Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Domestikace psa nejen ve vztahu k člověku aneb Budeme barfovat! 1.díl

První díl seriálu o barfování je na světě a vy si díky němu uděláte základní obrázek o krmení psa tímto způsobem. Dozvíte se také něco málo o tom, zda je dobré našemu čtyřnohému příteli třeba někdy vařit nebo občas zařadit hladovku. Tak směle do toho!


Domestikace psa nejen ve vztahu k člověku aneb Budeme barfovat! 1.díl
Jakub Žváček 22.4.2018 551x BARF
Celkem 6 článků z rubriky: BARF

Je všeobecně známé, že pes domácí pochází z vlka, prošel však domestikací, a to nejen ve vztahu k člověku, ale má mimo jiné také odlišné stravovací návyky. Správně krmit zvíře můžete tedy jen v případě, že přesně víte, co do jeho misky dáváte. A toho nelze dosáhnut jiným způsobem, než podáváním přirozené stravy.

Jak šel čas…

BARF V průběhu historického vývoje se naši psi změnili nejen po stránce vzhledu, ale odlišné jsou rovněž procentuální nároky na zastoupení masité části v jejich potravě, zdroje vápníku a zdroje vlákniny. Náš čtyřnohý přítel již není stoprocentním vlkem, netrhá maso z ulovené kořisti, ani nevyhrabává kořínky stromů, ale je závislý na každodenní péči svého majitele. Denní krmná dávka by se tedy měla skládat z části masité, z kostí a ze zdrojů vlákniny.

Co nám říká praxe?BARF 

Rozdělení denní krmné dávky v procentech se liší v závislosti na aktuálních potřebách zvířete. Něco jiného je, zda se jedná o štěně obřího plemene, které je v celkovém vývinu, jedince v nejlepších letech se spoustou pohybu a aktivit, či lenivého seniora.

Pro lepší pochopení si můžeme uvést příklad rozdělení denní krmné dávky pro dospělého, běžně aktivního psa. Jídelníček by měl vypadat asi takto:

  • 50% masité části
  • 30% masitých kostí – krky, křídla, hřbety, skelety
  • 20% zdrojů vlákniny

Procentuální rozdělení krmných dávek je vždy přibližné, není třeba přesné vážení. Tabulky, které jsou totiž volně přístupné na internetu, nepočítají s tím, zda máte doma štěně čivavy či dogy. Jedná se o odlišné rozdělení poměru denní krmné dávky, a to hlavně do prvního půli roku života zvířete, kdy probíhá ten největší růst.

Přirozená strava se skládá ze syrových i vařených surovin a proč tomu tak je?

BARF Psi i kočky se domestikovali na základě stravy, kterou jim podáváme již staletí až tisíciletí zpět. Minimálně posledních několik století byla zvířata krmena zbytky, které byly z veliké části tvořeny vařenou částí. Často se jednalo o těstoviny, zeleninu z vývaru, zbytek knedlíků s omáčkou apod. V žádném případě ale nedoporučuji takto zvíře krmit, pouze jsem vám chtěla přiblížit skutečnost, že přirozená strava nemusí být nutně jen syrová. Může se skládat z vařeného masa s přidáním čistého vápníku v prášku, vitamínů a zdrojů vlákniny. Přidání vápníku v čistém stavu bez dalších přidaných látek je velmi důležité a nepostradatelné pro správné vyrovnání krmné dávky zvířete. Vláknina je také nepostradatelnou součástí denní krmné dávky, protože pomáhá čištění trávicího traktu a také k vyrovnání poměru fosforu a vápníku. K masu můžete například místo kořenové a listové zeleniny zamíchat vařenou rýži, vařený brambor nebo horkou vodou spařený kuskus. Také neprané dršťky, tedy jinak řečeno natrávený obsah žaludku jsou i přes z lidského pohledu značný zápach naprosto skvělým zdrojem vlákniny.

Můžeme psovi také vařit?BARF 

A jsme opět u tepelné úpravy. Vařením maso samozřejmě ztrácí obsah vitamínů, které můžete doplnit správným výběrem doplňků stravy. Tento způsob krmení se využívá především u starých psů se zpomaleným metabolismem, ale také mnohdy u psů, kteří z nějakého důvodu syrové maso prostě odmítají. Velmi důležitou zásadou je, že nikdy nesmíme psovi podávat vařené, či jinak tepelně upravované kosti. To je opravdu velmi nebezpečné. Takto zpracované kosti se totiž tříští, jsou ostré a mohou poranit břišní stěnu nebo dokonce i zvíře zabít. Do této kategorie patří také kosti sušené, kde se teplota sušení pohybuje okolo sta stupňů, tedy vlastně kolem bodu varu.

Je libo snídani a večeři?

Psi i kočky jsou zvyklí na pravidelný přísun potravy. Zvíře by mělo být krmeno ideálně dvakrát denně, existují ale také ojedinělé případy, kdy mu stačí krmení jen jedenkrát za den, to si však konkrétní jedinci často určují sami a je to naprosto v pořádku. Denní krmná dávka může být rozdělena na dvě rovnoměrné poloviny, ale také na menší „snídani“ a větší „večeři“ nebo naopak v závislosti na potřebách daného zvířete, avšak s přihlédnutím ke splnění správného poměru surovin v denní krmné dávce.

Hladovka – mýtus nebo rozumný krok?

BARF Od našich zákazníků poměrně často slýchám, že si někde přečetli článek na téma „Pes a hladovka“ a zajímá je, jak to tedy ve skutečnosti s tím půstem je. Ráda bych na tomto místě vysvětlila, proč zařazení takového opatření není pro psa ani kočku vůbec vhodné. A v případě štěněte ještě více než nevhodné.

Hladovka v pravém slova smyslu je dnes už přežitkem a já nevidím žádný rozumný důvod a ani smysl, proč bychom měli své zvíře záměrně trápit hlady. Tento dříve občas zařazovaný rituál nejspíš vznikl tzv. přenesením z vlka na psa člověkem. Lidé vědí, že v přírodě není každý den posvícení. Vlk volně žijící je samozřejmě odkázán na šikovnost svou a své smečky, a zda uloví či neuloví nějakou kořist. Po úlovku se v postupné hierarchii každý jednotlivec „nacpe“ jak jen je to možné a poté i několik dní tráví, nikoli však z důvodu, že by záměrně držel hladovku. Náš pes je však zvyklý na pravidelný každodenní přísun potravy a hladovka jen může zapříčinit zvracení stále se tvořících žaludečních šťáv a případně i další zažívací potíže. Hladovku tedy opravdu nedoporučuji!

Mléčné svačinky…

Netuším, odkud se tento nesmysl ve stravě našich psů objevil, nebo odkud vzniklo doporučení je do zvířecího jídelníčku zařazovat. Důvodů, proč nepodávat tzv. mléčné svačinky, je hned několik. Pro psa i kočku je to zbytečné, mnohdy dokonce i nevhodné a velmi často tato položka ve stravě vede k velmi nepříjemným průjmům, které se musí následně řešit přísnými dietami.

Mléčné výrobky obsahují laktózu, na kterou není psí ani kočičí trávení přizpůsobeno, mohou ji tak v nejlepším případě snášet, ale jen do určitého malého množství.

Pozitivem je jednoznačně chuť, o tom asi nemůže být sporu. Ovšem je třeba zvážit i negativa takového počínání. Je to především obsah fosforu a pro psa nestravitelné mléčné laktózy, ale také nevýrazný přínos z výživového hlediska. Látky obsažené v mléce jsou běžně i v mase a vláknině, což vlastně podáváme každý den.

Pokud byste i přesto chtěli do misky občas mléčné výrobky dávat, dbejte více na poměr fosfor/vápník z důvodu vyrovnání krmné dávky a volte raději kozí výrobky, které neobsahují již zmiňovanou nevhodnou laktózu.

Doufám, milí čtenáři, že článek je pro vás užitečný a podařilo se mi vyvrátit složitost a náročnost krmení přirozenou stravou a nebude vám teď již nic stát v cestě přejít na to nejlepší, co můžete svým čtyřnohým miláčkům podat do mističek. Ráda vám poradím i osobně.

BARF Vaše Lucie Boturová a tým Love BARF

 

https://www.lovebarf.cz/

Foto: archiv Lucie Boturové, Iveta Panýrková, Michaela Weidnerová