Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Švýcarský honič

Český názevŠvýcarský honič
Originální názevSchweizer Laufhund
Zkratka plemeneSVH
Číslo standardu59
FCI skupinaVI. - Honiči a příbuzné

Standard

Krátký historický nástin:

Švýcarský honič má velmi starý původ. Jeho přítomnost ve Švýcarsku v dobách starého Říma dokládá mozaika nalezené v Avenches, na níž jsou zobrazeni smečkoví psi, kteří se shodují ve varietách se švýcarskými honiči. Jeho vynikající lovecké vlastnosti v lovu zajíců oceňovali italští pejskaři v 15.století a Francouzi v 18.století.  Původní chov švýcarského honiče byl s určitostí ovlivněn francouzskými honiči, používanými v Söldnern ve Švýcarsku. V roce 1882 byl vytvořen standard pro pět tehdejších variet švýcarského honiče. V roce 1909 byly standardy přepracovány, čímž naprosto vymizel thurgauský honič. 22.ledna 1933 byl pro všechny čtyři variety vytvořen společný standard. Původní varieta jurského honiče typu sv.Huberta již vymizela.

 

Celkový vzhled:

Středně velký pes. Jeho tělesná stavba svědčí o síle a vytrvalosti.  Jeho suchá hlava s dlouhou čenichovou partií a dlouhýma ušima mu dodává vznešený výraz.

Jsou čtyři variety švýcarského honiče:

·        bernský honič

·        jurský honič

·        lucernský honič

·        švycký honič

 

Důležité proporce:

·        délka těla : kohoutková výška zhruba 1,15 : 1

·        kohoutková výška : hloubka hrudníku zhruba  2 : 1

·        délka čenichové partie : délka mozkovny zhruba 1 : 1

 

 

 

 

Použití /povaha:
Je temperamentní a vášnivý lovec, jemné povahy, poslušný a závislý na svém pánovi.

 

Hlava:

 

Lebeční část:

 

Mozkovna:

Je dlouhá, úzká, suchá, ušlechtilá; okrouhle klenutá lebka; týlní hrbol je zřetelný; osy mozkovny a nosního hřbetu jsou mírně rozbíhavé. Dělící rýha není; čelo není zvrásněné (kůže netvoří vrásky).;

Stop:   není přehnaně vyvjádřený;

 

Obličejová část:

 

Nosní houba:  celá černá, dobře vyvinutá, nozdry jsou široké;

Čenichová partie:

Je ušlechtile modelovaná, úzká, ani hranatá, ani špičatá; nosní hřbet je rovný nebo jen mírně klenutý;

Pysky: slabě vyvinuté; překrývají těsně spodní čelist; koutek je  lehce otevřený.

Čelisti/zuby:

Čelisti jsou silné; s mohutným, pravidelným a úplným nůžkovým skusem, kdy kolmo v čelisti postavené horní řezáky těsně bez mezer překrývají kolmo postavené řezáky dolní čelisti. Klešťový skus je přípustný. Chybění jednoho nebo dvou premolárů (P1 nebo P 2) je přípustné. M 3 nejsou brány v potaz.

Líce:    suché, oblouky nejsou výrazné;

Oči:     tmavé nebo světle hnědé odpovídající zbarvení srsti, lehce oválného tvaru, středně velké.  Oční víčka jsou dobře pigmentována a dobře přiléhají k oční kouli. Jemný výraz.

Uši:     jsou zavěšeny pod linií očí a v zadní části mozkovny, ne však v její nejširší části. Délkou musí dosahovat alespoň ke špičce nosu. Chrupavka zevního zvukovodu (ušní mušle) neodstává (není zřetelná). Uši jsou úzké, spuštěné v záhybech a stočené, jejich konec je zaoblený a jsou pokryty velmi jemnou srstí.

 

Krk:     je dlouhý, elegantní, správně osvalený; kůže na hrdle je volná, avšak bez výslovného laloku.

 

Tělo:

Horní linie:

            Krk, hřbet, záď a ocas tvoří harmonickou a ušlechtilou linii.

Kohoutek:

            Není příliš výrazný, krk je volně a elegantně nasazen.

Hřbet:  je pevný a rovný.

Bedra: jsou svalnatá a pružná.

Záď:    je dlouhá, v harmonickém prodloužení hřbetní linie lehce klesá. Není výše než kohoutek. Kyčelní kosti nejsou příliš vystupující.

 

Hrudník:         

            Je celkově hlubší, než je široký, dobře klenutý a dosahuje nejméně ke špičce loketního kloubu. Hrudní koš je podlouhlý a žebra jsou mírně klenutá.

Spodní linie a břicho:

            Břicho je mírně vtažené; slabiny jsou vyplněné.

 

Ocas:   je nasazen v prodloužené linii zádi, je středně dlouhý, směrem ke špičce se zužuje, na konci se mírně stáčí vzhůru, je ušlechtilý. V klidu nebo v mírném kroku je nesen spuštěný, bez výrazného zatočení; je-li pes ve střehu nebo v akci je nesen nad linií hřbetu, ale nikdy se nepřevrací až na hřbet nebo není stočený. Je dobře osrstěný, avšak bez klasovitě odstávající srsti (osiny).

Končetiny:

Hrudní končetiny:

            Silně osvalené, suché, nepůsobí hrubě. Při pohledu zepředu jsou rovnoběžné, při pohledu z profilu jsou kolmo postavené, mají střední sílu kostry, tlapky směřují rovně dopředu.

Plece:

            Lopatka je dlouhá a šikmo uložená, dobře přiléhá k hrudnímu koši; ideální úhel lopatky a ramenní kosti (scapulo-humerální úhel) je cca 100°.

Rámě:  je poněkud delší, než lopatka, šikmé, těsně přiléhá k tělu. Osvalení je hladké.

Lokty:  jsou přirozené přilehlé ke hrudnímu koši.

Předloktí:

            Rovné, silné a suché

Zápěstní klub:

            Silný a široký.

Nadprstí:

            Je relativně krátké; při pohledu zepředu je ve svislé linii předloktí. Při pohledu z boku je lehce šikmé.

Přední tlapky:

            Mají okrouhlý tvar; prsty jsou sevřené; polštářky odolné a tvrdé; drápy silné a jejich zbarvení odpovídá barvě srsti.

 

Pánevní končetiny:

            Jsou silně osvalené, ve vyváženém poměru k hrudním končetinám; při pohledu zezadu jsou postavené kolmo a paralelně.

Stehno:          

            Dlouhé, šikmé, silné, osvalení je však ploché, zaúhlení pánve a stehenní kosti ( coxo-femoralní úhel) je cca 110°.

Kolena:

            nevybočují ani dovnitř, ani ven. Úhlení femoro-tibiální je cca 120°.

Bérec:

            Je relativně dlouhý, svalstvo a šlachy suché, pod kůží se jasně rýsují.

Hlezna:

            Úhel hlezenního kloubu je zhruba 130°.

Záprstí:

            Je poměrně krátké, kolmé a vzájemně rovnoběžné. Paspárky nejsou přípustné (s výjimkou zemí, kde je jejich odstraňování zakázáno zákonem).

Zadní tlapky:

            Jsou oválného tvaru, prsty jsou sevřené, polštářky odolné a tvrdé; drápy silné a jejich zbarvení odpovídá barvě srsti.

 

 

 

Chody: pohyb je plynulý a pravidelný, harmonický a prostorný. Ze zadních nohou vychází správný odraz. Pohyb končetin je rovnoběžný a přímý. Kohoutek se pohybuje mírně a pravidelně nahoru a dolů, hřbetní linie zůstává při pohybu rovná a hlava a krk se vykyvují jenom málo.

 

 

Kůže:   je jemná, pružná, dobře přiléhající k tělu, barevně odlišná u čtyř různých variet:

·        bernský honič:      černá pod černou srstí, pod bílou srstí je bílá lehce mramorovaná;

·        jurský honič:         černá pod černou srstí, pod červenou srstí je světlejší;

·        lucernský honič:   černá pod černou srstí, pod modře stříkanou srstí je světlejší;

·        švycký honič:        tmavě šedá pod oranžovou srstí, pod bílou srstí je bílo-černě mramorovaná;

 

Osrstění:

Srst:    krátká, hladká, přiléhavá, velmi jemná na hlavě a uších;

Zbarvení:

·        Bernský honič:     bílý s černými plotnami nebo celým černým sedlem, se světlým až intenzivně tříslovým pálením nad očima, na lících, na vnitřní straně uší, a okolo konečníku; někdy lehce stříkaný (černě).

·        Jurský honič: plavý s černým pláštěm, někdy s uhlováním (černá srst v plavé), nebo černý se znaky pálení nad očima, na lících, okolo konečníku a na nohou. Někdy se vyskytuje bílá skvrna na hrudi. Tato skvrna může být lehce stříkaná (černě nebo šedě).

·        Lucernský honič   „modrý“, tj. směs srsti černé a bílé, velmi silně skvrnitý, s černými plotnami nebo s černým sedlem; světlé až intenzivně tříslové pálením nad očima, na lících, na hrudi, okolo konečníku a na nohou. Celý černý plášť je přípustný.

·        Švycký honič        bílý s plavě oranžovými plotnami nebo sedlem; někdy s jednotně oranžovým stříkáním; celý oranžový plášť je přípustný.

 

BERNSKÝ HONIČ

 
JURSKÝ HONIČ

 

LUCERNSKÝ HONIČ

 

ŠVYCKÝ HONIČ

 

Velikost a váha:

Kohoutková výška:     psi:      49 – 59 cm

                                   feny:    47 – 57 cm

žádná tolerance se nepřipouští;

Vady:  

 

Každá odchylka od výše uvedeného standardu musí být považována za vadu a musí být penalizována podle stupně její závažnosti a se zřetelem na její vliv na zdraví a pohodu psa.

 

·        Neušlechtilý, neharmonický vzhled, slabě vyvinutá tělesná stavba,

·        Odlišné proporce mezi délkou psa, hloubkou hrudníku a výškou v kohoutku

·        Mozkovna příliš široká, příliš klenutá nebo příliš plochá

·        Příliš výrazný stop

·        Nosní partie příliš krátká anebo příliš dlouhá, příliš hranatá nebo špičatá

·        Nosní hřbet konkávní

·        Chybění více jak 2 zubů P 1 či P 2. M 3 nejsou brány v potaz

·        Příliš vyvinuté pysky

·        Světlé oko, pronikavý pohled; nepřiléhající oční víčka

·        Ucho příliš krátké, příliš ploché, příliš hrubé /tlusté/ nebo příliš vysoko nasazené

·        Krk příliš krátký

·        Lalok přehnaně vyvinutý

·        Hřbet pronesený nebo klenutý (kapří)

·        Příliš spáditá nebo krátká záď

·        Hrudní koš málo hluboký, málo klenutý anebo sudovitý

·        Vtažené břicho, vpadlé slabiny

·        Ocas špatně nasazený, nesený příliš vysoko, příliš zatočený, křivý, tlustý nebo pokrytý odstávající srstí

·        Končetiny slabých kostí nebo špatně postavené

·        Plece příliš strmé, příliš krátká ramenní kost

·        Měkký (prošláplý) zápěstní kloub

·        Nedostatečné zaúhlení zadních končetin, kravský nebo sudovitý postoj

·        Přítomnost paspárků na zadních končetinách (s výjimkou států, kde je jejich odstranění zakázáno zákonem)

·        Srst drsná, ne hladká.

·        Chybné zbarvení a znaky:

Bernský honič: příliš mnoho černého stříkání v bílé. Barva pálení (plavá) anebo bílá na vnější straně ucha.

Jurský honič:  jednobarevný. Příliš velká bílá skvrna nebo silně stříkaná skvrna na hrudi.

Lucernský honič:  Chybějící modré stříkání, barva pálení (plavá) na vnější straně uší

Švycký honič:  Příliš četné oranžové stříkání v bílé. Jednobarevné zbarvení. Bílá na vnější straně uší.

·        Lehce bázlivé anebo lehce agresivní chování

 

Vylučující vady:

·        Vysloveně bázlivé nebo agresivní chování

·        Celková netypičnost

·        Celá nosní houba depigmentovaná

·        Předkus, podkus, zkřížený skus

·        Ektropium nebo entropium (i když je operováno)

·        Ocas zatočený do kroužku, zauzlený anebo zalomený

·        Výška pod nebo nad hranicí, stanovenou standardem

 

Psi , kteří vykazují zřetelné fyzické abnormality anebo poruchy chování, musí být diskvalifikováni (vyloučeni z posuzování).

 

Pozn.: Psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata plně sestouplá v šourku.

 

 

Fotografie plemene



-->