Kdo si počká, ten se dočká!

Těšíte se na pokračování srdceryvného příběhu zachráněné fenky španělského galga Darinky? Jste zvědaví, jaké pokroky udělala během dalšího měsíce ve své nové rodině? Jde to krůček po krůčku, ale její panička se jí nadstandardně věnuje a spolu s celou rodinou se pak radují z každé maličkosti. Darinka už dokonce občas začíná i vrtět ocáskem…

Máme tu polovinu února a tím pádem za sebou i další měsíc společného soužití s naší Darinkou. K její nelibosti musím zkonstatovat, že se prozatím žádná velká sněhová nadílka nekonala, takže v tento čas máme spíše galga gaučového. A nejen galga. I ostatním psím holkám se v tomto studeném a mrazivém počasí nechce chodit ven, a nejen jim, tudíž si tento čas užíváme mazlením právě na gauči. Samozřejmě krátké výlety do přírody, které spíše připomínají jarní procházky, ale nevynecháváme.

A do akce jde i ocas!

Již víme, že začleňování Darinky do normálního života nejde nikterak rychle, ale vždy se najde něco, co mi udělá neskutečnou radost. Už jsem se dříve zmínila o pokroku s ocáskem – již několikrát se sem a tam mihnul radostí… Nyní ale už mohu zkonstatovat, že v některých vzácných chvilkách s ním Darinka mrská radostně tak, že máme za sebou i první malou nehodu – nepřežila to porcelánová soška na stolku. Byť se to bude zdát někomu zvláštní a nepochopitelné, mám upřímnou radost i z tohoto. Zúročily se také mé přípravy před adopcí Darinky… Celá rodina se mi smála, když jsem doma zaklekla na všechny čtyři a procházela jsem celý dům po čtyřech jako pes. Potřebovala jsem totiž zjistit, co je nutné přestavět. A vyplatilo se. Zbytku rodiny jsem vysvětlila, že jsme vždy měli velké psy, ale pokaždé bez ocasu. Ovšem galgo má při projevu lásky a radosti ocas velmi mrštný… Při počáteční apatii Darinky se mi toto vše sice nezdálo nutné, avšak kdo si počká, ten se dočká. Jen ta zmiňovaná soška byla opomenuta, a proto radost mé fenky nepřežila.

Jeden za všechny, všichni za jednoho 

Nicméně za veškeré pokroky Darinky mohu s upřímným svědomím poděkovat celé naší smečce, protože bez nich by to bylo velmi velmi těžké. Darinka se opravdu snaží napodobovat ostatní psí holčičky, i když s ohledem na jejich velikost je to velmi úsměvné a někdy i trošku nebezpečné. Když vám chce vyskočit do náručí krysařík, je to něco jiného, než když vám do ní chce poté s rozběhem vyskočit galgo. Třeba i vítací ceremoniál je velmi zajímavý, a to s ohledem na fakt, že je opravdu rozdíl v tom, zda vás vítá krysařík s váhou kilo dvacet, nebo dvaceti pěti kilový galgo, který se ho snaží napodobovat. V tomto případě jde většinou i o zuby, bohužel o naše, ale i tak jsem velmi šťastná za okamžiky lásky, kterými nás Darinka zaplavuje. A věřím, že jich bude stále víc a víc.

Adopce má smysl

Ještě mi dovolte v tomto článku vzpomenout na jednu důležitou věc. Je únor, a proto si dovolím podotknout, že právě 1. února byl světový den galgů. Každý rok se ve Španělsku rodí tisíce těchto psů vyšlechtěných k lovu. Jejich životy bývají plné strachu a krutosti, a když přestanou být užiteční, jsou brutálně zabiti, oběšeni na stromech, hozeni do studny, ubiti k smrti nebo „jen“ opuštěni. Přestože galgové potřebují naši pomoc po celý rok, máme díky světovému dni galgů perfektní příležitost se sjednotit a bojovat za tyto nádherné psy. Tento datum byl vybrán proto, že označuje konec lovecké sezony, kdy mnoho galgů potká osud horší, než byla krutost jejich dosavadních životů. Myslete tedy, prosím, společně s námi na tato andělská stvoření a pomozte nám jejich osud změnit. Vězte, že adopce má opravdu smysl. Každou adopcí, byť jen jednoho jediného chrta, vlastně zachráníte chrty dva. Jednomu tím, že ho adoptujete, a druhému tak, že se pro něj uvolní místo v útulku. I když je nutné si adopci galga velmi promyslet a připravit se na ni, věřte, a to mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, nebudete nikdy litovat. Ba naopak, chrtóza je velmi nakažlivá nemoc, a právě tato nemoc ve vás bude vzbuzovat touhu adoptovat a tím zároveň pomoci více pejskům.

Tak na přečtenou příště a s přáním lepších zítřků pro všechny pejsky na světě!

Foto: Jana Kristková