně řady národních, ale i některých dalších plemen mu má totiž být za co vděčná. A stejně tak se Ing. Jan Findejs nesmazatelně zapsal do mnoha lidských srdcí a osudů. Pojďme tedy dát prostor těm, kterým třeba byť jen nakrátko prošel životem, či je nějakým způsobem výrazně ovlivnil.

Jan Findejs dal české kynologii dvě národní plemena!

Fakt, že je osobnost Ing. Jana Findejse zapsána do kynologické historie, je nezpochybnitelný. Mnozí víme, že právě v jeho chovatelské stanici „ze Včelí zahrady“ byl zapsán první vrh dalmatinů v naší republice, že sám napsal několik odborných kynologických publikací, že se zasloužil o regeneraci pražského krysaříka, chodského psa a spolupracoval s panem Ing. Karlem Hartlem v počátcích chovu československého vlčáka.

„Paní Kudrnáčová, já chci dát české kynologii nové plemeno, které u nás doposud není. Malého chlupatého ovčáka, pracovitého, vhodného do každé rodiny, schopného i všestranného výcviku, spolehlivého a odolného. Takové plemeno naší kynologii stále chybí…“

Já jsem měla to štěstí, že jsem mohla stát po boku Ing. Jana Findejse celých šestnáct let v období procesu regenerace chodského psa a to od roku 1990. Jeho znalosti a nadšení mě provází doposud. Byl zapálený vždy do něčeho nového, bylo to pro něho až posedlostí. První zmínka kynologické veřejnosti o nápadu dát české kynologii nové plemeno, chodského psa, byla publikována v roce v roce 1984 v časopise Pes přítel člověka. V roce 1985 byl zapsán první vrh chodského psa v plemenné knize, v roce 1989 se první jedinci předvedli na oblastní výstavě v Domažlicích. Předvedení jedinců bylo jedinečné také na světové výstavě psů v Brně v roce 1990 a následně na konci roku 1991 již vznikl Klub přátel chodského psa. Je neuvěřitelné, že je to již více než třicet let. Žádného z těchto významných dat by nebylo, kdyby nebylo Ing. Jana Findejse.  Doposud mám na paměti i zaryta v srdci jeho slova: „Paní Kudrnáčová, já chci dát české kynologii nové plemeno, které u nás doposud není. Malého chlupatého ovčáka, pracovitého, vhodného do každé rodiny, schopného i všestranného výcviku, spolehlivého a odolného. Takové plemeno naší kynologii stále chybí…“ Troufám si tvrdit, že cituji jeho přání opravdu doslova. Vždyť jsem je slýchávala několikrát a s takovým přesvědčením a nadšením.

Nemohu zapomenout na množství jeho korespondencí, kdy v dané době Ing. Findejs používal psací stroj (znají nyní již asi jen pamětníci). Používal i korespondenční lístky. Téměř všechny tyto cenné korespondence mám stále pečlivě uloženy. Nejde opomenout společné dlouhé telefonické hovory (jak jinak, než „pevnou linkou“), kdy telefon brala převážně paní Findejsová a bylo slyšet: „Jendo, volá paní Kudrnáčová!“. Po více než půlhodinových telefonátech bylo zase slyšet: „Jendo, konči už, nezdržuj paní Kudrnáčovou!“. Paní Findejsová si ani neuměla a v dané době představit, jak cenné tyto hovory pro mě byly.  Většinou se opakovala slova, jako musíme…, je nutné …, nesmíme zapomenout…, prostě naléhavost a nadšení a mnoho dalšího doprovázelo Ing. Jana Findejse při regeneraci či znovuobjevení našich národních plemen. Jeho nadšení, pracovitost a zarputilost jsem postupně přebírala a vždy jsem mu byla, a stále jsem, za to vděčná. Vždy jsem se snažila splnit jeho přání, aby pražský krysařík i chodský pes došel až k mezinárodnímu uznání od FCI. Tak se stalo v roce 2019, kdy česká kynologie získala od FCI prozatímního mezinárodního uznání pro tato dvě plemena. Asi si mnozí ani neuvědomují, jaká kynologická událost to je, když máme od roku 1963 a 1964 (data mezinárodního uznání českého fouska a českého teriéra) mezinárodně uznaná další dvě plemena. Je to i kulturní hrdost. A za tou stojí právě Ing. Jan Findejs.

Byla jsem redakcí eCanis oslovena, abych se podělila o vzpomínky na tohoto velkého člověka, abych případně přidala nějakou historku, zavzpomínala, co mi dal nebo co mě naučil.  V roce 1998 mě oslovil s nápadem, že by si přál, abych kandidovala do předsednictva ČMKU. V té době mě tato myšlenka, přiznám se, velmi zaskočila. Nebála jsem se práce nebo odpovědnosti, ale neměla jsem plány být součástí kynologie na takové úrovni. Byly to dlouhé telefonáty, hovory, dopisy, kde mi Ing. Findejs vysvětloval, proč chce „abych tam byla“ a proč mám do toho jít. Nakonec jsem souhlasila a tak jsem od února 1999 nepřetržitě členkou předsednictva ČMKU. Tímto mě Ing. Findejs „posunul“ dál, změnil mou náplň života a já to cítím tak, že mi určil životní poslání. Dovolím si říct, že ostudu jsem mu neudělala a nedělám. Mohu tímto i posoudit a tvrdit, že česká kynologie má mnoho odborníků a osobností, to je jistě pravda, a mnohých si vážím. Ale takových, jako byl a v našich srdcích stále je, Ing. Jan Findejs, mnoho není.  Myslím tím osobnosti, které daly české kynologii dvě česká národní plemena a na dalším se spolupodílely, které byly vždy vstřícné a upřímné, které byly odborníky v praxi, které vždy přispěly radou a pomocí začínajícím, měly snahu udržet v klubu pořádek a přátelskou atmosféru, s rozmyslem se dělily o své znalosti a zkušenosti…

„Pane inženýre, děkuji Vám za sebe a za všechny majitele a příznivce chodských psů!“

Tímto bych svou vzpomínku na Ing. Findejse ukončila. Pane inženýre, děkuji Vám za sebe a za všechny majitele a příznivce chodských psů. Pokračujeme ve Vaší práci, jsme v klubu skvělý tým, je nás více než sedm set a chodský pes se řadí v české kynologii mezi deset nejpočetnějších plemen z hlediska odchovů za rok. Jsme s pražským krysaříkem prozatímně uznaní mezinárodní kynologickou organizací FCI a to je vše Vaše práce a zásluha. Vzpomínka na Vás nikdy neuhasne.

A veselou historku na závěr?

Nezapomenutelná byla naše účast v pořadu „Receptář“ pana Přemka Podlahy.  Moderátor pořadu, pan Přemek, se nám snažil ve zkratce nastínit svou představu o prezentaci chodského psa před televizními diváky. Jeho představa však absolutně neodpovídala představě pana inženýra Findejse, který chtěl divákům sdělit co nejvíce informací o našem českém národním plemeni. Při rozhovoru se jen těžko dařilo moderátorovi získat slovo. Po ukončení natáčení jsme však ještě s panem Přemkem Podlahou poměrně dlouhou dobu hovořili a on vyslovil přání, že by se chtěl s mými psy vyfotit. Postavil se k nim a pan inženýr Findejs ho ručně nasměroval, že musí jít mezi ně, že si musí k nim podřepnout, ať je vidět, jak jsou choďáci přátelští a povahově výborní. Foto bylo následně uveřejněno v několika časopisech…

A mezi námi skalními choďáčkáři je nezapomenutelná tradiční hláška Ing. Findejse: „No, já bych sladké vlastně neměl jíst…“, říkajíc vždy v autě, když jsme jeli na schůzi či jinou akci a on měl na klíně krabici plnou žloutkových věnečků, které měl tak rád.

Jana Kudrnáčová,

Předsedkyně Klubu přátel chodského psa a členka Předsednictva ČMKU

Na Ing. Jana Findejse vzpomíná v rubrice „Legendy československé kynologie“ i jeho vnučka Kristina Kulhánková. Pokud vám tento pěkný článek unikl nebo byste si ho rádi znovu připomněli, můžete tak učinit zde:
Vzpomínka na Ing. Jana Findejse – Rozloučit se neznamená zapomenout!
Vzpomínka na Ing. Jana Findejse – Rozloučit se neznamená zapomenout!

Také pro vás není jméno Ing. Jan Findejs úplně neznámým, někdy jste o něm slyšeli nebo ...

15.8.2022Legendy československé kynologie

Byl mým skvělým učitelem!

Mezinárodní rozhodčí z exteriéru psů Alenu Košťálovou zpovídá Kristina Kulhánková, vnučka Ing. Jana Findejse…

S mým dědou jste se znala především z psích výstav, na kterých jste se oba potkávali jako mezinárodní rozhodčí. Od mámy vím, že Vás učil standardy „svých“ plemen. Je to tak? A jaký to byl učitel?

S panem inženýrem Janem Findejsem jsem se skutečně setkávala nejprve na výstavách psů jako vystavovatelka. Později pak i jako adeptka na rozhodčí z exteriéru psů – hospitantka v kruhu. No, a když jsem se stala rozhodčí, pak jsme byli kolegové, ale stejně jsem se u něj mnohdy učila ve výstavním kruhu, když jsem si rozšiřovala aprobace. Vzhledem k tomu, že jsem kolem roku 2000 pracovala na ČMKU, kam pan Ing. Findejs docházel, mnohokrát mi zde vyprávěl o „svých“ tedy českých a tenkrát neuznaných plemenech – pražském krysaříkovi a chodském psu a nikdy nezapomněl na dalmatiny (aspoň doufám, že mi paměť slouží – pozn. AK). Mnoho mi toho vysvětlil a dodnes na něj při posuzování pražských krysaříků vzpomínám. Bohužel na chodské psy jsem si už aprobaci nerozšířila, ale myslím, že díky panu inženýrovi se i na toto plemeno dokážu podívat z hlediska standardu.

Ing. Jan Findejs mi toho mnoho vysvětlil a dodnes na něj při posuzování pražských krysaříků vzpomínám!

Pan inženýr Jan Findejs byl skvělým učitelem a dovedl velmi poutavě vyprávět a vysvětlovat. Dá se říci, že čím víc jsem měla otázek, tím byl zapálenější ve výkladu a to všeobecně.

Jak dlouho jste se znali? 

V podstatě od roku 1987, kdy jsem začala sama vystavovat.

Které jeho rady Vám utkvěly v paměti a řídíte se některými dodnes?

Zapamatovala jsem si zejména to, abych se na psa dívala jako na celek a nesoustředila se „jen“ na detaily. A také – jak důležitá je povaha psa a jak se na jednotlivých plemenech podepisuje čas. Tím myslím vývoj plemen, nikoliv stárnutí psíků.

Čeho jste si na Ing. Findejsovi nejvíce vážila?

Byl erudovaným kynologem, velmi upřímným, jeho zájem a zapálení pro kynologickou problematiku ať už chovatelskou nebo výstavní bylo velké. A byl to laskavý člověk – to považuji za velmi důležité.

Máte nějakou úsměvnou vzpomínku, která by si zasloužila zmínku?

Snad jen to, že jednou v zápalu posuzování si po pauze prohodili s panem Dr. Mojžíšem navzájem kruhy. I to se ale stává…

Děkuji vám za hezkou vzpomínku.

Kristina Kulhánková

Možná si pamatujete, že jsme vzpomínce na Ing. Jana Findejse věnovali i jeden díl našeho podcastu, který určitě stojí za poslechnutí. Najdete jej ve všech podcastových aplikacích a také zde:
Ing. Jan Findejs – člověk, na kterého se nezapomíná!
Ing. Jan Findejs – člověk, na kterého se nezapomíná!

Souhlasíte, že Ing. Jan Findejs se stal legendou československé kynologie ještě za svého života? Jemu totiž vděčí nejen naše národní plemena, jako jsou chodský pes nebo pražský ...

8.8.2022

U krysaříků jsme táhli za jeden provaz!

Vážený pane inženýre  Findejsi,

chtěla bych se Vám omluvit za to, že se mi líbí a líbili krysaříci barevní a dlouhosrstí. A velcí. Sedávala jsem s Vámi totiž  několik let ve výboru tohoto plemene a vím, že nic z toho  nebylo podle Vašeho gusta. Chtěl jste se totiž  výškou krysaříka vymezit vůči pinčovi a barvy jste nechtěl kvůli jejich genetickému založení. Jenže také vím, že jste  býval hlavně laskavý a svobodomyslný a nás chovatele jste nechával  žít a přemýšlet vlastní hlavou. A cíl byl jasný, uznání. Proto jsme se snažili jinak. 

Díky Vaší benevolenci býval tenkrát klub docela dobrou partou, která si navzájem pomáhala a vymýšlela různé akce na podporu krysaříka. V tom jsme táhli za jeden provaz. Vzpomínám třeba na kostýmní akce v Českém Krumlově, na účast kostýmovaných členů klubu na vernisáži výstavy Rudolf II. a 10. století architektury na Hradě nebo také na setkání se soutěžemi na Moravě a v Praze Bráníku. I jednu z našich prvních klubových výstav jsme oblékli do kostýmů a s květinami vám přišli poděkovat za Vaši práci. Přesto si myslím, že jste nebyl na sklonku života řádně doceněný. Jenže to už tak bohužel v Čechách bývá. Bedřicha Smetanu, kupříkladu, nechali poklepat na základní kámen Národního divadla a pak ho zapomněli pozvat na jeho otevření.

„Pane inženýre, chtěla bych říci, že se Vaše práce neztratila a nezapadla a krysaříci běhají nejen od Šumavy k Tatrám, ale i od Ameriky po Austrálii!“

Dnes hlavně ti, co Vás v životě nepoznali, rádi argumentují tím, co byste býval chtěl a nechtěl. Já to dost dobře vím, protože jsme si volali a psali. Měl byste určitě velkou radost, protože Vaše dvě plemena se nakonec dočkala uznání, byť zatím jen prozatímního.

Za sebe bych chtěla říci, že ten malý tajtrdlík krysařík mi navždy změnil život, protože toto stvoření je prostě úžasné. Odvedlo mě od sportovní kynologie na místa, kam by mě jinak ani nenapadlo jít a tím myslím i místa duchovní povahy. Třeba takové pěstování vlastenectví, které je v současnosti téměř neslušným slovem. 

Nuže pane inženýre, Vaše práce se neztratila a nezapadla a krysaříci běhají nejen od Šumavy k Tatrám, ale i od Ameriky po Austrálii.

Pane inženýre Findejsi, děkuji Vám. 

Vaše Jana Hrbková,

chovatelka pražských krysaříků, CHS Spero Meliora

 

Michaela Weidnerová

Foto: archiv rodiny Ing. Jana Findejse, archiv Jany Kudrnáčové, archiv Jany Hrbkové, Google.com

Doporučujeme z našeho e-shopu
MERCH eCanis
Novinka
Pytlopamlskovník eCanis - velký

Pytlopamlskovník eCanis, který je k dispozici v naší nabídce, se vyznačuje jednoduchým a funkčním designem. Může se nosit hned třemi různými způsoby: volně připnutý k opasku pomocí malé karabiny,  jako kabelka přes rameno,  pevně připnutý k opasku. 

ZB000789
od 450
MERCH eCanis
Novinka
Plastová kartička Můj pes je sám doma!

Plastová kartička ve velikosti platební karty do peněženky pro případ nouze, pokud by váš pes zůstal doma sám. Na zadní straně je opatřena kontaktmíni údaji.

Skladem
ZB000505
59
MERCH eCanis
Deštník eCanis

Už nikdy nemusíte moknout! Vybavte se do jakéhokoliv deštivého počasí krásným a stylovým deštníkem z naší dílny, který rozjasní každý pošmourný den. Barva bílá s potiskem eCanis a naší sympatické maskotky – maliňačky Dior.

Skladem
ZB000504
250
MERCH eCanis
Výstavní pamlskovník

Malý pamlskovník kolem pasu je vhodný zejména při předvádění psa na výstavách. Využít ho lze ale i při dalších kynologických aktivitách či při běžných procházkách. Ruční zakázková práce, vyrobeno v ČR.

ZB000495
od 250
MERCH eCanis
Pouzdro na mikrotenové sáčky

Textilní pouzdro na sáčky na psí exkrementy – zásobník na pytlíky na psí trus. Díky praktické karabině jej lze zavěsit například na opasek a je tak vždy pohodlně po ruce.

ZB000486
od 125
Novinka
Sušené krůtí krky

Křupavý pamlsek s vysokým obsahem vápníku a hodnotných bílkovin. Blahodárně působí na kosti a srst.

ZB000462
od 22
Novinka
Sušené hovězí plíce

Vhodné pro obézní psy díky nízkému obsahu tuku. Jsou křehké a měkké a tak jsou skvělým pamlskem pro štěňata, starší psy, ale také pro psy, kteří mají problémy s chrupem. Prospívá rovnováze hladiny žaludečních šťáv. 

ZB000458
od 21
Novinka
Sušené hovězí srdce

Dietní pamlsek s vysokým obsahem bílkovin. Vhodné zejména pro psy s nadváhou. Hodí se také pro staré psy, kteří mají problémy se zuby.

ZB000453
od 26
Novinka
Obojek SOFTY
Obojek SOFTY
Vyberte barvu

Odolný perforovaný ručně vyráběný obojek Softy je navržen k maximálnímu pohodlí vašeho psa. Objektivně lehký a vzdušný materiál, který ovšem neztrácí svou pevnost a odolnost.

ZB000096
od 0
Lanové vodítko EASY LONG - TWIST | MINI

Kvalitní, ručně vyráběné vodítko s originálním posuvným systémem umožní zkracování a prodlužování vodítka v celé délce snadným pohybem několika prsty.

ZB000299
od 539
Kam dál ...



-->