Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Čtyřnozí četníci – Loupežná vražda

Na okresní četnickou stanici ve Fryštátě oznámil dne l. listopadu 1911 dopoledne místní obuvnický mistr Jaromír Doležal, že pohřešuje svého 16 roků starého učedníka Jana Grögera, kterého poslal dne 28. října po poledni do Darkova, aby odevzdal tamnímu rolníkovi Horovi ušité boty a přijal za ně 55 korun a jednu korunu jako odměnu za jejich doručení.


Čtyřnozí četníci  – Loupežná vražda
JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D. 28.8.2017 1304x zdroj: www.cetnik-michal-dlouhy.cz Četnické příběhy
Celkem 28 článků z rubriky: Četnické příběhy

Četník vyslaný obchůzkou do Darkova zde zjistil, že 28. října 1911 po třetí hodině odpolední Jan Gröger předal boty a vyinkasoval od rolníka Hory požadované peníze. Učedník se ihned vydal na cestu do Stonavy, odkud pochází, a až na okraj Darkova byl doprovázený synem rolníka Hory. Na zádech měl naditý ranec a v ruce zahnutý klacek, o který se opíral jako o hůl.  Měl namířeno ke svým rodičům.

Telegraficky dožádaní četníci ze Stonavy však zjistili, že Jan Gröger ke svým rodičům vůbec nepřišel. Podivovali se, proč to četníci zjišťují, neboť příchod svého syna nečekali. Navštěvoval je velmi nepravidelně.

Pátrání po zmizelém obuvnickém učedníkovi bylo bezvýsledné až do 2. listopadu 1911. Hajný toho dne časně ráno objevil při obchůzce v lese, poblíž cesty do Stonavy, mrtvolu mladíka. O svém nálezu ihned vyrozuměl stonavské četníky a ti konstatovali, že se jedná o jim známého Jana Grögera. Telegraficky vyžádali na okresní četnické stanici ve Fryštátě vyslání vůdce policejního psa s jeho svěřencem a také vyslání komise tamního okresního soudu.

Četnická stanice ve Fryštátě, byla spolu s četnickými stanicemi v Karvinné a v Ostravě v roce 1910 vybavena speciálně cvičeným policejním psem. Jednalo se o pouhé tři služební psy v celém Slezsku.

Spolu se soudní komisí byl povozem z Fryštátu na místo přivezen i závodčí Rudolf Schodek se svým svěřencem, německým ovčákem Rolfem. Pes byl uveden na stopu u mrtvoly mladíka. V její blízkosti našel na lesní cestě klobouk a ve vzdálenosti tří kroků od něho zahnutý klacek.

    

                                        Četník se služebním psem u mrtvoly

O dalších pět kroků dále byly po lese rozházeny barchetové spodky a bílá košile. Tráva pod nimi byla suchá, přestože od 28. října do 2. listopadu vícekrát pršelo. Vedle spodních kalhot byl rozvázaný batoh, v němž bylo obuvnické nářadí a několik kusů špinavého prádla. Přivolaní rodiče Jana Grögera potvrdili, že se jedná o věci jejich syna. Občas k nim chodil na víkend, opravil vždy v obci sousedům rozbité boty a matka mu vyprala prádlo.

Necelý metr od batohu ležela prázdná láhev páchnoucí po lihovině. Lahev byla opatrně zajištěna jako důkazní prostředek, neboť byl předpoklad, že patřila pachateli a jsou na ní otisky prstů.

Rolf navětřil stopu a sledoval ji polní cestou až ke Křivému Dolu, doprovázen kromě svého vůdce i jedním četníkem ze Stonavy.   

Mrtvola Jana Grögera ležela na zádech a na krku byly zřetelné stopy po rdoušení. Mladík na sobě měl tmavé kalhoty, bílou košili, černé sako a tmavohnědý kabát. Na nohou měl vysoké šněrovací boty. Knoflíky od kabátu a saka byly rozepnuty, a stejně tak knoflíky od vnitřních kapes kabátu a saka. Pod mrtvolou, v pravé zadní kapse kalhot, zajištěné zapnutým knoflíkem, byla nalezena tobolka, v níž měl zavražděný uloženy peníze. Celkem 55 korun v bankovkách a šest korun v korunových mincích. V pravé přední kapse kalhot měl mince v hodnotě 80 haléřů.

Pitvou provedenou v umrlčí komoře stonavského hřbitova byly zjištěny na zadních částech hrudníku a beder posmrtné skvrny. Na levém předloktí je 1 cm dlouhá oděrka. Na pravé straně hrtanu, v krajině hlasivek jsou 3 krevní podlitiny podlouhlého tvaru, 2 cm široké a 4 mm dlouhé a směřující šikmo dolů. Na levé straně hrtanu jsou 4 krevní podlitiny dlouhé 1 cm a široké 4 mm. Závěr soudních lékařů zněl, že se jedná o zardoušení. Pachatel napadl učedníka zepředu, povalil ho na zem a zardousil ho. Poté zřejmě rozepjal knoflíky jeho kabátu a saka a začal prohledávat kapsy jeho oděvu. Přitom byl zřejmě vyrušen a tím pádem se mu nepodařilo nalézt peníze uschované v tobolce v zadní kapse kalhot, na níž mrtvola ležela.

Pátrání hlídky vedené policejním psem pokračovalo polní cestou do obce Křivý Důl. Zde se Rolf zastavil u obecního domu, obývaného dělníkem Františkem Hasserem. Dle sdělení obecního starosty se jedná o chudáka propadlého alkoholu. Četníky byl Hasser zastižen jako obvykle v podroušeném stavu. Jeho opilost byla tak značná, že nebyl schopen ani souvisle hovořit. Byl proto odveden k vystřízlivění do obecní šatlavy.

Na četnické stanici ve Stonavě byly ze zajištěné lahve sejmuty dva zřetelné otisky prstů. Druhý den byly Františku Hasserovi sejmuty otisky jeho prstů. Při své inteligenci vůbec nechápal, co s ním četníci dělají.

Velitel stonavské četnické stanice strážmistr Otto Demel za použití lupy srovnával Hasserovy otisky prstů s otisky zajištěnými na lahvi nalezené na místě činu. Strážmistr došel k závěru, že se jedná o palec a ukazovák Hasserovy pravé ruky. O zpracování dobrozdání použitelného u soudu písemně požádal velitele pražského četnického oddělení rytmistra Josefa Powondru, kterému zaslal zajištěnou lahev, daktyloskopickou kartu Františka Hassera a otisky sejmuté z lahve.

      

                                           Josef Povondra

František Hasser byl podroben výslechu, při němž mu bylo sděleno podezření z vraždy Jana Grögera. Hasser se rozplakal a přiznal, že se rozhodl dne 28. října 1911 vpodvečer oloupit chlapce jdoucího lesní cestou. Všechny své peníze totiž propil a chtěl získat další, za něž by si koupil alkohol. Bylo mu jasné, že mladík u sebe nebude mít mnoho peněz, přesto se rozhodl jej oloupit. Odhodil na zem dopitou lahev od alkoholu. Na chlapce přicházejícího proti němu se vrhl a začal ho škrtit. Přitom jej povalil na zem. Když mladík přestal dýchat, prohledal nejprve jeho vak a našel v něm pouze špinavé prádlo a obuvnické nářadí. Potom začal prohledávat jeho šaty. Žádné peníze ale v kapsách jeho oděvu nenalezl. Přitom si všiml v povzdálí jdoucí osoby, dostal strach z dopadení, odplížil se z místa a utekl domů, aniž by cokoliv odcizil.

Přestože František Hasser nic neodcizil, byl zatčen pro zločin loupežné vraždy a dodán do věznice krajského soudu ve Slezské Ostravě. Když se od vyšetřujícího soudce dozvěděl, že mladík měl v zadní kapse kalhot více než šedesát korun, popadl ho šílený vztek.

Po dvou týdnech obdržela četnická stanice ve Stonavě daktyloskopický posudek zpracovaný rytmistrem Josefem Powondrou, který byl hlavním usvědčujícím důkazem proti Františku Hasserovi. 

     

 Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého Za císaře pána, vydané nakladatelstvím Pragoline. Kniha byla vydána v tištěné i elektronické podobě a je k dostání na www.kosmas.cz.  Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webu www.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý.