Chovatelé, co říkáte?

Také právě řešíte, zda domů pořídit psa nebo fenku? Je jasné, že se jedná o důležité rozhodnutí na řadu let dopředu. Co si o tom myslí někteří chovatelé a majitelé psů, vám prozradí naše zářijová anketa.

Otázka:
          Je lepší pořídit si psa, fenu nebo časem případně smíšenou smečku?

Toto je jedna z prvních otázek, kterou se zájemce o štěňátko jakéhokoliv plemene velmi důkladně zabývá. Každé pohlaví má samozřejmě svá pro a proti. Prozraďte nám tedy, jak vypadá aktuální složení vaší čtyřnohé smečky a proč je tomu právě tak?

Fenky jsou mému srdci blíže!                   

V současné době máme v rodině pět fen různých plemen. A i přesto, že bychom nemuseli řešit s chlapečkem problémy v období hárání (všechny fenky jsou vykastrované), bych znovu volila holčičku. Jsou mi prostě k srdci blíže. Pes versus fena – každý má samozřejmě to svoje. Na toto téma již bylo napsáno nespočet článků. Každý jedinec je individuální a při rozhodování bych se spíše zaměřovala na výběr plemene než na pohlaví. Jsou plemena, u kterých je jedno, zda máte fenku nebo psa, ale pak jsou taková, kde například s dominantním samcem můžete těžko narazit. Konkrétně na agility, kterému se aktivně věnuji a také pro děti a začátečníky, bych volila fenku.

Barbora Banýrová
majitelka šeltií, bearded kolie, KKCHŠ a instruktorka agility
www.pandicky.cz

Do smíšené smečky bych nešla!                            

Já ani vlastně nevím, proč jsem si pořídila raději fenku. Možná, že jsem při pořizování Agnesky v duchu tak trochu myslela na štěňátka, ale opravdu netuším. Štěňátka jsem odchovala před čtyřmi lety a samozřejmě jsem si jednu fenečku jménem Anitka nechala. A za deset dní si jedu pro třetí holku. Vím ale, že do smíšené smečky bych nešla, bylo by mi líto psa!

MUDr. Ilona Kolářová, CHS Black Angel
chovatelka královských pudlů

Důležité je společné souznění!

Pes je statnější, větší, tvrdší a vyrovnanější. Může být i větší mazel než fena, avšak vždy záleží na konkrétním jedinci. Při práci a sportu se projevuje jako vytrvalejší a schopnější. Asi bývá i větším uličníkem a napadají ho různé rošťárny. Může být i více dominantní. Jeho nevýhodou je, že ve svém okolí značkuje, a tím pádem se pomaleji  venčí. A to s sebou přináší i riziko, že pokud psa pořádně nevyvenčíte mimo zahradu, spálí tam postupně všechny keře. V bytě ale neznačkuje.

Fenka je menšího vzrůstu, může a nemusí být mazlivější, je však celkově jemnější, klidnější a většinou tolik nezlobí. Je lépe ovladatelná, výchova může být tím pádem snadnější. Obecně se dá říct, že je ve srovnání se psem méně konfliktní. Většinou dvakrát do roka hárá,  v tomto období se musí rozhodně více hlídat, aby nedošlo k nechtěnému nakrytí.

Shrnu-li to celé, tak pro začátečníka je asi vhodnější fenka.  I když nakonec je to jedno, jestli  pes nebo fena. Důležité je si se svým čtyřnohým parťákem hlavně rozumět. Když zvíře ví, co se po něm chce, velice rádo to pro vás udělá. Jen se mu to musí umět správně říci. Pak už je téměř vyhráno...

Marie Richterová
majitelka beauceronů

Na výcvik jedině psa! 

Naše smečka má momentálně šest členů – pět psů a jednu fenu. Hodně se s nimi věnuji sportu, a měla jsem tedy možnost vyzkoušet si práci jak s fenou (která je spíš povahou podobná psovi) tak i se psem. Musím tedy zkonstatovat, že mi na práci více sedí psi, a to hlavě tím, že jdou do všeho po hlavě a nic neřeší. Neříkám, že takové nejsou třeba i nějaké feny, ale podle zkušeností s mojí smečkou to vidím takto a vím, že do feny bych nejspíše už nešla (pokud bych nechtěla chovat). Navíc naše fenka je taková prodejná potvůrka, což pejsci nejsou a to je asi také to, co mě osobně hodně vadí. 

Přidám ale další zkušenost s naší smíšenou smečkou. Pokud je s námi fenka na nějaké akci, tak jsou pejsci mnohem více obranářští před ostatními psy, než když s námi ona není.  Svoji holku si přece musí pořádně hlídat! Také jsem si moc nedokázala představit hárání, jelikož naši pejsci jsou velice rozmnožovací typy, tak jsem se opravdu bála, jak to bude ve chvíli, kdy fenka bude hárat… Holčička se na nějakou dobu odstěhovala k babičce a byl klid. Kdyby ovšem byla doma…? Proto jsme ji hned po prvním hárání nechali vykastrovat a už nic řešit nemusíme. U pejsků jsem ale zase narazila na jiný problém, a to když se na závodech objevila háravá fena, měli s tím hodně velký problém a odmítali pracovat, ale i to mi stojí za to a nějak se to vždycky zvládnout dá.

Denisa Sommerová
majitelka smíšené smečky a instruktorka agility

Na pohlaví mi nezáleží!      

U prvního psa bylo jasně rozhodnuto, že to bude fena. Všude se píše, jak je fena pro začátečníky jednodušší, více bude viset na páníčkovi, nepere se, nenechá se zlákat hárajícími fenami v okolí, nemlátí s ní tolik hormony. Vybrali jsme si bíglici, bylo to s ní náročné i jako s fenou, natož se psem. Jako další přírůstek byla plánovaná opět fenka, tentokrát border kolie. Chuť do práce měla obrovskou, udělala, co mi na očích viděla. Okolí ji nezajímalo, visela jen na mě, i když ji v pubertě a v době hárání trochu ovlivňovaly hormony, při cvičení se to nikdy neprojevilo. Po nějaké době se stala maminkou a já si opět plánovaně nechala jejího syna, prvního psa do naší rodiny. Jednak mě zajímal rozdíl fena versus pes a za druhé jsem nechtěla do smečky třetí fenu, i když nedovedu říci proč. Očekávala jsem chlapečka stejně úžasného, jako je jeho maminka, ale čekalo mě překvapení. On byl a je úžasný, ale úplně jiným způsobem. Chuť do práce není o nic nižší, jen je o hodně rozvážnější, více nad věcmi přemýšlí a potřeboval dospět jak fyzicky, tak i psychicky, než jsem s ním mohla věnovat vrcholovějšímu výcviku a závodění. Daleko více ho zajímá okolí a dokáže být více roztěkaný, ale věřím, že je to vše jen o zvyku. Háravé fenky nikdy neřešil, byl zvyklý, že doma feny hárají a tak to není nic mimořádného. Se psy se nepere bezdůvodně, ale má tendence smečku ochraňovat a řešit případné nevítané návštěvníky. Před dvěma lety smečku rozšířila zatím poslední členka – fenka velškorgi, která je ale duší borderkou. Opět byla cíleně pořizovaná fena, nechtěla jsem k mladému dospívajícímu psovi pořizovat dalšího. Odmalinka je to „mamánek", okolní svět pro ni moc neexistuje, má hlavně mě a zbytek smečky. Chutí do práce a nadšeností se vyrovná borderkám na plné čáře. Pokud bych měla říct, jestli je lepší fena nebo pes, nedovedu vybrat. Osobně mi vyhovují obě pohlaví, záleží hlavně na konkrétním jedinci, samozřejmě na plemeni a na výchově, okolí, v jakém prostředí bude vyrůstat. Jsem ráda, že mám ve smečce psa i feny a do budoucna určitě nebudu měnit, dalšího psa budu vybírat hlavně dle sympatií, na pohlaví mi nezáleží. Každý by si měl zjistit, co je mu bližší a s jakým pohlavím si sedne lépe.

Andrea Kopecká
majitelka border kolií a velškorgi

Foto: archiv chovatelů

Také vám vrtá hlavou nějaká konkrétní otázka a zajímalo by vás, jak se k ní staví ostatní chovatelé?
Tak neváhejte a pošlete nám ji na redakce@ecanis.cz a my jim ji položíme!