Ardenský bouvier má velmi široký záběr!

Zaujal vás název nad fotografií krásného psa? Věřte, že si to jen tak netaháme z prstu a představujeme vám další z mnoha plemen, které je vyšlechtěné v Belgii, je velmi staré, opravdu vzácné a bohužel i na pokraji vymizení. To vše a mnohem více je ardenský bouvier!

Není mnoho plemen, která mají v České republice pouhé dva zástupce. Přitom se jedná o zvířata schopná skvěle zastat jakoukoliv práci. Ať je postavíte ke stádu, na parkúr agility, či na plac, kde se trénují všechny tři oddíly v rámci sportovní kynologie, nikde se neztratí. Řeč je o málo známém ardenském bouvierovi. Povídat si o něm budeme s Miroslavem Novotným, majitelem prvního k nám dovezeného jedince.

Ardenský bouvier je velmi starým plemenem, avšak k nám do České republiky bylo dovezeno teprve nedávno. Proč u vás padla volba právě na něj?

Máte pravdu, je to opravdu velmi staré plemeno, které bylo vyšlechtěno v Belgii a i dnes je krajně vzácné a hrozí mu vymizení. Původně bylo nazýváno ardenským hlídačem stád a šlechtěno s ohledem na toto využití. Podle Arden se také později začalo nazývat ardenským bouvierem. Chovat toto plemeno bylo mojí volbou…

Představte nám tedy, prosím, toho svého krasavce.

Můj „krasavec“ se jmenuje celým jménem Hasenhirsch Ebbo a říkám mu krátce Ebbo. Pochází z německé chovatelské stanice Hasenhirsch a jsou mu dva roky. Je to typický představitel svého plemene – velmi aktivní, odvážný, až překvapivě učenlivý a náročný na dostatek pohybu. Je to výborný hlídač, avšak ke svým lidem je milý až mazlivý.

Jedná se o jediného zástupce plemene v ČR nebo jich u nás žije více?

Do srpna letošního roku byl opravdu jediným v republice. V té době si totiž přivezla fenku, taktéž z chovatelské  stanice Hasenhirsch, má kolegyně a kamarádka, která mi pomáhá  s výcvikem Ebba.

Které chovatelské kluby jej u nás zastřešují a co vše je třeba absolvovat k uchovnění?

Toto plemeno u nás pochopitelně nemá svůj vlastní klub, a proto nás laskavě zastřešil klub flanderských bouvierů – Bouvier Des Flanders Club Bohemia. I když flanderský bouvier je jiným plemenem, je mu ardenský bouvier nejblíže a v chovu se řídí klubovými normativy tohoto klubu.

Pro uchovnění je nutné splnění požadavků bonitačního řádu klubu. K bonitaci může být připuštěn pouze zdravý pes, který dosáhl věku dvaceti měsíců a může se prokázat platným průkazem původu. Na rozdíl od flanderských bouvierů není povinen absolvovat tzv. svod. Bonitovaný pes musí mít splněnou účast na klubové výstavě s oceněním nejhůře „velmi dobrý“. Pes nesmí být při prohlídce agresivní, musí být klidný při přeměřování, kontrole zubů apod. Úspěšné absolvování bonitace je základní podmínkou pro zařazení jedince do rejstříku chovných psů.

Jak bude podle vás v nejbližších letech vypadat chov tohoto plemene?

Byl bych rád, kdyby se ardenští bouvieři rozšířili i do ČR, a rád bych k tomu využil spojení právě s dovezenou fenkou, která, ač je ze stejné chovatelské stanice, není s mým psem příbuzná.

Kde vás a Ebba můžeme osobně potkat? Chystáte se třeba někam na výstavu?

Ebbo je k vidění běžně v mém bydlišti – v lázních Jeseník. Dále se pravidelně účastníme výcviku na místním kynologickém cvičišti, několikrát ročně absolvujeme pastevecký tábor v Martínkovicích na Broumovsku a samozřejmě se účastníme i výstav psů. V příštím roce bychom chtěli složit pastevecké zkoušky, připravujeme se na zkoušky IPO1 a chtěli bychom taktéž splnit podmínky k získání českého a polského šampiona, který jsme započali již v tomto roce. Letos se ještě zúčastníme evropské výstavy psů ve Varšavě.

Uvádíte, že se chystáte na pastevecké zkoušky a také na IPO1. A tak se musím zeptat, jak se s ním dá pracovat?

Ardenský bouvier je především pracovním plemenem a pracuje se s ním naprosto skvěle. Je velmi chápavý a učenlivý, ostatně jako všichni „pastevci“. Vyšlechtěný byl hlavně k pasení, ale je možné ho využít i jako hlídacího psa, psa ke sportovnímu výcviku, a protože je velmi rychlý a lehký, daří se mu i v agility, Má tedy velmi široký záběr.

Pojďme ale trochu zpět. Prozraďte nám něco o jeho historii.

Jak už jsem se zmínil, ardenský bouvier byl vyšlechtěn v Belgii především k hlídání a ovládání stád. Formování plemene ovlivnilo drsné klima, tvrdá práce a obtížný terén. Takže je to velmi odolné a pracovité plemeno, které se v 19. století využívalo k hlídání krav, ovcí, prasat, ale i koní. Potom byli ardenští bouvieři  využíváni ke stopování jelenů a divokých prasat a během dvou světových válek se stali psy pytláků. Postupné vymizení mnoha farem v Ardenách zapříčinilo i výrazné snížení počtu ardenského bouviera. Teprve v roce 1985 objevili milovníci psů několik přežívajících jedinců, a protože byli ohromeni schopnostmi těchto psů, začali s řízeným chovem, přičemž ponechávali pro chov jen ty nejodolnější a nejvytrvalejší jedince. Tento chov byl objeven až v roce 1996. Ardenský bouvier patří tedy mezi velmi vzácná plemena a určitě si zaslouží zachování a rozšiřování chovné základny.

Jak byste plemeno nejlépe popsal a které vlastnosti byste „vyzdvihnul“ jako ty, které stojí určitě za zmínku a dělají ho tím, čím je.

Především vykazuje velkou vytrvalost a energii. Jeho hlavní předností je přizpůsobivost, je velmi učenlivý, odvážný a dokáže zvládnout téměř každou situaci. Je přátelský, ale značně důrazný při ochraně svých lidí, majetku a teritoria. I při minimálním výcviku je to výborný pracovní pes a vynikající hlídač.

Komu byste toto plemeno doporučil? A jakou mají vlastně povahu?

Jak už jsem se zmínil, toto plemeno je náročné na dostatek pohybu, je sportovně založené, rádo pracuje, a proto je vhodné pro majitele, kterému nedělá problém vše toto mu poskytnout. Jedná se o velmi aktivního psa, od kterého nemůžete očekávat polehávání na gauči, kterého nemůže zavřít na mnoho hodin v bytě nebo v kotci. Ardenský bouvier zůstává málokdy v klidu, neustále potřebuje fyzické, ale i psychické vyžití. A jako každý jiný pes má rád společnost člověka.

Přiblížil byste nám jeho vzhled?

Je to středně velký pes kratšího formátu, s ocasem volně neseným nebo bez ocasu – obě varianty jsou přípustné. Je velmi dobře osvalený, má krátkou, hrubou, nebo delší srst, která působí rozcuchaným dojmem. Srst se vyskytuje v mnoha barvách kromě bílé. Má bystré oči, uši trojúhelníkového tvaru kolmo postavené, na mordě vousy a malou bradku. Pro člověka neznalého plemene může působit jako „voříšek“, není to tedy typický výstavní krasavec, ale jakmile ho více pozná, je pro něj tím nejkrásnějším.

Potřebují tito psi nějakou zvláštní péči? Mám na mysli třeba úpravu srsti…

Žádnou výjimečnou péči nepotřebují. Srst se neupravuje, ani to nepotřebuje, pouze se udržuje v čistotě.

Na závěr by mne ještě zajímalo, kde je vhodné takového psa „držet“? Jsou vhodní pro celoroční pobyt venku nebo je potřeba je mít v bytě?

Ardenského bouviera je možné chovat v zateplené boudě celoročně venku. Pokud je chován v bytě, potřebuje chladnější prostředí a velmi častý pohyb. Nejideálnější je poskytnout mu velkou zahradu s vlastní boudou, eventuálně s otevřeným kotcem.

Foto: archiv Miroslava Novotného
www.ebbo8.webnode.cz