Chovat nebo nechovat pod FCI?

Co si takhle v červnu trochu rýpnout do vosího hnízda? Normálně totiž u nás druhého v měsíci vychází portrét plemene, ale tentokrát… No, nebojte se, nepřijdete o něj. Ba naopak. Bude jich hned několik. A zalovíme ve vodách těch neuznaných…

Určitě si říkáte, co tím k sakru sledujeme, a zda to vlastně vůbec myslíme vážně. Ano, je to hozená rukavice a my víme, že to rozpoutá celou řadu diskuzí. A nakonec proč vlastně ne? Že se chová i pod jinými organizacemi, než je FCI, je všeobecně známou věcí, tak proč to trochu nerozpitvat. Začněme však pěkně od začátku. Při hledání různých témat do časopisu, objevování málo známých plemen apod. narážíme především na inzertních portálech i na prodej štěňat s PP, která by správně rodokmen ani mít neměla. Nebo na takzvaná „vzácná“ zbarvení, jak tvrdí jejich chovatelé, či na miniaturní verze té které rasy. V některých případech je to opravdu na pováženou a v jiných si naopak říkáme, že to až takový problém není. A tak jsme se rozhodli podívat se právě těmto psům tak trochu na chloupek.

Kdo má právo vystavovat rodokmeny?

Pro „nás“ běžné chovatele je tím jediným a právoplatným orgánem FCI. Tak to máme postavené i my u nás v redakci. Ale víme, že ne všechna plemena FCI uznává a přesto nacházíme inzeráty s titulky, že prodají například biewera nebo amerického pitbulteriéra s PP. Jak je to však možné? Odpovědět je jednoznačná – vydává je příslušný chovatelský klub. Ale pod jakou hlavičkou...? No, asi pod svou...

Máme dvě mezinárodní kynologické organizace...

Boerboel (burský buldok) - v černé variantě se pod hlavičkou FCI nechová. Foto: Magda Moravcová

Jsou to FCI a UCI, které však spolu zrovna nekomunikují. Zlí jazykové tvrdí, že jedna má moc zbytečných nařízení a diktuje chovatelům úplně vše a naopak ta druhá je velice benevolentní. Co to znamená? To je nasnadě. Neuchovním psa u jedné, vrhnu se na chov pod druhou. Která je ta či ona, a zdali je na tom něco pravdy, nechť si laskavý čtenář domyslí sám. Pokud ale chci být zodpovědným chovatelem, přiznám si, že má můj pes vadu a do chovu s ním tedy nepůjdu!

FCI		UCI
Byla založena 22. května 1911, a sdružuje 95 členů (států), z nichž každý vystavuje svoje vlastní rodokmeny a školí si svoje vlastní rozhodčí. FCI zajišťuje, aby byly rodokmeny a rozhodčí vzájemně uznáváni všemi členy FCI. FCI eviduje 351 plemen, z nichž každé je „vlastnictvím” konkrétní země (nazývané země původu). Tyto země sepisují standardy „svých” plemen (popis ideálního představitele daného plemene) ve spolupráci se standardními a vědeckými komisemi FCI. FCI zajišťuje překlady a doplňování. Tyto standardy pak slouží rozhodčím jako reference při hodnocení psů na výstavách pořádaných členskými zeměmi FCI.		Byla založena 23. 10. 1976 a sdružuje cca 16 členů (států). UCI má vlastní pravidla, standardy a rozčlenění plemen. Členské státy mají svou jednu plemennou knihu a stejné průkazy původu.   Tato organizace bere do svého registru také plemena, která FCI absolutně neuznává.
V České republice ji zaštiťuje ČMKU, Českomoravská kynologická unie (www.cmku.cz), která je právě jejím členem.		V Česku UCI zastřešuje Českomoravská kynologická federace ČKF, později vznikla ještě druhá organizace na Moravě se sídlem v Dražovicích.
www.fci.be		www.u-c-i.de

Bandog s PP chovaný pod UCI, Foto: Jana Demjaničová

ČMKU je členem FCI a může tedy uznávat pouze průkazy původu (PP) vydávané plemennou knihou členského státu FCI nebo státu, který má s FCI dohodu o spolupráci. Na psy s jinými průkazy původu se ČMKU (FCI) dívá jako na psy bez PP. Výjimku tvoří některá národní plemena dovezená ze své země původu a jedná se o zemi, která není členem FCI (viz Zápisní řád ČMKU). Z toho  se odvíjí i účast na akcích pořádaných pod patronací ČMKU a případné zařazení do chovu. Na výstavu pořádanou ČMKU nebo jejím členským subjektem pes s jiným PP než PP vystaveným pod garancí FCI být přijat nemůže. Nemůže být přijat ani na zkoušky z loveckého výkonu pořádané v rámci ČMMJ, ČMKJ nebo AM ČR a nemůže být např. přijat na dostihy. Nemůže být také zařazen do chovu. Výjimku by tvořily případy, kdy by klub požádal o zařazení do pomocného registru. To už ale asi spadá do jiné oblasti než té, na kterou se ptáte.  Na zkoušky z pracovního výkonu pořádané např. ČKS nebo MSKS mohou být přijati i jedinci bez PP. Musí ale být označeni čipem a musí být přihlášeni v databázi ČKS. V praxi to znamená, že i pes s PP vystaveným jinou organizací může být na výcvikovou akci přihlášen, nikoliv ale na základě PP, ale na základě výše uvedeného identifikačního označení a registrace. Výsledky se mu nezapisují do PP, ale do pracovní knížky.

Pokud se pes zúčastní výstavy UCI a má ji zapsanou v PP, je třeba hodnocení úředně (plemennou knihou) vymazat/zneplatnit. V žádném případě nemůže být uváděno v jakýchkoliv informacích, např. v PP potomků,  v seznamu chovných jedinců atd. Pokud by výstavu UCI posoudil rozhodčí pro hodnocení exteriéru FCI, následovalo by kárné řízení.

Na naše otázky odpovídala Vladimíra Tichá (členka Komise rozhodčích pro exteriér ČMKU, tisková mluvčí ČMKU)

Co jsou to vlastně neuznaná plemena?

Boerboel (burský buldok) - barva neuznaná FCI. Foto Magda Moravcová

To jsou plemena, jejichž chov NEZASTŘEŠUJE mezinárodní kynologická organizace FCI. Proto se pro ně používá i označení non FCI. Tím zastřešením je rozuměno, že je schválen jejich standard, který má mezinárodní platnost, plemeno je v oficiální nomenklatuře FCI, členské subjekty FCI nemohou zamítnout jeho zápis do své plemenné knihy, jejich průkazy původu jsou mezinárodně uznávány, plemeno se může zúčastňovat mezinárodních, sekčních a světových výstav a může získávat tituly FCI, např. Titul šampion krásy (C.I.B.) nebo výstavní šampion C.I.E. V současné době stojí na seznamu FCI 351 plemen uznaných a 11 plemen uznaných prozatímně (včetně našich dvou plemen uznaných 29. 4. 2019 – chodský pes a pražský krysařík).

Proč jsou některá plemena neuznaná?

Ballotada ramses II. Foto: Magda Moravcová

Důvodů může být celá řada. Plemeno například nesplňuje uvedené podmínky, jenž jsou popsány výše, potýká se se zdravotními problémy, jeho standard vykazuje znaky, které jsou ve svém důsledku příčinou zdravotních obtíží, povaha neodpovídá současnému požadavku na neagresivního psa nebo země o uznání jednoduše nepožádá.

Neuznané plemeno versus výstavy a zkoušky

Obecně platí, že neuznaná plemena nemohou mít průkaz původu FCI a získávat tituly FCI, např. mezinárodní šampionáty krásy nebo výkonu a nemůže jim být navrženo ani čekatelství na ně (např. CACIT nebo CACIB). Na mezinárodních výstavách jsou uvedena ve zvláštní části katalogu a nemohou nastupovat do soutěží o titul vítěz dne nebo vítěz výstavy, a to jak v juniorech, tak i mezi dospělými.  Ostatní se odvíjí od přístupu v jednotlivých státech.

Americký pitbulteriér - GOLDEN CUP MOSCOW, foto: Radek Kryštof

Některé státy neuznaná plemena příliš neomezují. Běžně je zapisují do registrů své plemenné knihy a pouštění je na všechny výstavy.

Pak jsou zde země, mezi které patří i Česká republika, a ty udávají určitá pravidla. U nás se neuznanými plemeny zabýváme např. v případě, že se zapisují do pomocného registru plemenné knihy členského státu FCI nebo státu, který FCI uznává. Doložen musí být standard FCI a dovezený jedinec musí mít exportní průkaz původu. V případě našich vznikajících plemen je rozhodující základní chovatelský záměr a to, zda má nové plemeno vůbec nějakou šanci se prosadit. Rozhodnutí o tom, zda ČMKU bude či nebude neuznané plemeno zastřešovat, přísluší jejímu předsednictvu. Pokud padne rozhodnutí, že ano, zapisuje se do národního registru plemenné knihy, štěňatům se vystavují průkazy původu, plemeno se může zúčastňovat našich výstav a zkoušek a může obdržet české šampionáty. Výjimku tvoří zkoušky lovecké upotřebitelnosti, na které plemena non FCI nemohou. Nemohou se také zúčastnit finále soutěže Šampion šampionů.

Co znamená dvacítka plemen vyjmenovaných na stránkách ČMKU v non FCI?

Biewer - chován v České republice avšak FCI neuznává

Tato „dvacítka“ je tvořena plemeny, která se zapisují do plemenné knihy ČMKU. Plemen non FCI běhá po světě mnohem víc. I u nás můžeme potkat například biewera, pitbula, bandoga nebo evropského saňového psa. Důvody, proč nejsou v žádné skupině FCI nebo v seznamu u nás chovaných neuznaných plemen, je možné hledat v příčinách, pro které není plemeno uznané nebo v nesplnění pravidel ČMKU. Existují však i jiné organizace zabývající se chovem psů, které pořádají výstavy a vystavují svoje průkazy původu. A u nich už je situace jiná.

Barvy, barvy, barvičky...

Může se stát a stává se, že se ve vrhu narodí štěně se zbarvením vyřazujícím z chovu, ale i přesto tento jedinec PP dostane. Proč? Protože dnes na PP mají nárok všechna štěňata z vrhu – ať jich je třeba dvanáct nebo, ať jsou třeba „růžová“. Jen již při koupi je nový majitel informován, že sic má štěňátko s PP, nemůžete jej nikdy uchovnit, protože jeho zbarvení je nežádoucí. Když už nic jiného, tak má alespoň jistotu, že štěně pochází z prověřeného a kontrolovaného chovu a jeho rodiče jsou řádně uchovněni (To v případě, pokud se ale bavíme o chovu pod u nás nejrozšířenější FCI).

Ballotada ramses II. Foto: Magda Moravcová

V dalších případech zde máme zbarvení, která někteří  „taky chovatelé“ vytvářejí úmyslně.  Jde o barvy rádoby „vzácné“, které se v chovu nevyskytují a přesto tato štěňata někdo inzeruje jako psy s PP. Příkladem může být třeba blumerle francouzský buldoček, či čokoládový německý ovčák. Bohužel to tak je a na jednom známém inzertním portálu se to těmito „raritami“ přímo hemží. Podobné je to i z miniaturizací některých plemen.

Pomineme-li fakt, že některé zbarvení nám mohou způsobit zdravotní problémy. Je třeba si uvědomit, že i když si koupím pejska, který je s PP, ale v barvách, které FCI neuznává, znamená to, že nemohu nikdy navštívit žádnou z akcí pořádaných CMKU (krajská výstava, MVP, NVP atd...)

Takovým zářným příkladem je biewer. Je krásný, je malý, má vše potřebné a ještě je výjimečný právě tím, jak krásně vypadá. Jenže... FCI jej neuznává a asi ani nikdy neuzná. Přesto se tato štěňátka nabízí s PP. Jak je to možné? Pokud vás to opravdu zajímá, pak nás rozhodně v měsíci červnu sledujte, protože se to dozvíte...

Foto: archiv redakce