Jugoslávský trikolorní honič

Krátký výtah z historie

tříbarevný honič má totožný původ s ostatními balkánskými honiči.

V roce 1946 byla projednávána hypotéza, že toto plemeno je pouze jednou z variet srbského honiče; byl mu přiznán statut samostatné rasy a byl vydán první standard. Jako samostatné plemeno byl tříbarevný honič prvně představen kynologické veřejnosti na Mezinárodní výstavě v Bělehradě 7. a 8. června 1950. FCI uznala plemeno a zveřejnila standard trikolorního honiče 25. července 1961.

Celkový vzhled

• je to středně velký pes se silnou konstitucí. Je plný temperamentu, živý a energický.

Důležité poměry

• délka těla, měřená od předhrudí po sedací hrbol je o 10% větší, než výška v kohoutku. Délka hlavy činí 45% výšky v kohoutku.

Povaha a temperament

• je věrný, milý, temperamentní; jistý na stopě a velmi houževnatý.

Hlava

• je dlouholebý. Horní osy mozkovny a nosního hřbetu jsou rozbíhavé.

Lebeční partie

• Mozkovna:
  při pohledu z boku i zepředu je mozkovna mírně vyklenutá, dělící rýha je zřetelná.
  Týlní hrbol je málo výrazný. Šířka mozkovny mezi ušima je stejná jako vzdálenost mezi stopem a týlním hrbolem. Nadočnicové oblouky málo výrazné.
• Stop:
  málo výrazný.

Obličejová partie

• Nosní houba:
  je velká a vždy černá.
• Čenichová partie:
  je klínovitá, o trochu kratší, než mozkovna; žádoucí poměr mezi délkou čenichové partie a mozkovny je 8,5:10. Čenich postupně zeštíhluje od stopu k nosní houbě. Nosní hřbet je rovný. Boční linie nosu jsou sbíhavé.
• Pysky:
  slabé, přiléhavé, středně vyvinuté, dosti krátké a na konci nosu zaoblené. Olemování pysků musí být černé. Horní pysk překrývá spodní; koutek je uzavřený.
• Čelisti/Zuby:
  čelisti jsou silné. Zuby jsou silné a mají kompletní korektní nůžkový skus. Klešťový skus je přípustný.
• Líce:  
  ploché.
• Oči:    
  mají mandlový téměř oválný tvar, jsou mírně šikmo uložené. Oční víčka jsou tmavě (nejlépe černě) orámována. Duhovka je co nejtmavší.
• Uši:    
  vysoko nasazené, střední délky, zavěšené, přiléhající k lícím, středně široké. Jejich konec je mírně zaoblený. Uši jsou spíše slabé než silné.
• Krk:   
  Silný; jeho délka je přibližně stejná, jako je délka hlavy. Jeho horní linie je mírně klenutá. S horizontálou svírá úhel 45°až 50°.

Trup

obdélníkového rámce. Jeho délka přesahuje o 10% výšku v kohoutku.

• Horní linie:
  rovná.
• Kohoutek:
  nevýrazný.
• Hřbet:
  svalnatý, rovný, silný, delší.
• Bedra:
  svalnatá. Jejich délka je přibližně stejná, jako je délka zádi.
• Záď:   
  jen mírně skloněná (20° až 25° ve vztahu k horizontále). Mohutná, svalnatá, široká.
• Hrudník:
  je mohutný. Jeho hloubka odpovídá 50% kohoutkové výšky a jeho obvod ji    přesahuje o 20%.
• Spodní linie a břicho:
  výběžek hrudní kosti je jen málo výrazný. Břicho je slabě vtažené.

Ocas

• je nasazen v prodloužené linii hřbetu a zádi. U kořene je silný, ke konci zeštíhluje. Dosahuje k hlezennímu kloubu. Je mírně zatočen směrem vzhůru, je nesen pod úrovní hřbetu. Je porostlý hustou srstí.

Končetiny

Hrudní končetiny

• Celkový pohled:
  mohutné, svalnaté, paralelně postavené.
• Lopatka:
  její délka odpovídá téměř délce ramenní kosti. Je osvalená, silná a správně přiléhá k hrudnímu koši. S horizontálou svírá úhel 45°až 50°.
• Rámě:
  mohutné, svalnaté, téměř stejně dlouhé, jako lopatka. S horizontálou svírá úhel v rozmezí 45°až 55°.
• Loket:
  silný, postavený u těla. Vzdálenost od loketního kloubu k zemi se rovná polovině kohoutkové výšky.
• Předloktí:
  rovné, mohutně osvalené.
• Karpální kloub:
  silný.
• Metakarpus:
  mohutný, mírně šikmo postavený (svírá přibližně úhel 15°s vertikálou).
• Přední tlapky:
  kočičí tlapky, prsty silné a sevřené. Silné drápy jsou černě zbarvené. Tmavě zbarvené polštářky jsou dobře vyvinuté.

Pánevní končetiny

• Celkový pohled:
  silné, rovné, svalnaté, paralelně postavené.
• Stehna:
  silná, svalnatá, rovná.
• Koleno:
  silné, postavené rovnoběžně se střední osou těla. Kolenní kloub svírá přibližně úhel 120°.
• Lýtko:
  je svalnaté, přibližně stejně dlouhé jako stehno.
• Hlezno:
  mohutné, kolmo postavené, hlezenní kloub svírá úhel mezi 135°– 140°.
• Metatarsus:
  silný, téměř kolmý.
• Zadní tlapky:
  jsou poněkud delší než přední, se silnými a sevřenými prsty. Drápy jsou silné a černé, polštářky tmavě zbarvené, odolné a dostatečně pružné.

Chody / pohyb

• prostorný krok, zabírá hodně terénu, energický.

Kůže

• pružná a dobře pigmentovaná, dobře přiléhá k tělu.

Osrstění

• Srst:  
  krátká, hustá, lesklá, poněkud hrubší, přiléhavá po celém těle; podsada je hustá. Poněkud delší srst je na zadní straně stehen a na spodní straně ocasu.
• Zbarvení:
  základní barva je intenzivně červená nebo rezavá (liščí), s černým pláštěm nebo sedlem. Černá může dosahovat až k hlavě, kde tvoří černé znaky na slechách. Bílá se vyskytuje na hlavě, kde tvoří lysinku na čele, pokračuje na nosní hřbet a pysky, pod hrdlo a tvoří též úplný nebo částečný límec na krku. Bílá skvrna na hrudi je přípustná, může pokračovat až na konec sternální kosti, břicho a vnitřní strany stehen. Konec ocasu musí být bílý. Bílá nesmí pokrývat více jak třetinu celkové plochy těla.

Výška 

Kohoutková výška:             

• Psi:     
  45 – 55 cm, ideální výška 51 cm
• Feny:   
  44 – 54 cm, ideální výška 49 cm

Chyby

• všechny odchylky od výše uvedeného textu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.

Vylučující vady

• pes agresivní nebo bázlivý
  předkus, podkus
  chybění jednoho ze zubů. Absence dvou premolárů P1 je tolerována.
  skvrnitá (různobarevná) duhovka
  příliš dlouhý trup
  zatočený ocas, vysoko nesený ocas nebo nesený přetočený na hřbetě. Háček na konci ocasu nebo ocas vychýlený (zakřivený) do strany.
  bílá barva stříkané základní barvou
  bílá barva přesahující třetinu celkové plochy těla
  kohoutková výška mimo hranice, stanovené standardem 
• Všichni psi, na kterých bude patrná porucha psychiky nebo chování, budou vyloučeni.

Poznámka: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.