Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Beauceron má sloní paměť!

Chtěli byste se dozvědět něco dalšího o plemeni měsíce? Zajímá vás třeba, jací beauceroni jsou po pracovní stránce, zda vám v lese budou lovit zvěř nebo jak se žije v jedné smečce pohromadě dvěma samcům podobného věku? To vše a mnohem více je obsahem následujícího rozhovoru!


Beauceron má sloní paměť!

Beauceroni svým vzhledem a především povahou okouzlili i Marii Richterovou, která si už život bez nich ani nedovede představit. Jsou jí již pár let skvělými parťáky pro běžný rodinný život, na procházky do nedalekých brdských lesů a zejména pro sportovní kynologii. Jak se tedy žije a cvičí s tímto pohledným plemenem, nám už ale nejlépe poví ona sama.

Marie, jak dlouho se věnuješ kynologii a co tě vlastně přivedlo k plemeni beauceron?

Beauceron má sloní paměť!

Před dvaceti lety jsme si pořídili našeho prvního psa. Byl to kříženec
labradora a setra, Bobíšek. Tehdy mladičká dcera s ním začala cvičit, ale měl těžkou dysplazii kyčelních kloubů a veterinář mu předpověděl pouze šest let života. Dcera chtěla psa na cvičení a hledala zdravé plemeno. Ani nevím, jak přišla na beaucerona. Asi i proto, že je to zdravé plemeno. Tak k  nám přišel první beauceron  Brix z Husovy tvrze. Bylo to před více než osmnácti lety. Jezdila jsem s dcerou na cvičáky, tábory, zkoušky, závody a výstavy. Tak jsem „přičichla“ ke kynologii. Brix měl složeno mnoho zkoušek ze sportovní kynologie a záchranařiny. Zúčastnil se i MS IRO, na MČR obsadil 3. místo. Byl to úžasný pan pes. Sebevědomý, samostatný, oddaný, nebojácný. Beauceron. V jednom roce mě opustili oba psi. Bobíšek se nakonec dožil krásných patnácti let. Bylo jasné, že další pes musí být beauceron. Před Vánocemi 2014 k nám přišel Cris Ozzy Fanneli, krásné chlupaté štěstí. Na cvičák jsem chodila hlavně kvůli socializaci a základní poslušnosti. Cris se rychle učil, a tak jsme začali cvičit i na zkoušky.

Beauceron je zdravým plemenem!

V současné době však máš po svém boku dokonce dva úžasné beauceroní kluky. Mohla bys nás s nimi blíže seznámit?

Beauceron má sloní paměť!

Cris Ozzy Fanneli, černý s pálením a Degas Fanneli, harlekým. Jsou to polobratři, mají společnou matku a každý je jiný. Cris je hodně po matce, exteriérově i povahově. Je klidnější, „rozumný“, rychle se učí, je to pes na pohodu. Říkám mu „něžný baron“.  V říjnu mu bude sedm let. Degasovi je pět let. Je to živel, stále v pohybu, strašně rychlý, plný energie. Dobře se s ním cvičí. Je to můj „blázínek“. Oba jsou sebevědomí, vyrovnaní, nic je nerozhodí. Vzbuzují respekt.

Je mezi nimi poměrně malý věkový rozdíl, což obecně bývá velmi často i zdrojem konfliktů. Dá se tomu v jednopohlavní smečce vůbec nějak předcházet? A jak to máte doma nastavené vy?

Beauceron má sloní paměť!

Malý věkový rozdíl může být někdy lepší. Když k nám přišel Degas, Crisovi bylo jeden a půl roku a sám byl ještě odrostlým štěnětem. Beauceroni dospívají až kolem třetího roku. Hodně si spolu hráli a byli kamarádi od mala. Ani jeden nemá nutnost si něco dokazovat nebo se nějak prosazovat. Oba jsou sebevědomí a vyrovnaní. Šéfem jsem tady já. Když se mi zdá, že jejich hry začínají být tvrdé, stačí důrazné oslovení nebo zákaz. Z hlasu poznají, když se zlobím a okamžitě přeruší nežádoucí činnost.

Oba jsou však i celkem využívanými plemeníky. Nebývají tedy přeci jenom nějaké problémy, když jednomu z nich přijede nevěsta?

Také jsem se toho obávala při prvním krytí. Když nevěsta odjede, pustím na zahradu každého zvlášť, aby si to tam očuchal a zjistil, že tam žádná fena není. Po nějaké době je už pouštím spolu a je to bez problémů.

Dovolím si zabrousit i tak trochu do chovu. Mohla bys nám jako majitelka krycích psů říci, zda beauceroni obvykle dobře kryjí a fenky po nich bez problému zabřezávají?

Beauceron má sloní paměť!

Tohle je spíš otázka pro chovatele. Moji kluci s krytím problém nemají. Když přijede nevěsta, mám psy zavřené, nechám fenu chvíli na zahradě, aby se seznámila s cizím prostředím. Cris je gentleman, ten to má i s předehrou. Degas je rychlý i při krytí, ten si to ani neužije. S ním bývá krytí hodně rychlé, když nepočítám skoro půlhodinové spojení. Obecně si myslím, že beauceroni kryjí dobře a feny nemají problém se zabřeznutím. Samozřejmě se stane, že někdy fena nezabřezne. V loňském roce proběhlo dvacet čtyři krytí, z toho pět fen nezabřezlo. Letos se uskutečnilo už devatenáct krytí, z toho dvě feny nezabřezly. Počet štěňat je různý. Možná v průměru se dá říci osm štěňat na vrh. Některé feny mívají málo štěňat (jedno až tři), jiné feny mají početné vrhy. Není výjimkou ani jedenáct až čtrnáct štěňat.

Pojďme však ke sportu. Prozraď nám, kterým aktivitám se společně věnujete?

Věnujeme se sportovní kynologii. Nemám žádné velké ambice, původně jsem ani neměla v úmyslu nějaké zkoušky skládat. Ale přišlo mi škoda to nezkusit, když to klukům šlo.

Moji beauceroni mají radost, když já mám radost!

Copak z toho Crise s Degasem nejvíc baví, a naopak kterou disciplínu až zas tak nemusíte nebo při které jste se nejvíc nadřeli?

Beauceron má sloní paměť!

Ono je baví asi všechno. Mají radost, když já mám radost. Mě osobně moc nebaví stopy, tedy nebaví mě to čekání na zvednutí stopy. No…, a ze stop máme paradoxně nejvíc zkoušek.

Trénuješ nějak pravidelně nebo spíš jen nárazově? A liší se ten systém třeba před zkouškou?

Beauceron má sloní paměť!

Trénuji, když mám čas a chuť. Beauceron má sloní paměť. Když dlouho netrénujeme a vytáhnu je na cvičák, strašně je to baví, mají radost a krásně cvičí, nic nezapomenou. Když jsem s nimi cvičila každý den, bylo to horší. U nich je lepší dát jim pauzu. Před zkouškou cvičíme více, ale těsně před zkouškou minimálně dva dny necvičíme vůbec.

Co se ti nejlépe osvědčilo jako motivace?

Pochvala, projevená radost. Čím větší radost projevuji, tím lépe a radostněji cvičí. Oba jsou žraví, tak k pochvale přidávám pamlsek.

Kterého dosavadního úspěchu nebo momentu v rámci výcviku si asi nejvíc vážíš?

Beauceron má sloní paměť!

S  Crisem asi zkoušky ZVV1. Jeli jsme tehdy na ni hodně daleko a paní rozhodčí vyhodila několik psů ze stop i z poslušnosti. Byla jsem strašně nervózní a nemám ráda tyhle třístupňové zkoušky. Na moji nervozitu je to moc dlouhé napětí. U Degase si vážím zkoušky ZPS1. Bála jsem se stopy, která je už dost těžká. Byly mu tři roky, byl to ještě takový blázen… Pan rozhodčí ho moc chválil, když se tam trochu zamotal, myslela jsem, že to odpískám, ale našel se a došel. Potom předvedl nádhernou poslušnost. A samozřejmě si vážím Degasovy účasti na MR francouzských ovčáku před dvěma lety. Obsadil 3. místo v kategorii FPr3.

Práce s beauceronem je trochu jiná než s jinými pracovními plemeny!

Jak si vůbec z tvého pohledu beauceron stojí ve srovnání s ostatními běžnějšími pracovními plemeny? Má třeba nějakou výhodu, či naopak slabinu?

Beauceron má sloní paměť!

Práce s beauceronem je trochu jiná než s jinými pracovními plemeny. Není dobré mít příliš velké ambice. Dobře se učí, nemá problém s poslušností, pracuje pro svého pána. Má sloní paměť, co se jednou naučí, nezapomíná. Jeho výkon se ale těžko přiblíží výkonu vrcholového závodníka BOM. Je to docela velký a těžký pes, při obranách s ním má figurant co dělat… Jsou ale i beauceroni, kteří jsou lehčí a skutečně moc šikovní. Dnes už má celkem hodně beauceronů složenou zkoužku IGP3. To jsem mluvila o sportovní kynologii. Beauceron má především vlohy k pasení, tam by se s ním zase těžko srovnával BOM. V canicrossu by se dali použít oba na krátké tratě. Na dlouhé trati by asi zabodoval beauceron, má mnohem lepší výdrž. BOM do toho dá všechno a rychle se unaví.

Dřív jsi jezdila i hodně na výstavy a vzhledem k tomu, že tví psi mají každý jinou barvu, tak by mne moc zajímalo, zda třeba rozhodčí přeci jenom některou z nich více preferují…

Beauceron má sloní paměť!

Oba kluci jsou šampioni, Cris i šampion ČMKU a Grandšampion. S coronou jsme přestali jezdit, teď jezdíme už jen na klubovky. Možná se najdou rozhodčí, kteří preferují spíš psy černé s pálením, protože dříve bylo málo harlekýnů a moc je neznají nebo se jim tolik nelíbí. Vždy existují rozhodčí, kteří preferují něco, co se jim líbí. Celkově ale myslím, že barva není tím nejdůležitějším. Důležitá je stavba těla, pohyb, a jestli pes splňuje standard.

Vím, že se svými psy velmi ráda vyrážíš i na procházky do přírody, a tak se nemohu nezeptat na ve všech pádech skloňovaný lovecký pud. Dá se s nimi tedy chodit v pohodě na volno nebo je třeba být kvůli zvěři neustále ve střehu?

Beauceron má sloní paměť!

Beauceron má lovecký pud jako každý jiný pes. Je to o poslušnosti. Kluci hodně reagují na můj hlas. Poznají, když se zlobím, když varuji nebo mám radost. Jako mladí mi oba dva vyběhli někdy za zvěří. I když se vrátili za pár minut, prostě tohle nesměli. Když k nám přišel Degas, Cris už mi v lese neutíkal. Degas poprvé utekl asi v deseti týdnech za srnou. Dnes, když vidí srnu nebo zajíce, zastaví se a v podstatě čekají, až je zavolám. Bydlíme v Brdech, takže do lesa chodíme každý den, jsem stále ve střehu, ale už se nebojím, že by mi utekli.

Co bys na závěr popřála beauceronům do budoucna?

Beauceron má sloní paměť!

Aby si zachovali zdraví. Také svoji úžasnou povahu, pro kterou je tak miluji. Aby to byli stále ti sebevědomí, vyrovnaní, nebojácní a ostražití psi, i výborní společníci. Beauceron se hodí snad pro všechny možné aktivity. Může se s ním dělat sportovka, záchranařina, pasení, canicross... Tak jim přeji aktivní lidičky, kteří využijí jejich temperament pro různé druhy sportu nebo alespoň na dlouhé procházky. Je to pes, který potřebuje pohyb a miluje své pány.

Michaela Weidnerová

Foto: archiv Marie Richterové

Kam dál ...