Německý ohař dlouhosrstý

KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED:

V krvi dlouhosrstého loveckého psa se spojuje pes ptačí, jestřábí, vodní a honící a tím jsou dány vlohy pro jeho velkou všestrannost. Od roku 1879 je chován čistokrevně a jsou upevňovány jeho plemenné vlastnosti. V roce 1897 stanovil baron von Schorlemer první plemenné znaky německého dlouhosrstého ohaře a položil tak základy dnešního čistokrevného chovu.

CELKOVÝ VZHLED:

Silný, svalnatý, nízký, plynulých linií. U menších jedinců se musí vyžadovat mnoho substance,  příliš mohutní a tím těžkopádní psi jsou nežádoucí.

DŮLEŽITÉ PROPORCE:

Morda a a lebka stejné délky, pes vzadu není přestavěný. Plece o něco výše, než záď.

CHOVÁNÍ / CHARAKTER (POVAHA):

Vyrovnaný, klidný, ovladatelný, poslušný, snadno cvičitelný

HLAVA:

Krásné hlavě dlouhosrstého ohaře je nutné přičítat velkou důležitost. Má ušlechtilý výraz, je podlouhlá.

MOZKOVNA:

Lebka: lehce klenutá

Stop: mírný, nikoli s náhlým ostrým zlomem.

OBLIČEJOVÁ ČÁST:

Nosní houba: hnědá, lehké znaky bělouše jsou přípustné

Morda: nosní hřbet lehce klenutý, morda není úzká

Pysky: ne příliš převislé

Čelisti / zuby: čelisti nejsou příliš jemné. Skus úplný, dobře vyvinutý, se 42 zuby. Horní řezáky překrývají ve formě nůžek řezáky dolní. Zubní vzorec:

3142

------ x 2 = 42

3143

Líce: lícní kosti nejsou výrazné

Oči: barva hnědá, co nejtmavší, oční víčka těsně přiléhají k oční kouli, bez viditelného červeného třetího víčka. Ani vystouplé ani zapadlé.

Uši: nejsou příliš nízko nasazené, mírně se stáčejí směrem dopředu.

KRK: silný a ušlechtilý, bez laloku se v krásné linii rozšiřuje směrem k hrudi, není příliš krátký.

TĚLO:

Hřbet: rovný, pevný, ne příliš dlouhý.

Bedra: obzvláště svalnatá.

Záď: dlouhá, mírně spáditá.

Hrudník: výrazné předhrudí; Hrudní koš široký a hluboký, dosahující alespoň k loktům.

OCAS: Není nesen příliš vzhůru. Má být nesen rovně, s poslední třetinou lehce nahoru.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY:

Všeobecně: Pozorovány zepředu v postoji tvoří kosti nadloktí, s kostmi předloktí a končetinou téměř kolmici.

Lopatka: Dobře přiléhající. Pozorován ze strany v postoji se úhel mezi lopatkou a kostí ramenní blíží pravému úhlu.

Loket: dobře přiléhající

Zápěstní kloub: lehce úhlený

Nadprstí: není zcela rovné

Tlapy hrudních končetin: polštářky tvrdé a silné

PÁNEVNÍ KONČETINY:

Všeobecně: pozorovány zezadu mají pánev, kost stehenní, kosti bérce a končetiny tvořit kolmici.

Hlezenní kloub: Je kladen obzvláštní důraz na dobré úhlení.

Záprstí: bez paspárků

Tlapy pánevních končetin: polštářky tvrdé a silné

CHODY: prostorný pohyb s dobrým odrazem z pánevních končetin.

KŮŽE: těsně přiléhající k tělu, netvoří záhyby.

OSRSTĚNÍ

SRST: Na správné osrstění je kladen velký důraz: osrstění není přehnané, ale ani kříliš krátké. Na hřbetě a na bocích těla: srst délky 3-5 cm, přiléhající. Naspodu ocasu, na hrudníku a na břiše může být ještě delší.

Břicho: dobře osrstěné
Uši: osrstění zvlněné a převislé
Ocas: s dobrou vlajkou, osrstěn až na špičku
Na zadní straně hrudních končetin se tvoří praporce („opeření“)
Na zadní straně pánevních končetin se tvoří „kalhoty“
Pod hlezenním kloubem je srst zřetelně kratší. Příliš dlouhé osrstění je nežádoucí. Srst mezi prsty je hustá a krátká.
Hlava. Srst zřetelně kratší, ale vždy delší, než je u německého krátkosrstého ohaře; tvorba čupřiny je nežádoucí.
Na těle: srst pevná, hladká nebo lehce zvlněná, těsně přiléhající. Hustá s dobrou podsadou.
 

ZBARVENÍ:

Jednotně hnědá.
Hnědá s bílými znaky nebo znaky bělouše (zejména na hrudníku a na tlapkách)
Tmavý bělouš (s většími či menšími tmavě hnědými plotnami; hnědou hlavou, případně s lysinkou, zrcátkem či hvězdou)
Světlý bělouš (s většími či menšími světle hnědými plotnami; hnědou hlavou, případně s lysinkou, zrcátkem či hvězdou)
Pstruží bělouš (mnoho malých hnědých znaků na bílém podkladu – stříkání. Hlava hnědá, případně s lysinkou, zrcátkem či hvězdou)
Hnědo-bílá, buď čistě hnědo-bílá nebo s trochou malých odznaků (velké hnědé plotny, sedlo nebo plášť, hlava: hnědá, případně s lysinkou, zrcátkem či hvězdou).
Ojediněle se může vyskytnout žluté pálení jako prastaré dědictví po honičích.
 

VELIKOST A HMOTNOST:

Kohoutková výška:    Psi:      60 až 70 cm, ideálně 63-66 cm

                                   Feny:   58 až 66 cm, ideálně 60-63 cm

Hmotnost: se pohybuje kolem 30 kg

VADY:

Každá odchylka od vyjmenovaných bodů musí být považována za vadu, jejíž hodnocení by mělo být ve správném poměru ke stupni odchylky a se zřetelem na její vliv na zdraví a pohodu psa a jeho schopnosti vykonávat požadovanou práci typickou pro jeho plemeno.

·       Oči: Dravčí oko, šikmé umístění očí.

·       Uši: Uši nepřiléhající k lícím, s hladkou špičkou (bez dlouhého osrstění)

·       Hřbet: Pronesený, kapří

·       Hrudník: Sudovitý, příliš úzký

·       Ocas: Zatočený, křivý

·       Hrudní končetiny: Úhel lopatky a kosti ramenní příliš otevřený, příliš rovné nadprstí

·       Pánevní končetiny: Kravský, sudovitý postoj

·       Tlapky: Otevřené; kočičí a zaječí

·       Srst: Delší srst tvořící vous, výrazné obočí; kadeřavá srst

VYLUČUJÍCÍ VADY:

·       Agresivita anebo přílišná plachost

·        Psi vykazující zřetelné fyzické abnormality anebo poruchy chování musí být vyloučeni

·       Psi s nedostatečně silnou kostrou a nedostatečným osvalením

·       Hlava: Psi s hlavou, která se výrazně liší v typu

·       Oči: Ektropium (vychlípené oční víčko), entropium (vchlípené očí víčko), také korigované vady očního víčka.

Pozn.:

·       Psi musí vykazovat dvě očividně normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.

·       Do chovu musí být připuštěni pouze typičtí psi funkčně a klinicky zdraví.

Poslední změny standardu jsou vyznačeny silně.