Historie záchranářské kynologie v ČR

Čeští kynologové stáli u zrodu organizovaného výcviku záchranných psů v Evropě, první mezinárodní brigáda záchranných psů byla utvořena v Holandsku v roce 1961 na popud českého emigranta J. R. Tomana. Rudolf Toman se stal jejím šéfem. Tato brigáda okamžitě zareagovala na velké neštěstí v Chile v roce 1965, kde byl velmi obdivován pes Doro, přezdívaný Doro-Detektor.

Doro-Detektor byl schopen dohledat oběti až do hloubky 8 metrů.

Pod vlivem událostí v Chile se objevovaly pokusy založit brigády záchranných psů na mnoha místech v ČR, podařilo se to však jen v Příbrami, kde vznikla v roce 1968 1. čs. brigáda záchranných psů. Byla vytvořena jako projekt Základny rozvoje uranového průmyslu na jeden rok, pak byly v Holandsku praktické zkoušky psů a její činnost byla oficiálně ukončena.

První vlaštovky ale už „vylétly“  a podhoubí se začalo šířit dále. V roce 1972 oficiálně vznikla 2. záchranná brigáda v Českém Krumlově (jihočeská záchranná brigáda),  pracovat se začalo na severu Čech i na Moravě. Postupně se začal se formovat současný trend záchranářské kynologie v ČR.

 Výcvik záchranných psů během let prošel různými organizacemi a zastřešením od Svazu chovatelů, ČS červeného kříže po Svazarm, v roce 1977 byly poprvé začleněny zkoušky záchranářského výcviku do tehdejšího zkušebního řádu Svazarmu.

 Po roce 1989 byl založen Svaz záchranných brigád kynologů České republiky a postupně vznikly jednotlivé regionální záchranné brigády. Byly založeny i další organizace, zabývající se výcvikem záchranných psů na vysoké úrovni. Od té doby záchranářský výcvik zaznamenal obrovský vývoj a rozmach, mezinárodní spolupráce je na vysoké úrovni a záchranářská kynologie je respektovanou součástí integrovaného záchranného systému. Čeští psi mají vynikající renomé na poli sportovním i praktickém, uplatňují se při mnoha zásazích doma i v zahraničí.

Samostatnou kapitolou v záchranářské kynologii je výcvik záchranných psů Horské služby. První zmínka o použití psa pro záchranu v lavině byla zaznamenána již v roce 1773 v Krkonoších. Jednalo se o psa, který z laviny vyhrabal svého pána. Další písemná zmínka je z Krkonoš z roku 1935, kdy armáda nasadila psy při hledání lavinou zasypaných důstojníků. V Evropě byla třicátá léta významným mezníkem, záchranné organizace, především v Alpách, začínaly aktivně využívat psy k vyhledávání v lavinách. V tehdejší ČSSR začali využívat psy pro Horskou službu v šedesátých letech v Krkonoších, první psi byli nakoupeni z chovatelké stanice SNB. Postupně se lavinoví psi rozšířili i do dalších českých hor. V Jeseníkách první pes pracoval v roce 1972. Další pohoří obsadili lavinoví psi až po roce 1989. V roce 1997 nastoupil profesionální psí  pracovník na Šumavě, v Orlických horách začal pracovat v roce 1998. Jizerské hory se přidaly v roce 2002.

V současné době je Horská služba v ČR rozdělena na sedm oblastí: Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky, Beskydy a Šumava. Nevlastní žádné služební psy. Od roku 2002 je práce lavinových psů řešena tak, že HS má uzavřenou smlouvu s psovodem, který psa vlastní a půjčuje ho k výkonu služby.

Psí parťáci mají na kontě již mnoho zachráněných lidských životů, ať už v lavinách, v terénu či v sutinách zbořených domů, u nás i v daleké cizině. Jejich práce si zaslouží náš vděk a obrovskou úctu, a to ke psům i k jejich majitelům.

Text: Pavla Dorničová

Foto: Pavlo Dorničová