Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Co je lepší než westík? No, přece dva westíci!“

Zajímá vás, jak je to s úpravou srsti u West Highland White teriérů? A víte, proč je naprosto nezbytná a kdy je nutné s tím začít? Odpovědi na tyto a další otázky naleznete na následujících řádcích.


Co je lepší než westík? No, přece dva westíci!“

Monika Střítecká nám napsala překrásný portrét plemene. Sama ovšem westíky nejen řadu let chová, ale také se s nimi účastní prestižních výstav u nás i v zahraničí a věnuje se i úpravě srsti, která je u těchto malých úžasňáků naprosto nezbytná. A nejen o tom jsme si společně povídaly… 

Moniko, proč u vás mezi všemi plemeny zvítězil právě West Highland White teriér a jak dlouho se věnujete jeho chovu?

Jak jsem psala již v portrétu plemene… Jako malá pětiletá holčička jsem v obchodě u pokladny viděla u platícího před námi whisky Black & White, ten malý bílý pejsek koukající na mě z viněty se mi natolik zalíbil, že jsem si řekla, že toho musím mít. Mí rodiče pro moji zálibu pochopení neměli, a tak jsem svého prvního westíka koupila až svým dětem, když žadonily, že chtějí psa, volba plemene byla jasná. Našeho prvního westíka jsme si pořídili v roce 2003, byl bez PP a ve finále to byl náš nejdražší pes. Měl potravinové alergie, scottie cramp (skotské křeče), což jeonemocnění nervosvalového aparátu a projevuje se poruchou pohybu. V té době jsem se byla několikrát podívat na výstavě a toto prostředí mi učarovalo. Doma jsem přednesla manželovi hádánku: „Co je lepší než westík? No, přece dva westíci!“ A tak jsem si po tři čtvrtě roce přivezla domů svou toužebně očekávanou výstavní fenečku Leilu Happy Naux. Leila byla mimořádná fena, která se pro výstavní kruh narodila, milovala pozornost, lidskou i psí společnost. Velmi rychle jsme se staly jedno tělo, jedna duše. Doprovázela mne na důležitá jednání generálního ředitelství firmy, pro kterou pracuji, účastnila se všech důležitých porad a měla výsady, které neměli ani vrcholní manažeři. Také si je uměla náležitě vychutnat, když třeba při jednání vylila obchodnímu řediteli renomované obchodní společnosti svou misku vody do jeho nových bot a ještě se k němu přišla podrbat. S ní jsem zažila první vítězství na evropských a světových výstavách, první štěňátka, a také agility. Až do svých dvanácti let chodila s dětmi v junior handlingu a pomohla Aničce Novákové v mladší kategorii vyhrát celoroční soutěž. Teď už dva roky odpočívá na zahradě pod magnolií, kterou milovala a jako štěňátko jí otrhávala okvětní lístky. Její jméno bude v mém srdci vypáleno, dokud bude tlouct.

V současné době máte doma pět fen a dva psy, řešíte třeba někdy i nějaké vzájemné šarvátky nebo spolu naopak vycházejí velmi dobře? A co vztah k ostatním cizím psům?

Co je lepší než westík? No, přece dva westíci!“

Tak jako každé společenství i moje smečka má svá pravidla. Při dodržování pravidel a respektování dominantnějších jedinců vše dobře funguje, jakmile by některý z mladších drzounů chtěl vystrkovat růžky, zbytek smečky mu dá jasně najevo, kde má své místo. Když je někdy sleduji, říkám si, že je škoda, že to tak nefunguje i v lidské společnosti… Kolik bychom si ušetřili problémů a nedorozumění?

Přesto může k šarvátce v době hárání fenek dojít, psi jsou nervóznější a při westím temperamentu se může stát, že se samci do sebe pustí. Většinou jde o prezentaci síly a dominance, než o opravdovou šarvátku a tak jak rychle začíná, tak i rychle končí.

Westi dobře snáší cizí psy a nemají s nimi problém, jsou zvědaví a přátelští. Jsou ale také velmi sebevědomí a to už každý pes od tohoto malého psa vzrůstem a velkého sebevědomím nemusí akceptovat.

Westík je všude zdejší, miluje společnost lidskou i psí, velmi si užívá rozmazlování a pozornost. Jediné, co nemá rád, je samota a nečinnost!

Myslíte si, že westíkům se lépe žije ve smečce nebo mohou být spokojení třeba i jako jedináčci?

Já říkám, že westík je všude zdejší, miluje společnost lidskou i psí, velmi si užívá rozmazlování a pozornost. Jediné, co nemá rád, je samota a nečinnost. Znám mnoho spokojených jedináčků, kteří se rádi vydovádí s ostatními psy na procházce a pak se nechají hýčkat paničkou. Měli bychom mít na paměti, že pes je smečkové zvíře a jeho základní společenství je smečka a její hierarchie.

Se svými krásnými psy se věnujete především výstavám. Jak náročná je úprava srsti na takovou akci a jak dlouho to přibližně trvá?

Co je lepší než westík? No, přece dva westíci!“

Pro výstavního westa je důležitá stálá kvalitní kondice srsti, kterou docílíte pouze častým a pravidelným  trimmingem. Výstavní west se spíše stále ladí, než z gruntu trimuje. Den před výstavou je nutné psa vyčistit solamylem, vybělit a někdy i předtupírovat. Pak už je nutné jen hlídat, aby se nám miláček někde nezamazal, nebo se neproběhl v dešti. Jiným způsobem srst neudržuji, ani své psy nijak neomezuji. Můj názor je takový, že v prvé řadě je to pes, až potom výstavní west, takže se se svými psy věnuji dlouhým procházkám v lese i túrám, není problém koupání v přírodních koupalištích, v zimě milují mě doprovázet na běžkách.

Je lepší nechat trimování na profesionálovi nebo se to může každý majitel naučit i docela dobře sám?

Co je lepší než westík? No, přece dva westíci!“

Je lépe si nechat westíka otrimovat od profesionála, protože při nešikovnosti může dojít k seřezávání srsti místo trimování. Možné je všechno, i naučit se trimovat, otázkou je, jak dobře jsem schopen se sám bez pomoci a rady někoho zkušeného naučit techniku, kterou mnohdy neovládají ani v salonech.

I já jsem se trimovat musela naučit, ale učila mne naše nejlepší trimérka a dodnes k ní chodím pro rady, když si nejsem jistá a to už výstavně trimuji víc než deset let a rekreačně mnohem déle.

Jak často je nutné trimování provádět a co dělat se srstí mezi tím?

Nevýstavního westíka stačí jednou týdně rozčesat a vykartáčovat. Trimovat je nutné co dva až tři měsíce.

Štěně či mladé zvíře má jistě jinou strukturu osrstění než dospělý jedinec. Kdy je tedy šikovné začít psa zvykat na takovou tu opravdovou úpravu a kdy se mu vlastně srst mění na tu finální?

Co je lepší než westík? No, přece dva westíci!“

Svá štěňata zvykám na česání a manipulaci s nimi od čtyř až pěti týdnů stáří, formou hry a odměn je stavím na trimovací stůl, kartáčuji a učím je ukazovat zuby a celkově je připravuji, aby byli zvyklí, že jakákoliv manipulace s nimi není ohrožující, a i když se zrovna nejedná o příjemné záležitosti, štěně ví, že za trpělivost bude odměněno a hodně pochváleno. Toto je první průprava nejen k trimování, ale také například k návštěvě veterináře. K prvnímu trimování by mělo docházet kolem čtvrtého měsíce života. Přibližně v tomto věku se totiž začne z kůže uvolňovat štěněčí srst a vypadá to, jako by westí štěňátko začalo línat, to je nejlepší čas na první trimování. Při opakovaném trimování se štěně postupně zbaví jemné štěněčí srsti a začne ji nahrazovat hrubá srst. Výměna za dospělou srst bývá kolem roku až roku a půl stáří jedince. Pak srst trimováním zraje a stává se hrubší, proto také mladá zvířata nemají srst tak hrubou jako starší psi.

Určitě jsou půlkou úspěchu i vhodné pečující přípravky. Co všechno by tedy měla taková domácí „kosmetická taštička“ každého westíka obsahovat?

Taková taštička by měla obsahovat kartáč, hřeben s rotujícími zuby, suchý šampon nebo solamyl na čištění srsti, pudr pro úpravu a bělení srsti. Rozhodně by se westík neměl koupat, i když jeho bílá barva k tomu laiky často svádí.

Existuje třeba i nějaká méně náročná, ale přesto vhodná varianta úpravy srsti, když už se třeba pes nebude dál vystavovat nebo s ním chce jeho páníček od začátku provozovat úplně jiné aktivity?

Trimování je pro westíka nezbytné bez ohledu na aktivity, které s ním jeho majitel provozuje.

Liší se v rámci plemene u jednotlivých psů kvalita srsti a lze si například vzít štěně z linie, kde je pravděpodobné, že péče o ni nedá takovou práci?

Co je lepší než westík? No, přece dva westíci!“

Pokud by taková linie existovala, jistě by ji chovatelé upřednostňovali, ale i v jednom vrhu jsou štěňata s různou kvalitou srsti a pak hodně záleží na zkušenostech trimera, zda si se srstí poradí. Obecné pravidlo platí, že čím častěji se westík trimuje, tím hrubší a kvalitnější se srst stává.

Čím častěji se westík trimuje, tím hrubší a kvalitnější se srst stává!

Vy sama máte salon pro psy. Zabýváte se prioritně West Highland White teriéry nebo k vám může přijít prakticky kdokoliv?

Co je lepší než westík? No, přece dva westíci!“

Můj salon není mým zaměstnáním, ale vlastně relaxem. Živím se jinou činností, mám celkem náročnou práci s lidmi a práce se psy mi dobíjí baterky.

Nejraději mám hrubosrstá plemena, protože trimmingem se opravdu moc lidí nezabývá, je to pracné a fyzicky náročnější než psa jen ostříhat a hlavně pomalejší. Nebráním se ostříhat jorka, nebo bišonka, ale primárně tuto práci nevyhledávám, při této činnosti za vás pracuje strojek. U trimování přemýšlíte, které chlupy vytáhnout a které ne, aby to čtyřnohému zákazníkovi slušelo. Každý westík je trošku jiný a každý je originál, proto i já k nim přistupuji individuálně a to mě baví.

Každý westík je trošku jiný a každý je originál, proto i já k nim přistupuji individuálně a to mě baví!

Podělila byste se s námi o nějakou nezapomenutelnou historku ze salonu?

Co je lepší než westík? No, přece dva westíci!“

Před lety mne požádal mladý pár ponejprve o pomoc na výstavě a následně i o úpravu jejich westíka. Již z prvního pozorování majitelů a jejich psa bylo jasné, kdo tady velí.

Po výstavě, jsme se domluvili na termínu trimování.

Mladí přijeli a hned se hrnuli dovnitř, že mi pejska budou držet a budou ho uklidňovat. Koukala jsem jako blázen… Proč by ho měli uklidňovat? Pes jde přece k holiči, ne na elektrické křeslo. Vysvětlila jsem jim, že to zvládneme, to jsem ale netušila, co mě čeká. Postavením psa na trimovací stůl se z něj stal vlkodlak, jehož jediným cílem bylo mi amputovat všechny prsty na rukou. S heslem westík si dovolí jen tolik, kolik mu dovolíte vy, jsme začali. Mladý pejsek byl vyveden z míry a vůbec nechápal, že jeho hrozby neberu vážně a nedovoluji mu v útocích pokračovat. Trimování jsme úspěšně dokončili, dokonce jsem mu vyholila hruď, což se podle majitelů zatím nikomu nepodařilo. Psa jsem odměnila za trpělivost a mimo trimovací stůl jsem si s ním i pohrála. Majitelům jsem vysvětlila, že by bylo dobře, kdyby doma přestal vládnout malý princ, a nastavili svému rozkošníčkovi pravidla, která z domácího despoty učiní milého parťáka a kamaráda. Postupně se z vlkodlaka na trimovacím stole stal jeden z mých nejoblíbenějších zákazníků, který mi při příchodu a postavení na trimovací stůl olízne nos a zavrtí ocáskem, že se vidíme.

A co byste na závěr popřála vašemu milovanému plemeni do budoucna?

Co je lepší než westík? No, přece dva westíci!“

Hlavně zodpovědné milující majitele, kteří rozumí plemenu, které si vybrali. Tak jako každá kytička, kterou zasadíme do záhonu, potřebuje svoje, některá stín, jiná více zálivky, další závětrné stanoviště, tak i westíci potřebují, aby je majitelé chovali s vědomím toho, co toto krásné plemeno potřebuje pro svůj rozvoj jak psychický, což je dostatek činností, jasná pravidla a pevná výchova, tak i fyzický, což je pohyb, dlouhé procházky, pravidelný trimming a péče o srst.

A v neposlední řadě nezájem množitelů, protože u chovatele by mělo být samozřejmostí, že budoucí majitele poučí o všech potřebách westíka, zajistí radu i pomoc.

Na závěr mne napadá citát z Malého prince:

„Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal.“

Antoine de Saint-Exupéry

Foto: archiv Moniky Střítecké.

Kam dál ...