Hrdinové všude mezi námi – nevětší hrdina druhé světové války Chips

Někdy se člověk zarazí nad tím, co je takový pes schopen zvládnout a jak se dokáže rozhodnout v určitých situacích. Opravdu hojně takové psy potkáváme v historických záznamech z války. A právě nyní si vám dovolíme jednoho takového válečného hrdinu představit…

Tentokrát vám budeme vyprávět válečný příběh jednoho křížence německého ovčáka, kolie a pravděpodobně i huskyho (jak se často uvádí). Byl to nevýznamnější psí válečný hrdina. A proslavil se nejen svými neuvěřitelnými válečnými činy, ale také tím, jak „ležel“ v žaludku armádnímu velení.

Bylo to kruté ale bylo to nutné...

Asi je v dnešní době pro mnohé z nás těžko představitelné, že bychom se museli vzdát svého čtyřnohého miláčka ve prospěch všech a poslat ho do vojenské služby.  Ale za války mnoho lidí věnovalo své psy právě do služby. Ve Spojených státech amerických to bylo více jak deset tisíc psů. Tito psi pak prošli výcvikem stejně jako náš dnešní hrdina Chips. Ten nastoupil do centra Front Royal, kde podstoupil spolu s ostatními psy vojenský výcvik, který spočíval například ve vyhledávání výbušnin, seskocích padákem, průzkumu terénu, či strážní službě. Chips výcvikem prošel skvěle a byl zařazen do třetí pěší divize jako strážní pes u vojenské policie a sloužil v Africe, na Sicílii, v Itálii, ve Francii a v Německu.

Den, kdy se z Chipse stal hrdina

Chips byl skvělým služebním psem, ale k vyvrcholení jeho kariéry došlo dne, kdy se stal hrdinou při vylodění na Sicílii při operaci nazvané Husky. Bylo to 10. července 1943 na jižním pobřeží ostrova poblíž města Licata. Při vylodění začal z dobře maskovaného bunkru po jednotce pálit nepřátelský kulomet. Všichni hledali co nejrychleji úkryt, odvážný Chips se však vrhl do bunkru, kde pravděpodobně následoval krutý boj psa proti muži. Po nějaké chvíli Chips opustil bunkr a za ním se s rukama nad hlavou potáceli čtyři značně pokousaní italští vojáci. Ale ani Chips se neobešel bez újmy na zdraví. Byl zraněný na hlavě a utrpěl také popáleninu od střelného prachu. Ten den však pravděpodobně neměl dost, protože téhož večera upozornil na skupinu deseti Italů, kteří se snažili infiltrovat na předmostí. Všichni byli díky němu zajati.

Velká řada ocenění

Za své činy během války byl vyznamenaný Křížem za vynikající službu, Stříbrnou hvězdou a Purpurovým srdcem; tato ocenění však byla později zrušena kvůli armádní politice, která bránila oficiálnímu ocenění zvířat. Jenže velitel divize generál Lucian Truscott prohlásil, ať jdou předpisy k čertu, a osobně Chipse vyznamenal i tímto vysokým řádem.

Být populární není vždy tím nejlepším

Je celkem jasné, že se Chipsovi odvážné činy dostaly do novin. Hlavně Američani milují takové příběhy a doslova tím žijí, a to dodnes. Veřejnost čtyřnohému hrdinovi doslova fandila. Jenže na štábním velení byla reakce opačná. William Thomas, komandér řádu Purpurového srdce napsal rozhořčenou stížnost americkému prezidentovi a na ministerstvo války, že Purpurové srdce je vyznamenání určené lidem, a nikoliv zvířatům. Do celé věci se dokonce vložil americký kongres, který o tom debatoval tři měsíce. Výsledek byl, že začal platit okamžitý zákaz udělování jakýchkoliv vojenských řádů zvířatům. Chips musel své medaile vrátit.

Chips dále sloužil v řadách třetí pěší divize. Vojáci jednotky ho před tím, než byl slavnostně z armády propuštěn, neoficiálně dekorovali alespoň Stužkou za bojové vylodění s devíti hvězdami. Nakonec se Chips na konci roku 1945 vrátil domů ke svému původnímu majiteli Edwardu J. Wrenovi z Pleasantville ve státě New York. Tam ho také přijel navštívit jeho psovod Pvt. John P. Rowel, kterému psa nakonec Wrenova rodina věnovala.  Na závěr nutno podotknout, že Chips je jediným americkým psem, který za druhé světové války obdržel válečné vyznamenání.

Iveta Panýrková

Foto: google.com

Zdroj: alchetron.com