Chovatelé, co říkáte? 9. díl

Kastrovat nebo nekastrovat? Každý říká něco jiného a čert, aby se v tom vyznal, že? Co chovatel, to odlišná zkušenost i pohled na věc. A co je tedy správně? Opravdu těžko odpovědět a v hlavě si to asi každý musí nějak srovnat sám. Možná se vám ale po přečtení názorů několika chovatelů různých plemen podaří lépe si utřídit myšlenky a rozhodnout se. Uvidíte sami…

Otázka kastrace fen nebo psů přichází mezi jejich chovateli a majiteli na přetřes poměrně často a má samozřejmě řadu zastánců i odpůrců. Důvody, které k tomuto kroku nás lidi vedou, bývají různé. Kdy je tedy podle vás vhodné k tomuto zákroku přikročit nebo naopak nepřikročit a jaký to má potom dopad na zvíře samotné? Máte s tím případně vlastní dobrou nebo špatnou zkušenost?

Otázka: „Podělte se s námi o svůj názor na kastraci fen, případně i psů? V jakém případě ano, či ne a hlavně proč?“

 Jen v krajním případě!                   

Já jsem zastáncem kastrace až v případě, že je to opravdu nezbytně nutné. Neměla jsem kastrované žádné zvíře, tedy kromě malého kříženečka psa. A to kvůli tomu, že jsem měla dvě feny doma a nechtěla jsem, aby je náhodou nakryl a navíc si je ještě nepřiměřeně hlídal před jinými psy. Při jeho pouhých pěti kilech mu šlo mnohdy doslova o život...

Petra Kočíbová, CHS Zašovský květ
chovatelka australských ovčáků a hovawartů
https://chszasovskykvet.wgz.cz/

Reaguji na to, co „přinese“ život…  

Kastrace je významným zásahem do života psa. Pohled na ni je možný z několika stran:

• Fena nebude mít nežádoucí štěňata, bude preventivně chráněná před rakovinou dělohy, mléčné žlázy nebo pyometrou a nebude nás „obtěžovat“ háráním…
• Pes nebude obtěžovat hárající feny, event. se zklidní (pokud není agrese získaná negativní zkušeností), nebude značkovat…
• Jedinec může přibírat na váze, dojde ke zhoršení kvality srsti, z aktivního zvířátka se stane „gaučák“ apod.

Každý musí tedy sám zodpovědně zvážit, jaké jsou jeho priority. Můj přístup k tomuto problému je nastaven asi takto. Mám cca dvacet pět let chovatelskou stanici kavalír King Charles španělů. Protože mě nebaví možné problémy (viz výše), mám doma pouze feny. Takže odpadá případná kastrace, nebo nutnost separace jedince opačného pohlaví. Hárání mých fen mě neobtěžuje, feny využívám v chovu, tudíž mladé jedince nekastruji.

Z příkladů v praxi:

• Měla jsem fenu, které byl při porodu doporučen císařský řez, a domluvili jsme se, že fenku rovnou vykastrujeme, neb to byl její poslední porod. Ušetřili jsme fenu další narkózy při případných potížích (pyometra apod.) Dožila se ve zdraví patnácti let.
• Další fena po posledních štěňatech začala mít psychické potíže při hárání, opakovanou falešnou březost. Tady byla opět po konzultaci na veterině provedena kastrace. Fena se ve zdraví dožila šestnácti let.

Ani jedna z nich nepřibrala na váze, obě jsem krmila stejnými granulemi (ani light, ani senior), ale menším množstvím granulí pro dospělé (adult). Jediným problémem byla změna kvality srsti. Jednu fenku jsem nechávala v salonu prostříhávat, druhá chodila do patnácti let na výstavy, tady jsem měla více práce já. 

V současné době mám pětiletou fenku, která má po porodu změny na děloze a byla nám doporučena kastrace. Objednáme termín na podzim a doufám, že bude vše v pořádku. Můj postoj tedy vychází z  toho, co „přinese život“. Na to je třeba reagovat z toho, co mě vyhovuje, nebo mě omezuje. Je to, prosím, jen můj soukromý názor a nikomu ho nevnucuji. Reaguje na aktuálně vzniklou situaci u té dané fenky a neřeším nic pouze paušálně. Mám doma také zachráněnou fenu rotvajlera, která není vykastrovaná jen proto, že nemá PP. Prostě ji v době hárání hlídáme a zabezpečíme. Myslím, že je třeba žít tak trochu v souladu s přírodou, a ne si úplně přisuzovat právo rozhodovat za ni. Znovu však zdůrazňuji, že je to jen můj názor, já to tak prostě cítím a své holky miluji.

Luďka Siegrová, CHS Arušava
chovatelka kavalír King Charles španělů
http://www.arusava.ic.cz/

Záleží na situaci, zbytečně však nikdy!       

Můj názor na tuto problematiku je čistě účelový a reaguje vždy na situaci, ve které se nacházejí všichni psi, které mám.

Má první fenka, kterou jsem měla jako dítě, šla na kastraci v devíti letech, a to proto, že jí byla diagnostikována cukrovka a bylo nám doporučeno tento zákrok podstoupit. Hormonální změny v organismu feny při každém hárání zhoršují stav cukrovky.

V době, kdy jsem měla doma psa a fenu pohromadě a fenu uchovněnou, rozhodla jsem se pro kastraci psa, který byl bez PP, a nechtěla jsem riskovat nechtěné krytí. Pes se i po kastraci projevoval naprosto stejně jako před ní. Měl stejný zájem o feny, stejný temperament. V podstatě jsem na něm nezaregistrovala žádnou změnu.

Jen přidám veterinární perličku, když jsem chtěla na veterinární klinice kastraci nechat provést, tak mi bylo řečeno, že mám raději nechat kastrovat fenu. I přes to, že jsem několikrát opakovala, že fena je chovná a budu ji krýt a věnovat se chovu. Nějak jsem dodnes nepochopila, proč je kastrace psa tak společensky nepřijatelná a kastrace feny, což je rozsáhlá operace pod narkózou, je obecně pro společnost přijatelnější, nebo jde čistě o finanční zájmy veterinárních klinik?

Dnes mám doma pět chovných jedinců – psy i feny a jejich chov je bezproblémový. V době hárání fen je však třeba dbát důsledně na izolaci psů a fen. Protože mám psy v kotcích venku a ne v bytě, je to o něco jednodušší, než třeba pro lidi v bytě panelového domu.

«Pohlídat fenu v době hárání přes to, že na ní nikdy nebudu chovat, spadá dle mého názoru do kategorie odpovědnosti za zvíře, které jsem si pořídila! »

Můj názor na všechny operace obecně je stejný, tedy pouze, když je to nutné a vyžaduje to situace, jinak bych své zvíře nevystavovala zbytečné operaci. Pohlídat fenu v době hárání přes to, že na ní nikdy nebudu chovat, spadá dle mého názoru do kategorie odpovědnosti za zvíře, které jsem si pořídila.

Silvie Pilařová, CHS Sanela
chovatelka německých pinčů
http://www.sanela.websnadno.cz/

Ku kastrácii treba pristupovať veľmi citlivo!         

Kastráciu psov a sučiek považujem za veľký zásah do organizmu, niekedy však veľmi prospešný, alebo život predlžujúci. Pri kryptorchizme je nutnosť kastrácie jasná a nevyhnutná, rovnako ako pri nádorových ochoreniach semenníkov. Polemizovať sa dá o kastrácii pri požiadavke na zmenu správania sa jedinca, kde sa očakáva upokojenie. Z vlastnej skúsenosti – mali sme psa, kríženca bradáča malého, kryptorchida, po kastrácii sa povaha zmenila k horšiemu, síce sa to postupne zmenilo, ale niekedy bol veľmi nevyspytateľný. Zdravotný prínos na sto percent, iný efekt sa nedostavil. Psík sa dožil pekných trinásť rokov. Pri psoch bez takýchto komplikácií by som kastráciu nevyužil.

Pri sučkách je to opäť zdravotný problém, pri ktorom má kastrácia vyriešiť zlepšenie zdravotného stavu, prípadne u sučiek po „fertilnom” veku, kde je vyššie riziko zápalu maternice. Tam by som kastráciu odporučil. Mali sme záujemcov o šteniatko, ktorí chceli sučku, a chceli ju vykastrovať, keď dospeje, aby neskôr nemali „problém” s háraním. Tu mám pocit, že je kastrácia zbytočný zásah do organizmu, a odporučil by som radšej psa, ako sučku. Aj keď by som veľmi uvažoval, či vôbec takýmto ľuďom šteniatko zveriť.

Ku kastrácii treba podľa môjho názoru pristupovať veľmi citlivo a pokiaľ ide o zdravotný problém, ktorý kastrácia vyrieši, tak by som ho využil. Iný prípad je kastračný program pri psoch v útulkoch, prípadne v osadách, alebo pri túlavých psoch, kde sa zamedzí bezhlavému množeniu psov, ktorí aj tak skončia opäť v útulkoch, alebo na ulici.

Marián Umrian, CHS Gibsonova púšť
chovatel dlouhosrstých kolií
www.gibsonovapust.com

U fen jsem rozhodně pro kastrace!

Já osobně mám zkušenost s kastrací u obou svých fen moskevského strážního psa. Holky jsou od sebe věkově o rok. Když dospěly, začaly se prát a vyvrcholilo to kolikrát až do extrému. Zjistila jsem, že mladší feně chybí zuby (P1), a tak bylo jasné, že nebude chovnou a nechala jsem ji vykastrovat s tím, že jsem i doufala, že problémy přestanou. Stalo se. Přestaly zbytečné souboje, nyní se poperou jen občas a to, když jde o jídlo, třeba zahrabaná kost na zahradě. Druhou fenu (chovnou, po dvou vrzích) jsem nechala vykastrovat, protože měla dva těžké porody císařským řezem a bylo pravděpodobné, že i další vrh by neporodila přirozeně. Po třetí bych ji řezat nechtěla, a proto jsem ji při druhém císaři nechala odebrat i dělohu. Je to čerstvá záležitost, a tak u ní nemohu posoudit změnu v chování. Mladší fena je vykastrovaná cca dva roky. Povaha se nezměnila, je to stále blázen a zlobidlo. První měsíce po kastraci hodně přibrala, ale pak se to ustálilo a nyní nemá problém, je štíhlá, i když dostává  stejné porce jídla jako druhá fena.

Výhody kastrace u psa nebudu komentovat, protože sama psa nemám. U feny je to pro mě výhodou, protože nehárá a nemusím se bát nechtěného nakrytí.

« Nechtěné nakrytí je otázkou chvilky a výsledkem toho jsou plné útulky nechtěných voříšků, kteří nemohou za to, že majitel feny „to prostě neuhlídal“. »

Nevýhodou kastrací pro některé lidi může být (pro někoho) vysoká cena za zákrok a strach z narkózy a případných komplikací při hojení. Obě moje feny to snášely naprosto v pohodě. Po vyndání stehů na nich nebylo znát, že by podstoupily tak velký zákrok (ale moskevák je drsoň a nedá na sobě znát bolest). Další věcí je to, že lidé stále žijí v domnění, že pokud fena nebude mít alespoň jednou za život štěňata, je to špatně… Měla jsem fenu hovawarta s PP a ta také neměla zuby (P1), a tím pádem nemohla mít štěňata s PP. Kastrovaná nebyla.  V deseti ti letech dostala zánět mléčných žláz a tomu nakonec i podlehla. Sousedovi se stalo totéž, jejich fena (nekastrovaná) nikdy neměla štěňata a také zemřela na nádory v mléčné žláze. Nejsem veterinář, ani odborník a tak nedokáži říci, zda to má, nebo nemá vliv, ale já jsem rozhodně pro kastrace fen. Nechtěné nakrytí je otázkou chvilky a výsledkem toho jsou plné útulky nechtěných voříšků, kteří nemohou za to, že majitel feny „to prostě neuhlídal“.

Naďa Chmelařová, CHS Dal Mondo Reale
chovatelka moskevských strážních psů
https://www.facebook.com/chsdalmondoreale/

Foto: archiv chovatelů

Také vám vrtá hlavou nějaká konkrétní otázka a zajímalo by vás, jak se k ní staví ostatní chovatelé?
Tak neváhejte a pošlete nám ji na redakce@ecanis.cz a my jim ji položíme!