Borderky zápolily o tituly!

Fandíte tanci se psem? A líbí se vám v této disciplíně borderky? Možná ale ještě nevíte, jak dopadlo Mistrovství republiky border kolií v dogdancingu. A právě to se dozvíte v následující krátké reportáži…

V sobotu 2. listopadu se konalo další významné a celý rok očekávané MČR BCCCZ v dogdancingu, tentokrát už šesté v pořadí. Borderkám tedy patřila celá Psí akademie Dance and Jump v pražských Horních Počernicích. A všem to tančilo opravdu parádně…

Akce měla úroveň…

Atmosféra byla velice slavnostní, vlajkonoši s českou a slovenskou vlajkou za doprovodu rytmické hudby dovedli soutěžící týmy na slavnostní zahájení se státními hymnami a pak už jsme se mohli těšit na hezké zážitky.

Heelwork versus Freestyle

Nejstarší naprosto skvělý a temperamentní Angel (14 let) se svojí paničkou Lucií Smolíkovou

Tento rok se nelehkého úkolu posuzování ujaly tři naše zkušené rozhodčí ve složení: Petra Malá, Vanda Gregorová a Anna Říhová. Stejně jako u MČR juniorů letos překvapila poměrně malá účast závodníků v heelworku, a tak jsme mohli vidět pouze šest týmů. Naopak oblíbenost freestyle se opět potvrdila celkem sedmnácti startujícími týmy. A jako každý rok jsme sledovali už tradičně velice povedené sestavy, ale i týmy, kde to nedopadlo úplně podle očekávání. Naštěstí se ale tentokrát nekonala žádná diskvalifikace a všichni se zdárně probojovali do závěru sestavy.

Dogdancing není jen artistické vystoupení!

Konečně začali závodit i muži!

Ještě bych závěrem přidala jeden svůj postřeh a apel na závodníky. Některé sestavy opravdu stály za to, souhra pána a psa byla úžasná, technická úroveň velice dobrá, pěkná třeba i hudba, ale... U nás se prostě hodně dá na obtížnost cviků, někdy to je možná až akrobacie, ale tak trochu pokulhává to ostatní. Tanec se psem není jen artistické vystoupení, je to i o estetické stránce, prožívání hudby, choreografii, rekvizitách, kostýmech. A tady máme rezervy. Kolikrát je předvedená super sestava, ale když tanečník vypadá, jako by si na mistrovství odskočil z nákupu nebo hřiště, o rekvizitách nemluvě, prostě není to tak úplně ono. Vidět opravdu propracovanou sestavu, kde je sladěn každý detail, všechno do sebe zapadá, to je opravdový zážitek a také to jsou většinou vítězně sestavy.

Nashledanu zase za rok!

Foto: Markéta Kuncková, Martina Irglová