Švýcarský nízkonohý honič

KRÁTKÝ HISTORICKÝ NÁSTIN:

Na přelomu století se začal organizovaný lov (lov v revíru) postupně rozšiřovat do všech švýcarských kantonů. Zjistilo se, že oblíbení švýcarští honiči střední velikosti jsou pro tento způsob lovu příliš rychlí, a proto se došlo k závěru, že budou nahrazeni menšími krátkonohými honiči. Plánovaným výběrem do chovu a vhodným křížením bylo cíleně vyšlechtěno nové malé plemeno, pojmenované „krátkonohý honič“, které se vyznačuje těmito vlastnostmi: relativně malou kohoutkovou výšku, švýcarským honičům podobným atraktivním zbarvením, melodickým hlasem na stopě a vášnivou vůlí ve vyhledávání, nadhánění a v barvářské práci. Švýcarský klub pro malé honiče (SNLC) byl založen
1. června 1905 zpočátku pod názvem Švýcarský klub jezevčíkovitých brak. Dnes se jmenuje Švýcarský klub nízkonohých honičů a jezevčíkovitých brak.

CELKOVÝ VZHLED: Typ honiče, švýcarský honič ve zmenšeném měřítku, s kohoutkovou výškou od 35 do 43 cm u psů a 33 – 40 cm u fen. Má obdélníkový tělesný rámec, je středně dlouhý, silné tělesné stavby.  Hlava střední velikosti je suchá a ušlechtilá, s milým a pozorným výrazem. Uši jsou velmi dlouhé, nízko nasazené a dobře stočené. Končetiny jsou suché a silné. Ocas, v klidu svěšený, se v akci mírně zvedá.

POVAHA: Malý honič s dobrým nosem, je hbitý, vytrvalý, vášnivý lovec, který drží stopu s jistotou a loví s melodickým hlasem. Vyhledává a vypichuje zvěř s velkou jistotou také v těžkém terénu. Švýcarský nízkonohý honič se výborně osvědčí též jako barvář. Jeho povaha je milá, není bázlivý ani agresivní. V temperamentu je klidný až živý.

HLAVA: Je ušlechtilá a suchá. Při pohledu zepředu je spíše dlouhá a úzká, rozšiřuje se pozvolna směrem k lícím.

ČÁST LEBEČNÍ:

Mozkovna:

Je mírně klenutá, bez vrásek na čele, bez dělící rýhy. Týlní hrbol je málo výrazný. Vzdálenost a linie od týlního hrbolu ke stopu je přibližně stejné délky a pokud možno rovnoběžná s linií od stopu ke konci nosu.

Stop: Mírný

ČÁST OBLIČEJOVÁ:

Nosní houba: Tmavě lanýžová. Nosní otvory široce otevřené.

Čenichová část: Silná, poměrně dlouhá a středně hluboká, není špičatá. Nosní hřbet je

upřednostňován rovný nebo jen mírně klenutý, je spíše úzký.

Pysky: Horní pysk je mírně spuštěný a je lehce zaoblený, není špičatý. Koutek je těsně přiléhající.

Čelisti/Zuby: Silný, pravidelný a kompletní nůžkový skus, kdy řada horních řezáků se těsně bez mezery dotýká spodních a zuby jsou postaveny kolmo v silných čelistech. Klešťový skus je přípustný. Chybění P1 nebo M3 není bráno v potaz.

Líce: Málo výrazné

Oči: Tmavé, jasné, mírně oválného tvaru; mají milý výraz. Nejsou ani vypouklé, ani

zanořené. Oční štěrbina je napjatá s dobře přiléhajícími očními víčky. Okraje očních víček jsou dobře pigmentovány.

Uši: Nízko nasazené, ne výše než linie očí, úzké, délkou dosahují alespoň ke špičce nosu; jsou dobře stočené a přiléhající, neseny svěšené; jsou jemné a osrstěné jemnou srstí. Chrupavka ušního boltce (ušní mušle) nevystupuje. 

KRK: Středně dlouhý, štíhlý a elegantní, avšak dobře osvalený. Kůže na hrdle je volná, lalok však není žádoucí.

TĚLO:

Hřbetní linie: Harmonicky probíhá od místa nasazení krku až k lehce skloněné zádi.

Hřbet: Rovný, pevný, střední délky.

Bedra: Široká a silná, pružná.

Záď: Lehce skloněná ke kořeni ocasu. Kyčelní hrboly nemají být viditelné.

Hrudník: Široký a hluboký, dosahuje alespoň k lokti. Špička hrudní kosti je zřetelná, ne však příliš výrazná. Žebra jsou dlouhá, klenutá. Hrudní koš je dlouhý.

Dolní linie a břicho: Břišní linie se pozvolna zvedá směrem k pánevním končetinám. Slabiny jsou mírně vyplněné.

OCAS: Nasazen v harmonickém prodloužení zádi; středně dlouhý, dosahuje nejméně k hlezennímu kloubu; končí elegantní špičkou; je dobře osrstěný, srst netvoří vlajku. V klidu a v kroku je nesen svěšený bez zatočení, v akci a v afektu je nesen lehce vzhůru, ale nesmí se přetáčet nad hřbet.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY:

Všeobecně: Silně osvalené, avšak nepůsobí dojmem hrubosti. Při pohledu zepředu jsou přední nohy suché, naprosto rovné, kolmé, s rovnými a kolmo postavenými končetinami dobré síly kostry a s pevnými tlapkami směřujícími rovně dopředu.

Plece: Silně osvalené. Lopatky relativně dlouhé a šikmo uložené, ploše a pevně přiléhají k hrudnímu koši. Lopatka svírá s ramenní kostí téměř 90°..

Rameno: Téměř stejně dlouhé jako lopatka, šikmé.

Loket: Přirozeně přiléhající k tělu

Předloktí: Silné, suché, rovné, nepatrně kratší než nadloktí.

Zápěstní kloub: Silný

Nadprstí: Krátké. Při pohledu zepředu je kolmé, nesmí se vytáčet ven. Při pohledu z boku není nikdy perfektně rovné, ale mírně šikmé vzhledem k zemi.

Přední tlapky: Kulaté a pevné. Prsty krátké, dobře klenuté a těsně k sobě přiléhající. Polštářky jsou drsné a tvrdé. Drápy silné. Meziprstní prostor je porostlý jemnou srstí.

PÁNEVNÍ KONČETINY:

Všeobecně: Silně osvalené, správných proporcí vzhledem k hrudním končetinám. Kolenní a hlezenní kloub správně zaúhleny. Končetiny jsou paralelní, postoj není ani úzký ani příliš široký. V přirozeném postoji psa by měly být postaveny poněkud vzadu. Kosti pánevních končetin jsou o něco slabší, než u hrudních končetin.

Stehno: Správné délky a šířky, silné a dobře osvalené.

Koleno: Dobře zaúhlené, není vybočené ani vbočené.

Lýtko: relativně dlouhé, šikmé.

Hlezenní kloub: Silný, dobře vyvinutý, nízko umístěný.

Nárt: Krátký; při pohledu zezadu rovný a paralelní.

Zadní tlapky: Poměrně kulaté, pevné; prsty jsou krátké a těsně k sobě přiléhají. Polštářky jsou drsné a tvrdé. Drápy silné. Meziprstní prostor je porostlý jemnou srstí. Bez paspárků, kromě zemí, kde je odstranění paspárků zakázáno zákonem.

CHODY: Preferovaný přirozený pohyb: klus nebo cval, obojí prostorné. V klusu musí být pohyb plynulý, se silným odrazem, s prostorným záběrem hrudních končetin a razantním posuvem pánevních končetin. Končetiny se pohybují v rovné, paralelní linii.

Pohyb hrudních končetin: nesmí být ani úzký ani široký, tlapky nesmějí být v pohybu vytočené ani vtočené.

Pohyb pánevních končetin: prakticky paralelní s razantním posuvem; ani příliš úzký, anebo široký; ani kravský, ani sudovitý.

KŮŽE: Dobře přiléhající a pevná, bez záhybů.

OSRSTĚNÍ:

SRST:

Hladká srst: Krátká, hladká, přiléhavá, jemnější na hlavě a na uších.
Drsná srst: Tvrdá, elastická, přiléhavá; málo podsady; vous je slabě vyvinut.
„Stockhaar“: Krycí srst je velmi hustá, rovná, přiléhající, na tlapkách a prstech je krátká hustá podsada.
 

ZBARVENÍ: Přípustné jsou následující zbarvení: bílá a černá s tříslovými znaky pálení (bernský nízkonohý honič), černá s pálením (jurský nízkonohý honič), modrý bělouš s černými plotnami (lucernský nízkonohý honič) a bílý s oranžově červenými plotnami (švycký nízkonohý honič), stejně jako všechny směsi těchto barev.

VELIKOST A HMOTNOST:

Kohoutková výška:     Psi:      35 až 43 cm,

                                   Feny:   33 až 40 cm.

                                   Tolerance: +/- 2 cm

VADY: Jakákoliv odchylka od jmenovaných bodů musí být považována za vadu, jejíž hodnocení musí být ve správném poměru ke stupni odchylky a k jejímu vlivu na zdraví a pohodu psa a jeho schopnost vykonávat požadovanou práci typickou pro plemeno.

Nejisté nebo lehce agresivní chování
Příliš slabá nebo příliš hrubá kostra, příliš málo substance.
Hrubá, neušlechtilá hlava.
Částečně depigmentovaná nosní houba.
Světlé oko, zlý pohled.
Vysoko nasazené ucho; ucho příliš krátké, ploché, tlusté.
Zřetelný lalok.
Pronesený nebo kapří hřbet.
Krátká, sražená záď.
Hrudník málo hluboký, plochý nebo sudovitý. Nepravidelnosti ve tvaru hrudníku (např. trychtýřovitý).
Ocas nesený příliš vysoko, silně přetočený.
Křivé hrudní končetiny, vytočené ven či dovnitř.
Strmá lopatka (příliš otevřený úhel); příliš krátké nadloktí (ramenní kost).
Slabý zápěstní kloub; měkké nadprstí.
Měkké tlapky, zaječí tlapky.
Strmě úhlené pánevních končetin; sudovitý nebo kravský postoj.
 

VYLUČUJÍCÍ VADY:

Agresivní nebo bázliví psi.
Psi vykazující zřetelné fyzické abnormality nebo poruchy chování.
Netypický jedinec.
Jednotně masově zbarvená nosní houba.
Předkus, podkus, zkřížený skus.
Chybějící řezáky nebo špičáky; chybná pozice špičáků. Chybění více jak 3 premolárů a/nebo molárů (s výjimkou P1 a M3).
Entropium, ektropium.
Příliš krátká hrudní kost, silně odsazený hrudník.
Ocas zatočený nebo zalomený.
Výška: psi pod 33 a nad 45 cm, feny pod 31 a nad 42 cm.
 

POZN.:

Psi/samci musí vykazovat dvě normálně vyvinutá varlata, která jsou zcela sestoupená v šourku.
K chovu mají být používání pouze psi funkčně a klinicky zdraví, typově odpovídající plemeni.
 

Poslední změny standardu jsou vyznačeny silně.