Delegování rozhodčích na výstavy se řídí dvěma předpisy!

Také příliš nerozumíte tomu, jak je vůbec možné, že vašeho psa posuzuje ten samý rozhodčí jako před třemi týdny na úplně jiné výstavě? Co za tím vším je, kdo to určuje a co k tomu „říkají“ příslušné směrnice? Podrobnosti vám nabízíme v následujícím příspěvku!

Chovatelské kluby, ale i samotní vystavovatelé se dost často zlobí, že právě to jejich plemeno posuzují stále titíž rozhodčí pořád dokola, přitom větší variabilita se zdá býti z mnoha důvodů logickou volbou. Ono to ovšem není tak úplně jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. A tak jsme si dovolili zdvořile požádat o vysvětlení celé této problematiky mluvčí ČMKU Bc. Vladimíru Tichou.

Dotaz:   Dobrý den paní Tichá, dovolujeme si za naši redakci vznést na vás jako na mluvčí ČMKU dotaz, který trápí mnoho chovatelských klubů, a tím je delegování rozhodčích na národní a mezinárodní výstavy v ČR. U řady plemen se dostáváme do situace, kdy je během roku nebo i v krátkém časovém horizontu za sebou posuzují ti samí rozhodčí, což je samozřejmě problémem například v případě přiznávání šampionátů apod. Jak by tedy měly kluby ideálně postupovat, aby byla v tomto ohledu zajištěná větší variabilita, a mají vůbec možnost toto nějakým způsobem ze své pozice ovlivnit? Předem děkujeme za vaši odpověď i váš čas.

Redakce eCanis

Dobrý den,

vše, co se delegování rozhodčích na výstavy týká, se řídí dvěma předpisy ČMKU, a to Výstavním řádem a Směrnicí č. 8 pro delegování rozhodčích pro posuzování exteriéru psů na výstavy.

Co uvádí řády?

Výstavní řád v čl. 2 Plánování a organizace výstav říká že:

- za přípravu, zabezpečení, průběh a likvidaci výstavy zodpovídá pořadatel. Pořadatel výstavy (speciální, klubové) je povinen požádat před vydáním propozic ČMKU o souhlas se zadáváním čekatelství šampionátu ČR (CAC, CAJC).

- výstavy jsou finančně zabezpečovány pořadatelem, pokud není předem smluvně stanoveno jinak.

V čl. 9 Rozhodčí pak v bodě d) je upřesněno, jak to je s možností navrhnout jednoho rozhodčího na více výstav:

               - Kluby mohou jednoho rozhodčího na NVP a MVP pro jedno plemeno v jedné výstavní sezóně navrhnout maximálně dvakrát.

Zmíněná směrnice je podrobnější a uvádí že:

Při sestavování propozic a delegaci rozhodčích přísluší konečné rozhodnutí pořadateli výstavy. V propozicích může být uveden pouze rozhodčí, který potvrdil předběžnou delegaci.

Směrnice specifikuje, i jak to je s návrhem rozhodčích:

Návrh rozhodčích na výstavy přísluší:

1. výstavy oblastní a krajské – pořadateli v rámci možností ve spolupráci s chovatelskými kluby,
2. výstavy speciální a klubové – pořádajícímu chovatelskému klubu,
3. výstavy mezinárodní a národní – chovatelskému klubu pro dané plemeno. Návrhy rozhodčích zasílají pověření zástupci klubů písemně přímo pořadateli národní a mezinárodní výstavy, a to nejpozději do 30. 4. předchozího roku pro výstavy konané v lednu a v únoru a nejpozději 15. 8. předchozího roku pro ostatní výstavy. Kluby mohou jednoho rozhodčího na NVP a MVP pro jedno plemeno v jedné výstavní sezóně navrhnout maximálně dvakrát (viz. Výstavní řád, čl. 9, bod d.).

Jak je tomu ale v praxi?

Tolik předpisy. Celá věc možná zaslouží bližší vysvětlení. Problém, na který se ptáte, asi trápí hodně lidí. Pokud se rozhodčí na výstavách častěji opakuje na posuzování určitého plemene, přicházejí vystavovatelé o možnost získat názor na svého psa od více lidí. Nepříjemné je i to, že v případě zadaných čekatelství se hůře splňuje požadavek na počet rozhodčích, od kterých má být čekatelství pro přiznání šampionátu získáno. Přiznat je třeba, že příjemné to není ani rozhodčím. V úvahu je třeba vzít i názory pořadatelů výstav. Ti potřebují rozumně obsadit kruhy tak, aby jednotliví rozhodčí byli optimálně využiti. Pravdou je, že není úplně jednoduché se opakování rozhodčích u jednoho plemene vyhnout.

Už jednou byla snaha opakování rozhodčích na MVP a NVP omezit. Došlo ale k situaci, kdy v druhé polovině roku pořádané výstavy měly potíže s hledáním rozhodčích. Problém někdy je i v návrzích klubů. Lze těžko očekávat, že pořadatel pozve na výstavu rozhodčího z Japonska, který posuzuje jedno plemeno, kterého se na výstavu přihlásí maximálně deset jedinců. Jednodušší situaci mají početná plemena, která obsadí celý kruh a hodně pomáhá, pokud se kluby mezi sebou domluví, dávají společný návrh a na dvoudenních výstavách navrhnou rozhodčího, který může posuzovat v sobotu i v neděli. Velmi obtížné je také prosadit u výstav rozhodčího s aprobací na málopočetná plemena. Často se stává, že takového rozhodčího si klub na svoji výstavu nedá, ale očekává, že jej vezme výstava jiná. Rozumný klub se o své rozhodčí stará a snaží se jim umožnit rozšiřování aprobací.

Platí povinnost říkající, že rozhodčí navržení na CAC výstavy musí být uvedeni v propozicích.  Pravidelně se kontroluje, zda byl požadavek dodržen a pokud ne, je požadováno vysvětlení. Platí i pravidlo říkající, že pokud rozhodčí potvrdí delegaci na určitou výstavu, může se omluvit jen ze závažných důvodů. V praxi to znamená, že vystavovatelé mají předem informaci o tom, kdo jejich plemeno bude posuzovat, a mohou se rozhodnout, zda na daného rozhodčího „pojedou“.

V letošním roce je situace zvlášť složitá. Řada výstav byla kvůli covidu přesunuta, termíny se překrývají a spíše než hledání různých rozhodčích nastala situace, kdy je základem snaha jednotlivá plemena vůbec obsadit.

Bc. Vladimíra Tichá

Foto: archiv Petry Pudové, Martina Irglová