Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Kde se vzal, tu se vzal německý ovčák? III. díl

Už jste se také těšili na pokračování našeho pohledu do historie plemene německý ovčák? Tak jste se konečně dočkali! Tentokrát se podíváme na jednotlivé krevní linie a také na to, co nám vlastně daly...


Vyznat se v krevních liniích není úplně snadné. Mnoho chovatelů se však dozadu ani nedívá a vůbec netuší, do kterých linií se jejich němečtí ovčáci řadí. To je však velkou chybou a třeba právě tento článek u vás vzbudí opravdový zájem dohledat, kam vlastně ten váš pes nebo fena patří a jak mu nejlépe najít vhodného partnera...

Počátek krevních linií

Kde se vzal, tu se vzal německý ovčák? 		III. díl

Krevní linie německého ovčáka postupně vytvořili Pollux, Kastor a Horand, a to až po dnešní dobu. Tak jak tomu vždy bylo, je a bude, tak jen ti nejúspěšnější psi jsou v chovu používáni nejvíce. Díky našemu seriálu o historii již víme, že za přehled v krevních liniích vděčíme správci první plemenné knihy Schaelleru z Augsburgu, který zpracoval dílo Die wichtigen männlichen Linien in der Zucht des deutschen Schäferhundes (Hlavní mužské krevní linie v chovu německého ovčáckého psa). Zde jsou zpracovány tabulky, ve kterých jsou uvedeni psi, kteří vzhledem ke svým úspěchům byli k chovu využíváni nejvíce. A tím, že tito psi byli použiti pro více fen, nastalo silné soustředění jejich krve v chovu německého ovčáka.

Podle Schaellera se vytvořilo cekem 32 hlavních mužských linií, které pak ještě rozdělil takto:

  • 29 Horandových linií
  • 2 linie příbuzné s Horandem
  • 1 Audifaxova linie

Základní linie

Za vůbec prvního psa a praotce všech německých ovčáků je považován Pollux 151, jeho fotografie však nebyla dochována. Narodil se 22. února 1891 po otci Roland a z matky Courage, jejichž původ byl neznámý. Pollux dal světu významného syna a nám všem známého Kastora. Oba tyto psy však mnohonásobně předčil Horand v. Grafrath, původním jménem Hektor Linksrhein, narozený roku 1895, který byl synem Kastora a vnukem Polluxe. Dalším důležitým psem se stal právě syn Horanda – Hektor v. Schwaben,narozený 5. ledna 1898, vítěz z roku 1900. 

Jeho matkou byla Mores Plieningen, původem württemberská stádová fena.  Tento pes se výborně osvědčil v chovu a prodloužil tak Horandovu linii přes několik dalších potomků. V první řadě to byl Heinze von Starkenburg na vítěze 1906/7 Rolanda v. Starkenburg. V druhé řadě přes Beowulfa 10 na Jokela v. Schwetzingen HGH a v třetí řadě přes Beowulfova bratra Pilota 111 na Grafa Eberhard von Hohen Esp.

Kde se vzal, tu se vzal německý ovčák? 		III. díl

Nutno říci, že Roland v. Starkenburg byl prvním produktem úzké pokrevní plemenitby, což přineslo rychlé zlepšení exteriéru v několika generacích. Později však nastalo zhoršení vlivem pokrevní plemenitby, jenž byla prováděna více a nepromyšleně.

 

Roland v. Starkenburg se v chovu prosadil hlavně přes své dva syny. Prvním z nich byl Hettel Uckermark HGH, který prodloužil Horandovu linii na další tři s fenou Flora Berkemayer, ta vedla krev Rolanda, Horanda a Deweta na linii Billa v. Riedeckenburg. Dále se prosadil s fenou Bella v. d. Leine s krví Rolanda a Beowulfa na linii Alexe v. Westfahlenheim a pak s fenou Minka v. Lande PH, která nebyla s Hetelem tak spřízněna, na linii Aliva Sudenberg PH. Dalším Hettelovým synem, který založil významnou krevní linii, byl Billo v. Reideckenburg, jehož matka vedla krev v. d. Krone a oblíbenou krev Deweta Barbarosa.

Billo von Riedekenburg vedl tedy III. krevní linii a tu pak prodloužil dále. Nicméně pro nás je důležité vědět, že Billo stejně jako jeho sourozenci, prosazoval v chovu těžkou kostru a masivní stavbu těla po svém otci Hettelovi Uckemark HGH a kupředu přestavěnou lopatku po matce Flora Berkemayer. Také je dobré si zapamatovat, že prodloužení této linie vede na známé psy, jako jsou Gnom v. Kalsmuntor, Caesar v. Laubegaster Ufer a Nestora v. Wiegerfelsen, který se v chovu osvědčil řadou svých potomků, jejichž hlavními přednostmi byla chuť do práce, temperament a bojovnost.

 

 

Další prodloužení linie Hettel – Alex v. Westfahlenheim. Jde o nejrozšířenější linii v chovu německého ovčáka. Alex se dá považovat za zakladatele tzv. moderní linie. Jednodušeji řečeno – to, co v počátku znamenal Horand, to v druhé etapě plně platí o Alexovi. Alexova linie má obrovský význam pro chov německého ovčáka, ale také pro chov u nás v Čechách, který je na této větvi téměř celý postaven. Určitě stojí za to říci, že jde o linii vítězů: Alexův syn Erich v. Grafenwerth – vítěz z roku 1920, jeho syn Klodo v. Boxberg – vítěz z roku 1925, jeho syn Utz v. Hans Schütting – vítěz z roku 1929 a  také na Hussan v. Haus Schütting vítěze z roku 1932.

Vždy záleží na chovatelích, aby se při sestavování chovného páru snažili dobré vlastnosti upevnit a nežádoucí vyloučit!

Alexova line se dále člení na AlexErich v. Grafenwerth linie přes Dolfa v. Margaretental na Gundo Isentrud, jeho syna Ericha v. Glockenbrink na Harrase v. Glockenbrink a jeho dva bratry Horsta a Harryho. Je důležité vědět, že v této linii se často vyskytoval neúplný chrup. Například dvojnásobný šampion ČSR Blitz v. d. Sieben Kurven vede sice přes svého otce jinou krev, ale přes ostatní své předky vede třikrát Harrase v. Glockenbrink. Blitz vede tedy linii Horst – Nores Kriminalpolizei. Tato linie je označována jako nežádoucí, která poškodila chov tím, že Nores přenášel na potomky tyto vady: světlé až albinistické zbarvení, slabou tělesnou konstituci, slabé nervy a neúplný chrup. Blitz dával i dobré vlastnosti jako například: typické hlavy, rovný a pevný hřbet a pružnou chůzi. Vždy záleží na chovatelích, aby se při sestavování chovného páru snažili dobré vlastnosti upevnit a nežádoucí vyloučit.

Blitz v. d. Sieben Kurven – náš český šampion, pes, který byl svého času u nás nejvíce používaným plemeníkem. Jak je vidět na fotografii, byl to skutečně krásný výstavní pes, který ve své době neměl konkurenta. Možná to byl právě ten důvod, proč byl tak hojně využívaný v chovu. Z dochovaných záznamů ale víme, že právě Blitz měl neúplný chrup, špatnou povahu, byl nervózní, bázlivý a měl reakci na střelbu. Přesto byl tehdy nejvyužívanějším plemeníkem u nás. Je jasné, že Blitz dával svým odchovům více nežádoucích než žádoucích vlastností. Ale i tento pes dal dobré potomky, a to především díky dobré volbě jeho partnerek. A to ukazuje na fakt, že chovatelství se musí dělat především s rozumem.

 A právě tímto psem dnešní povídání o liniích zakončíme a na pokračování se můžete těšit zase další pátek.

Rozdělení krevních linií do základních skupin
Kde se vzal, tu se vzal německý ovčák? 		III. díl

 

 

Foto: www.pedigreedatabase.com

Kam dál ...