Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Jak štěňátka přicházejí na svět, aneb Z deníčku těhotné Štěkny – 8. díl

Našim Štěkníkům se daří skvěle, a jak rostou, pomalu se začínáme poohlížet po jejich novém domově a začínáme jim vybírat majitele. Co všechno nás na této těžké cestě čeká? Zatím jsou štěňátka malá a než jim začneme domů zvát návštěvy, musíme absolvovat první kontakty s potenciálními majiteli a vyselektovat ty nejpřijatelnější.


Jak štěňátka přicházejí na svět, aneb Z deníčku těhotné Štěkny – 8. díl
Katka Houšková 10.1.2021 10397x Jak na to?

V životě chovatele jsou věci příjemné a věci méně příjemné. Jednou z té druhé skupiny je výběr nových majitelů pro naše štěňata. Pokud někdo chrlí tři vrhy ročně, je mu asi do značné míry jedno, komu ta štěňata prodá a je rád, že se jich zbaví, pokud možno za dobrou cenu. Pokud ale máte štěňata takříkajíc „jednou za uherský rok“, výběr nových majitelů neponecháváte náhodě. Není to pro vás otázkou ceny, ani otázkou sympatií nebo budoucích ambicí. V první řadě chcete, aby se váš pracně vypiplaný a téměř vlastníma rukama kojený drobeček měl v životě co nejlépe. V druhé řadě potom stojí ty ambice a rádi byste prodali štěně lidem, kteří s ním budou „něco“ dělat. No, a ve třetí řadě je to i otázkou osobních sympatií. S většinou majitelů se budete i nadále vídat a není nic lepšího, než vídat se s lidmi, kteří jsou sympatičtí, inteligentní a se kterými si máte co říct. Konec konců – není vůbec vyloučeno, že společně strávíte i nějakou tu psí dovolenou!

Letos byl o štěňata opravdu enormní zájem. Již v období březosti Štěkny, tedy ještě před porodem, jsme měli několik desítek zájemců a než jsme začali domů zvát návštěvy, bylo jich více než padesát. Selekce byla tedy tentokrát ještě složitější než jindy.

 Ambiciózní zájemce - realita nebo fikce?

Jak štěňátka přicházejí na svět, aneb Z deníčku těhotné Štěkny – 8. díl

Jak ale odhadnout toho pravého zájemce o štěně? Těžko! Jen velmi, velmi těžko. A často to bývá otázkou náhody. Ne každý zájemce s ambicemi je ve finále tím úplně nejaktivnějším, naopak. Moje osobní zkušenost je taková, že představy mnoha budoucích majitelů vůbec neodpovídají realitě a sliby o pravidelném cvičení a cestách na výstavy přes půl světa mnohdy končí v propadlišti dějin a odvíjí se i od časových i finančních možností a samozřejmě schopností majitele. A naopak – často bývají největším překvapením úplní začátečníci, kteří neslibují nic, ale časem je aktivity se psem začnou bavit, a nakonec se v nich úspěšně realizují. Třetím případem jsou zájemci, kteří sice ambice nemají, ale ve snaze udělat dojem a štěně získat, namluví chovateli přesně to, co chce slyšet.

 Každý zájemce je darebák!

Jak štěňátka přicházejí na svět, aneb Z deníčku těhotné Štěkny – 8. díl

Běžný postup při výběru nových majitelů je napřed protřídit množství e-mailových a SMS zpráv, prvních telefonátů, a následně si zájemce, kteří čistě teoreticky mohou vyhovovat, pozvat na návštěvu. Většina chovatelů to tak dělá a všichni víme, že každý zájemce je potenciální darebák, a tak je třeba k němu přistupovat. Někteří chovatelé jdou o level dál a po prvním kontaktu nechají zájemce vyplnit dotazník, který automaticky provede další selekci. Z vlastní zkušenosti ale vím, že ne každý nový majitel má před pořízením psa nějakou jasnější představu o tom, co to celé obnáší. Proto těžko zvládne uspokojivě vyplnit dotazník plný nastražených chytáků a rafinovaných otázek. A protože bych nerada přišla o šanci, umístit štěně do dobré, i když prozatím nezkušené rodiny, neházím hned flintu do žita. Pokud je zájemce příčetný, schopný napsat několik srozumitelných vět a první kontakt s ním mi není nepříjemný, není důvod se osobně nesetkat a více nepoznat. Konec konců, soubor rafinovaných otázek ho stejně čeká! Vždyť je to potenciální darebák.

Jak štěňátka přicházejí na svět, aneb Z deníčku těhotné Štěkny – 8. díl

Cena hovawarta se aktuálně pohybuje kolem částky 1.000 EUR, což do značné míry předurčuje i „úroveň“ zájemců o štěňata na minimálně průměrně inteligentní osobu, která disponuje mobilním telefonem, zvládá používat e-mail a dokáže slušně komunikovat. Díky bohu. Kolegové – chovatelé některých „levnějších“ plemen si často při prvním kontaktu se zájemci prožívají peklo. Když jako reakce na inzerát přijde SMS s textem: „Cena?“ nebo „Zájem!“ Slova jako „Dobrý den, můžu poprosit, měl bych zájem, na shledanou a děkuji“ jsou bohužel pro mnoho lidí zbytečná a pro někoho možná i sprostá. Když pominu fakt, že ze zprávy: „Cena“ lze těžko usuzovat, co má vlastně pisatel na mysli, že.  Zatímco pisatel ví, že se ptá na cenu psa, překvapivě to není jediná SMS, která chovateli během týdne přijde a sotva může tušit, kdo mu píše a proč. Naštěstí to není náš případ.

Jak štěňátka přicházejí na svět, aneb Z deníčku těhotné Štěkny – 8. díl

Ano, taková SMS mi nikdy nepřišla a po pravdě – na SMS ani nereaguji, pokud není sofistikovaná a slušná. Zvednout telefon a zavolat, nebo napsat e-mail, když si chci koupit psa, který ovlivní můj život na dalších deset až dvanáct let, považuji za základ slušné komunikace. Zrovna tak nemíním jako první otázku odpovídat na cenu psa, navíc většinou ještě nenarozeného. První selekce majitelů je většinou zábavná. Jejich „hloupost“ často pramení z nevědomosti, neschopnosti, ale i lhostejnosti. I na hloupé otázky přesto vždy odpovídáme – slušně, většinou sdělením žádosti, aby nám zájemce poslal informace o sobě, o jeho rodině, kde bude pes žít, co s ním budou dělat, proč se rozhodli pro naše plemeno a co mu mohou nabídnout. Odpovědi už se od takových zájemců ale většinou nedočkáme.

Nejčastější hloupé první otázky:

  • Dobrý den, kolik stojí?
  • To máte s papírama?
  • Nemáte nějakého s vadou?
  • Mám zájem o koupi černého a hnědého hovawarda, nejlíp štěně.
  • Kdy mi ho můžete přivézt?
  • Chtěl bych jednu samici a jednoho samce, abych měl páreček.
  • Kolik toho tak měsíčně sežere?

 Komentář asi netřeba :)

Žádný pes neběhá jako debil celý den po zahradě sem a tam. Zdravý dospělý pes spí 16 hodin denně a místo běhání po zahradě většinou odpočívá a čeká, až se jeho parťák vrátí z práce a konečně bude nějaká sranda.

Co chovatel vážně nechce slyšet, a přesto to všichni říkají

Jak štěňátka přicházejí na svět, aneb Z deníčku těhotné Štěkny – 8. díl

Každý chovatel má nějakou představu o tom, kam by rád umístil štěně. My, jako chovatelé pracovní linie se zajímáme především o to, co bude se psem nový majitel dělat. Netrváme na představě nějaké hvězdné sportovní kariéry, ale naše štěňata jsou velmi temperamentní a často i dost dominantní a mentální zábavu prostě budou potřebovat. V případě, že se takový pes dostane do rodiny, kde na něj nebude čas nebo kde majitel nebude schopný ho vychovat, budou nakonec všichni nešťastní. Takový pes se potom často vrací zpátky k chovateli a hledat umístění rok a půl starému sebevědomému puberťákovi není žádný med. Proto vítáme především zájemce s alespoň orientační představou o psích sportech a možnostech využití hovawarta. Ideální zájemce by zřejmě řekl: „Každé ráno budu chodit se psem běhat, už jsem se byl podívat na cvičáku, přečetl jsem knihu od Šusty a koupil si stopovací vodítko, případně sadu balonků od Gappaye.“ Co ale většina zájemců řekne jako první větu?

  • Máme velkou zahradu!
Jak štěňátka přicházejí na svět, aneb Z deníčku těhotné Štěkny – 8. díl

Ano, velkou zahradou většina majitelů hodlá ohromit chovatele v domnění, že pro psa je velký prostor nějakou výhrou. Ne, pro psa (a nejen hovawarta) je výhrou, když má život plný podnětů, zážitků a zábavy se svým majitelem. Žádný pes neběhá jako debil celý den po zahradě sem a tam. Zdravý dospělý pes spí 16 hodin denně a místo běhání po zahradě většinou odpočívá a čeká, až se jeho parťák vrátí z práce a konečně bude nějaká sranda.

  • Už jsme objednali velkou zateplenou boudu s obývákem
Jak štěňátka přicházejí na svět, aneb Z deníčku těhotné Štěkny – 8. díl

S boudou se to má tak, jako s velikostí zahrady. Všimli jste si někdy, jak poslušné psy mají bezdomovci? Pes v majetku člověka, který žije na ulici, nemá vůbec boudu ani zahradu, ale má něco daleko cennějšího. Má všechen čas svého majitele! Má s ním prakticky nepřetržitý kontakt, vytvořil si k němu jedinečnou vazbu a nikdy, ale opravdu nikdy si nepřeje, aby se tento kontakt přerušil. Proto mají bezdomovci své psy zásadně bez vodítka, a ačkoliv jim nekupují sušené bio pamlsky ani nepřečetli žádnou knihu od Šusty, jejich psi se od nich nikdy nevzdálí a poslouchají je na slovo. Kouzlo je právě v té vazbě, která se netvoří ze dne na den, ta se tvoří společným soužitím. Majitelé kotcových psů se mnou teď jistě nebudou souhlasit, ale hovawart je zkrátka pes v první řadě rodinný a k životu potřebuje rodinu. Ne boudu, ale kousek místa v obýváku, na terase, v kuchyni… Prostě tam, kde se jeho rodina právě nachází. Ano, hovawart je venkovní pes a zejména v zimě se venku cítí lépe, než ve vytopeném obýváku. Ale klíčový pro něj vždy bude kontakt s majitelem, a čas, který mu věnuje a jejich společné zážitky.

  • Nemáme žádné zkušenosti, tak jsme se rozhodli pro hovawarta, protože se nemusí cvičit

Když slyším, že pes plemene většího než je 10 kg v dospělosti se nemusí cvičit, otevírá se mi kudla v kapse. A bez ohledu na to, že to není pravda, skřípu zubama při představě, že člověk vědomý si svých nedostatků si vůbec nějakého psa hodlá pořídit.

Jak štěňátka přicházejí na svět, aneb Z deníčku těhotné Štěkny – 8. díl
  • Měli jsme retrívra, a ten měl děsně rád děti, tak teď chceme hovawartha

    Ano, hovawart (ne hovawarth) je sice rodinným psem, ale hlavně je to pes hlídací, s teritoriálním chováním a s přirozenou nedůvěrou k cizím lidem. Při představě, jak hovawarta uvážou u školy a parta rozjívených dětí z prvního stupně základní školy se semkne kolem něj a jdou ho hladit, se mi dělá nevolno. Vidím spoustu krve, zasahujícího policistu a vězení. Hovawart vážně není retrívr, navzdory tomu, že tak vypadá.

  • My bychom vzali rovnou dva, aby nebyl sám
Jak štěňátka přicházejí na svět, aneb Z deníčku těhotné Štěkny – 8. díl

Nápad století! Koupit si dvě štěňata naráz, aby jeden nebyl smutný. Při koupi dvou stejně starých štěňat máte nejlepší šanci na to, že štěňata se nebudou sice vůbec nudit, budou si celý den hrát, ale také nebudou potřebovat k životu už nikoho dalšího. Těžko je začleníte do vaší smečky, když budou mít tu svoji, těžko je budete nutit poslouchat nebo někoho respektovat, těžko jim vnutíte nějaká jiná pravidla, než jejich vlastní. Když sečtu – velkou zahradu, velkou boudu, žádné zkušenosti, retrívra, který měl rád děti… a k tomu dvě soběstačná stejně stará štěňata, čichám problém! 

  • Potřebuji to štěně od prvního července

Někteří majitelé skutečně považují za dobrý čas, když děti mají prázdniny, a často to není od věci. Děti jsou doma, mají spoustu času na naučení základních hygienických návyků, na správné nastavení pravidel soužití se psem a na vybudování dobrého vztahu. Často je ale důvod bohužel jiný – rodiče nevědí, jak děti zabavit, tak jim na prázdniny pořídí psa. Následky po prázdninách jsou jasné předem.

  • U nás může pes všechno, nikdy ho nebudeme trestat

Často ve snaze zalíbit se chovateli a mnohdy i z toho důvodu, že zájemce takový dobrák prostě je, pronese nějakou podobnou větu. Hlavou se mi v tu chvíli promítá obraz vrčícího hovawarta bránícího si svůj vlastní gauč, křeslo, misku, hračku, kost… a nakonec auto i dům. Na tváři mám lehký úsměv a slyším, jak říkám: „Ne, už nemáme volné štěně.“ Ano, také jsem zastáncem pozitivní motivace, ale vůdce, který nedokáže nastavit mantinely, není vůdcem, ale oběí. Opět se nabízí scénář návratu psa do rodného hnízda nejpozději do roka a půl.

  • Kolega bude mít narozeniny
Jak štěňátka přicházejí na svět, aneb Z deníčku těhotné Štěkny – 8. díl

Psa jako dárek ze zásady neprodáváme. Vždy, a to bez výjimky, chceme vidět a osobně poznat majitele psa. Bez toho, abychom se poznali a abychom viděli, jak se chová ke psům, nikdy štěně neprodáme. Štěně jako dárek pro manželku, pro děti, pro rodiče – není nic až tak neobvyklého. V letošním roce jsme ale měli opravdu kuriózní zážitek – zájemce chtěl koupit hovawarta jako dárek pro kolegu v práci k padesátinám. Zcela bezelstně mi tuto skutečnost sdělil a zeptal se na cenu. Byla jsem lehce v šoku, tak jsem mu řekla, že cena je 1.500 EUR a myslela, že ho odradím a nebudu muset vysvětlovat, proč mu ho neprodám. Chlapíka to ale nijak nepřekvapilo, a odvětil, že to se ve firmě složí, že to nebude problém. Tak jsem musela s pravdou ven – že to není jen tak, pořídit někomu psa, jestli si uvědomuje, jaké to může mít následky. Odpověď mně téměř porazila. Ne, řekl pán, on vůbec neví, že mu chceme koupit psa, vlastně ani nevíme, jestli psa někdy měl. Ale nás nic lepšího k padesátce nenapadlo.

  • Dáme vám dvojnásobek ceny, když nám to štěně slíbíte

Možná to není úplně pochopitelné, možná jsme i trošku hloupí, ale prodej psa není jen otázkou ceny. Psa prodáme pouze do rodiny, kde jsme přesvědčení, že se bude mít dobře. A pokud není důvod cenu měnit například z důvodu nějakého handicapu, všichni noví majitelé od nás dostávají psa za stejnou cenu. Myslíme si, že je to fér. 

  • Kolikátý jsem v pořadí?

Samotný fakt, že zájemce volá jako první nebo pátý v pořadí, z něj automaticky nedělá kandidáta na majitele. Ano, snažíme se být fér, a proto zájemce zveme na návštěvu v tom pořadí, ve kterém volali. Ale až osobní návštěva ukáže, zda vzájemné sympatie a představy povedou také ke vzájemné dohodě.

Zájemci si většinou myslí, že jsme úplně na hlavu, a nejsou až tak daleko od pravdy!

 Žádný učený z nebe nespadl…

Jak štěňátka přicházejí na svět, aneb Z deníčku těhotné Štěkny – 8. díl

Navzdory těmto děsným větám, které většina zájemců o štěně většinou pronese, se z většiny z nich nakonec vyklubou dobří lidé, u kterých se naše štěňata mají výborně. Jen jejich původní představa je často trochu odlišná od reality, a to je prostě normální. Žádný učený z nebe nespadl a co nám připadá jako samozřejmost, pro nového majitele může být úplná utopie. Dlužno dodat, že tak, jako my se často smějeme z chování zájemců o štěňata, zájemci zase nevycházejí z údivu a baví se naším chováním. Většinou si myslí, že jsme úplně na hlavu, a nejsou až tak daleko od pravdy. Až několik let poté, kdy umístíte k fakt divným lidem svého psa, se nakonec taková pravda ukáže. Jednou si sednete k vínu a budete si vyprávět vtipné historky o vašem prvním setkání. O tom, jak vám zájemci připadali úplně pitomí a jak vy jste připadali úplně pitomí jim. A nakonec sedíte po tréninku nebo po procházce v úplně zablácených kalhotách v hospodě, u nohou vám spí unavení a spokojení psi a vy jste kamarádi, kteří si každý týden volají a kteří mají nejen společné zájmy, ale také stejný vztah ke svým zvířatům.

Na závěr asi nejvtipnější telefonát při tomto vrhu:

Z = zájemce

Já = já

 

Já - Prosím, Houšková

Z - ženský pláč

Já - Haló, slyšíme se, kdo volá?

Z - pláč... To jsem já!

Já - Kdo já?

Z - Já vám volám, jestli máte ještě štěňata.

Já - Ano, štěňata máme, proč pláčete?

Z - Já bych ho hrozně chtěla.

Já – Nevím, co říct, tak volím taktiku ticha a vyčkávání.

Z - Víte, my teď jedeme ze Slovenska, oni nám tu zabili psa.

Já - Trochu šok, někdo jim zabil psa, chápu proč pláče… Kdo vám zabil psa?

Z - Veterinář

Já - Aha, takže jste byli na nějakém zákroku a pes to nepřežil?

Z - My jsme si koupili minibula, dali jsme ho kupírovat a on tam umřel.

Já - A jste si vědomá toho, že kupírování je zakázané?

Z - Jo, proto jsme jeli na to Slovensko. Teda on to nebyl jako veterinář, ale slíbil nám, že to udělá.

Já - Aha, a proč mi voláte?

Z – No, já chci nový štěně, víte. Hned!

Já - Ale já nechovám minibuly.

Z - To je jedno, mně stačí, když to bude podobný. Ale dám ho kupírovat někde jinde, nebojte!

Většinou končím telefon slušně otřepanou větou, že všechna štěňátka jsou bohužel rezervovaná, ale tento telefon jsem ukončila zcela neslušně pouze pozdravem.

 

Tak co, je to chovatelství k smíchu, nebo k pláči?

Foto: archiv Katky Houškové, Roman Rakovan

www.katcinasmecka.cz

Kam dál ...