Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Jak vybrat správný chovný pár?

Jak vybrat toho pravého? Tuto otázku si jistě položilo již mnoho z nás. A právě v dnešním pokračování našeho chovatelského seriálu se dozvíte několik zajímavých a zásadních rad, jak správně vybrat partnery do chovu a nejen to...


Jak vybrat správný chovný pár?
Ing. Luděk Novák 24.11.2018 402x Právo a legislativa
Celkem 9 článků z rubriky: Právo a legislativa

Dnešní a bohužel již poslední díl seriálu Ing. Luďka Nováka se bude věnovat problematice výběru chovného páru. Povíme si také něco o svodu mladých, či kontrole vrhu. A opět vše vychází z letitých zkušeností a praxe autora právě v oblasti chovu psů.

Ing Luděk NovákV malé populaci plemene s nízkým počtem chovných jedinců můžeme spoléhat na vlastní orientaci. Ve velkých populacích by nám výrazně měly pomáhat bonitační kódy chovných jedinců. Ten podmiňovací způsob je zvolen záměrně, aby bylo možno ještě jednou zdůraznit nutnost velmi zodpovědné a důsledné práce bonitačních komisí, kde nemůže být místo pro diletanty, při dodržení všech výše uvedených zásad (kolektivnost, „jedny oči“ atd., atd.). Jen tak se na kódy můžeme spolehnout.

Jak na to?

 Asi již není ani třeba připomínat, že výběr partnerů by měl být prováděn ve smyslu chovatelského cíle, s ohledem na bonitační kód, při dodržení chovatelských norem klubu. V prvé řadě je třeba prověřit příbuznost. Nejlépe je když v celém PP se nenachází ani jeden společný předek druhého partnera. Pokud toto není možné, postupujeme velmi obezřetně jinak.

Ing Luděk NovákPoté se věnujeme kvalitativním znaků partnerů. Zásadou číslo jedna je, že nikdy na sebe nesmí přijít jedinci, kteří mají v kódu vyznačenu stejnou odchylku od standardu (exteriér i povaha). Zásadou číslo dvě, tedy odchylku určitého znaku jednoho partnera musíme kompenzovat vždy a zásadně standardním znakem druhého partnera a nikoliv protipólem. Jak již bylo uvedeno u povah BB, nikdy nemůžeme spojit s BA, ale vždy s AA. Psa na horní kohoutkové výšce nesmíme použít na malou fenu, slabý typ na silný atd., atd.. Dále musíme přihlédnout k dosavadnímu využití chovného jedince. Každý chovný jedinec, pokud tedy prošel sítem kritérií pro chovnost, má svůj genofond, který je třeba vyzkoušet. Musíme dbát neustále na pestrost genetické variability plemene, jinak zakládáme na fatální problém. Zde bývá velmi nepříjemný tlak na maximální využívání šampiónů a nebo psů ověnčených zkouškami. Proto tak moc záleží na kvalitách poradce chovu. To v žádném případě nenahradí nějaké nařízení klubu o omezení počtu krytí – ba naopak tato „berlička“ může být kontraproduktivní. Hlavní roli zde musí hrát lidský faktor.

A zase k poradci...

Poradce chovu, má-li určitou zodpovědnost, musí mít  však na druhé straně i adekvátní práva. Měl by tedy mít právo posledního slova. Bude-li dostatečně znalý a komunikativní jistě se cesta vždy najde. Výběr partnerů by měl být předmětem vzájemné spolupráce chovatele a poradce chovu. Poradce chovu by měl být garantem dodržování principů řízení chovu a klubové normy by mu k tomu měly zároveň vytvořit patřičné kompetence a prostor pro jeho činnost.

 Prakticky by mohlo jít o dvě varianty této spolupráce:

            1. Chovatel si navrhne sám plemeníka pro svou fenu. V tomto případě by měl poradce posoudit navrhované spojení (příbuznost, kvalitativní parametry obou partnerů, četnost využívání plemeníka atd., atd.). Pakliže se navrhované spojení jeví jako vhodné, doporučí spojení a výběr je ukončen. Pokud však poradce objeví nějaký problém, měl by chovatele se svým nálezem seznámit a navrhnout mu jiné, minimálně tři plemeníky, kteří by byli vhodnější pro chovatelovu fenku. Je potom již na chovateli, kterého z tří navržených plemeníků si vybere.

            2. Chovatel nemá svůj návrh plemeníka a pouze požádá o vystavení krycího listu. V tomto případě by měl poradce chovateli navrhnout minimálně tři plemeníky a je potom již jen na chovateli, kterého z navržených plemeníků využije.

Kontrola vrhu

Ing Luděk NovákPrvním praktickým článkem nového reprodukčního cyklu je narození štěňat z navrženého spojení a jejich kontrola. Některé kluby mají ve svých řádech zakotveny kontroly dvě. Jednu hned po narození a druhou v sedmém týdnu stáří štěňat.

Kontrola vrhu poradcem chovu hned po narození štěňat se však jeví jako zbytečná, navíc se jen zvyšuje riziko zavlečení nákazy. Na štěňatech není téměř nic poznat a chovatel obvykle hned po porodu své feny mívá dostatek potřebných informací od veterinářů.

V sedmém týdnu, těsně před možností předání štěňat novým majitelů, však kontrola svůj význam má. Je to vlastně první kontrola našeho snažení o správnou reprodukci. V prvé řadě je třeba zkontrolovat všechna štěňata, zda se u nich náhodou neobjeví nějaké, v tomto věku již patrné, dědičně vázané vady. Pokud by se objevily, je třeba neprodleně podat zprávu chovatelskému kolegiu, spojení v žádném případě neopakovat a znovu důsledně propátrat veškerou chovatelskou dokumentaci obou partnerů. V budoucnu pak oba partnery jen velmi obezřetně použít v chovu a bedlivě sledovat potomstvo. Pokud by se defekt u některého z bývalých partnerů ještě zopakoval i s jiným partnerem, je třeba ho okamžitě i s jeho sourozenci vyřadit z chovu.

Jinak prohlédnutá štěňata popíšeme v zápisu o kontrole vrhu a uděláme vlastně první hodnocení výsledků naší práce. Z uvedeného logicky vyplývá, že kontrolu by měl provádět ten, kdo spojení navrhl – odsouhlasil.

Svod mladých

ing. Luděk Novák Při této chovatelské akci jde více než o posudek jedince, o přehlídku výsledku realizovaného spojení. Provádí se od šesti měsíců stáří jedinců (horní hranice neomezena). Jak nám již cíl této akce napovídá, je třeba získat k účasti co nejvíce mladých zvířat – nejlépe kompletní vrhy. Jen tak můžeme objektivně vyhodnotit chovatelskou hodnotu rodičů. Proto je dobré zakotvit do klubových norem svod mladých jako podmínku chovnosti. Málokdo si dovolí v tak raném věku psa mu uzavřít cestu k uchovnění. A pokud by se přece jen z velmi vážných důvodů stalo, že jedinec nemohl být předveden v raném věku (vycestování či nemoc majitele apod.) je i tak možnost tuto podmínku k uchovnění splnit, neboť svod mladých není věkem z horní hranice omezen. Jsou-li v určitém vrhu zjištěny závažné nedostatky, postupuje se stejně, jak bylo popsáno u kontroly vrhu. V tak mladém období věku psa nemá význam provádět podrobné hodnocení jako při bonitaci, neboť jedinec je právě v silném vývoji, a tak ve svodové kartě uvádíme jen několik již relativně stálých veličin (alespoň ve vztahu k věku).

Slovo závěrem

Schematicky předvedený systémový přístup, za předpokladu jeho realizace schopnými lidmi, by měl přispět k dalšímu rozvoji chovu psů v ČR. Účelem uveřejněného elaborátu je inspirovat se k zamyšlení nad docela závažnou kynologickou problematikou, řešenou v současnu docela hodně rozlišnými způsoby s více či méně úspěšnými výsledky. V žádném případě nejde o patent na rozum, či jedinou správnou cestu. Je možné souhlasit či nesouhlasit, jak s celkem, tak s některými pasážemi.

Foto: Kateřina Lisová