Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

IPO versus IGP – největší změna tohoto roku! Co vy na to?

Věnujete se sportovní kynologii a také vám vrtá hlavou změna zkušebního řádu IPO na IGP? A my se právě proto ptáme různých osobností ze světa kynologie na jejich názor ohledně těchto úprav. Tentokrát odpovídá Katka Houšková, autorka našeho stopařského seriálu…


IPO versus IGP – největší změna tohoto roku! Co vy na to?
Katka Houšková 25.1.2019 14162x Ankety

Možná už také víte, že největší a nejsilnější odvětví sportovní kynologie prochází obrovskou proměnou. Mezinárodní zkušební řád IPO totiž mění své jméno na IGP. A nejen to! V řádu došlo rovněž k několika změnám a úpravám. Co to pro nás znamená a co vás případně nejvíce „trápí“?

Otázka: Jak hodnotíte nový Mezinárodní zkušební řád IGP, a která změna či novinka vás nejvíce zaujala a proč?

Když před pár lety došlo k zásadní změně v Mezinárodním zkušebním řádu, kvitovala jsem to jako změnu k lepšímu. Někteří skalní kynologové kritizovali rozdělení zkoušek IPO na jednotlivé oddíly (FPr, UPr, APr, SPr) a slyšela jsem i takové názory, že kdo nemá na tři oddíly, ať na IPO nechodí.

Začalo však cvičit více psů

Z mého pohledu se tím MZŘ otevřel spoustě plemen, která pro všechny tři oddíly zkrátka nemají předpoklady. A také pro mnoho psů všestranných pracovních plemen, kteří sice předpoklady mají, ale z nějakého důvodu na ně nestačí. Zejména pro naše plemeno (hovawart), které právě nevyniká v obraně, to byla vítaná změna. Mnoho psů, kteří do té doby byli odkázáni na zkoušky KJ ČR Brno (bez obran) a ti šikovnější „uplácali“ tak maximálně ZMku, najednou měli možnost věnovat se stopám na úrovni FPr1-3, mohli se připravovat na poslušnost na úrovni UPr1-3 a sportovní kynologie pro ně dostala úplně jiný rozměr. Najednou jsme měli spoustu cvičících hovawartů!  A najednou jsme měli plné cvičáky a naplněné soupisky na zkouškách.

K čemu je ovšem dobrá změna letošního roku…

Nechci vypadat jako skeptik, jako v mých očích tenkrát vypadali právě ti skalní odpůrci FPr a UPr. Ale z mého pohledu se jedná o naprostý nesmysl. A není to proto, že sama preferuji tříoddílové zkoušky u všestranných pracovních plemen. Ale je to především proto, že za celou změnou vidím politiku FCI a bohužel především finanční stránku věci. Nikoliv podporu kynologie jako takové, která změnou zkušebního řádu na kvalitě zcela jistě nezíská.

Ponechám stranou všechny nejasnosti, kolem kterých už se točila řada diskusí včetně nové překážky, která byla těsně před uvedením ZŘ v platnost zase zrušena. A budu se věnovat čistě náplni jednotlivých zkoušek. A napadá mně jen jedna otázka – PROČ? Ano, pro změny u jednotlivých zkoušek nevidím, kromě zkrácení chůze u BH (které bylo dle mého soudu zbytečně dlouhé), jediný reálný důvod.

Pro změny u jednotlivých zkoušek nevidím, kromě zkrácení chůze u BH (které bylo dle mého soudu zbytečně dlouhé), jediný reálný důvod!

Mnoho otazníků ve vzduchu

Za naprosto nesmyslné považuji přidání jednoho předmětu do stopy IGP 1 a IGP 2.  Je potřebné, aby pes na stopě dlouhé 300 (400) kroků více odpočíval, nebo jde o menší bodovou ztrátu při neoznačení předmětu, aby bylo splnění zkoušky snazší?

A kdo si potřeboval zjednodušit zkoušku IGP 1 odstraněním jednoho aportu? Možná bylo cílem zvětšit rozdíl mezi stupněm zkoušky IGP 1-3, to bych chápala. Ale proč právě snížením obtížnosti? Proč se nemohla naopak zvýšit obtížnost IGP 3? Zatímco u ostatních kynologických sportů obtížnost roste (agility, obedience), u IGP se zjednodušuje. Potom se nemůžeme divit, že trenéři OB se takové poslušnosti vysmívají. Stejná situace nastává na obranách odstraněním jednoho úkrytu na IGP 1 a odstranění přepadu po zadním doprovodu (tj. jednoho zákusu) na IGP 2.  Je to smutné. Jediní, komu může zjednodušování ZŘ hrát do karet, jsou majitelé plemen s povinnou zkouškou do chovu, pro které teď bude IGP 1 o něco dostupnější.

A co tedy vůbec nechápu?

K čemu je proboha dobrá zkouška IFH-V? Téměř identická jako IGP 3, jen vlastní stopa? A zkoušky IBGH 1-3? Odpověď může být jediná – aby sběratelé zkoušek (nic proti nim) mohli sbírat více „skalpů“ a střešní kynologické organizace měly více odvodů. Jiný důvod mně opravdu nenapadá.

Proč se proboha pořád snižují kritéria?

Je smutné, že trendem poslední doby je snižování nároků na pracovní upotřebitelnost pracovních plemen, které můžeme vidět v mnoha chovatelských klubech. Snižování kritérií pro zařazení psů do chovu, zjednodušování bonitací, stále menší a menší nároky na povahové vlastnosti chovných jedinců. Změna zkušebního řádu IGP tuto skutečnost jen potvrzuje. Potom se nemůžeme divit, jak nám pěkně kvete ten obchod se psy bez PP – když stále silnějším argumentem množitelů je fakt, že jediný rozdíl mezi psem s průkazem původu a bez něj je v možné účasti na výstavách.

 

Foto: archiv Katky Houškové

www.katcinasmecka.cz

Kam dál ...