Ibizský podenco

Krátký výtah z historie

toto plemeno pochází z Baleárských ostrovů, Mallorky, Ibizy, Menorky a Formentery, kde je známé pod původním názvem „Ca Eivissec“. Je také rozšířeno v Katalánsku, kolem Valencie, v Roussillonu a Provenci, kde jej nazývají „Mallorquí“, „Xarnelo“, „Mayorquais“, „Charnegue“ nebo „Baleárský pes“. Tito psi byli na ostrovy pravděpodobně dovezeni Féničany, Kartaginci, nebo možná i Římany.

Tento pes je typickým a robustním zástupcem tzv. primitivních plemen – nejstarších dosud existujících plemen. Obrázky těchto psů jsou nalézány v hrobech faraonů a na exponátech v muzeích, takže existence plemene je prokázána od roku 3400 př.n.l.

Důležité poměry

• vzdálenost od špičky tlamy k očím je stejná jako vzdálenost od očí k týlnímu hrbolku.

Hlava

• v celkovém pohledu má dlouhá jemná hlava vzhled komolého kužele. Je suchá, v poměru k tělu poměrně malá.

Lebeční partie

• Lebka:
  dlouhá a plochá (dolichocefalická). Týlní kost vystupující. Čelo jemné a ploché.
• Stop:
  slabě vyjádřený.

Obličejová partie

• Nos:
  nosní houba je masové barvy. Nozdry otevřené. Nosní hřbet mírně vyklenutý.
• Tlama:
  nosní hřbet a nos vystupují před spodní čelist. Tlama je jemná, dlouhá a v souladu s barvou srsti masové barvy.
• Pysky:
  tenké, těsně přiléhající, masové barvy.
• Zuby:
  perfektní nůžkový skus, zuby bílé a pravidelné. 
• Oči:
  šikmo položené, malé, světle jantarové barvy, připomínající karamel. Jantarová barva může být více či méně intenzivní, v souladu s barvou srsti. Výraz vyjadřuje inteligenci, ale také strach a nedůvěru, aniž by byl příliš aristokratický. 
• Uši:
  vždy vztyčené, velmi pohyblivé. Směřující dopředu nebo do stran v horizontální rovině nebo vzad. V afektu nesené vzhůru. Střed ucha je nasazen v rovině očí. Tvar ucha je prodloužený kosočtverec, useknutý ve třetině delší úhlopříčky. Uši jsou jemné, uvnitř neosrstěné, střední, nikoliv přehnané velikosti. 

Krk

• velmi suchý, a to ve spodní i horní části. Jeho délka odpovídá čtvrtině délky těla. Je mírně klenutý a osvalený. Kůže je přiléhající, hladká, bez laloku. Srst je obvykle v oblasti přechodu krku v plece delší a hustší, zvláště u hladkosrsté variety.

Trup

trup je celkově symetrický, mírně konvexní, středních vyrovnaných proporcí, kompaktní a s o něco větší délkou než je výška, přičemž poměr není výslovně stanoven.

• Kohoutek:
  dobře patrný, vysoký, suchý a dlouhý.
• Hřbet:
  dlouhý, rovný a pružný. Osvalení silné, ale ploché.
• Bedra:
  klenutá, střední šířky, silná a pevná.
• Záď:
  velmi spáditá s viditelnou kostrou, s velmi silným pevným osvalením.
• Hrudník:
  hluboký, úzký a dlouhý, ale nedosahující k loktům. Předhrudí špičaté a silně vystupující. Žebra plochá.
• Spodní linie:
  vtažené břicho, ale ne příliš.

Ocas

• nasazen nízko, dlouhý. Srst u špičky by měla být delší a hrubší, poněkud odstávající. Když je ocas protažen mezi končetinami, měl by dosahovat k trnu hrudní kosti. Je mírně tlustší u kořene, postupně se zužuje ke špičce. V klidu je přirozeně svěšený, v pohybu je nesen srpovitě více či méně stočený. Je nežádoucí, aby byl nesen vysoko nebo příliš zatočený nad hřbetem.

Končetiny

Hrudní končetiny

vertikální, symetrické. Při pohledu zpředu jsou přední končetiny postaveny velmi blízko sebe. Ačkoliv jsou celkově robustní, dlouhé končetiny vyvolávají dojem štíhlého, rychlého, ale silného zvířete.

• Rameno:
  ramenní lopatky strmé, silné a volně pohyblivé.
• Nadloktí:
  velmi dlouhé, rovné, silné a v postoji velmi blízko sebe.
• Loket:
  široký, nepřiléhající k trupu, paralelní ke střední rovině těla, ale nikdy volný.
• Předloktí:
  rozšiřuje se směrem k nadprstí.
• Nadprstí:
  silné, pevné, široké a vertikální.

Pánevní končetiny

vertikální, s dlouhými, silnými, plochými svaly.

• Hlezna:
  dobře zaúhlená, široká, nízko posazená, vertikální, nevytáčejí se dovnitř ani ven. 
• Tlapky:
  téměř zaječí tlapky.Prsty dlouhé a dobře k sobě přiléhající. Hustá srst mezi prsty. Drápky velmi silné a obvykle bílé, případně odpovídající barvě srsti. Polštářky velmi tvrdé.

Chody / pohyb

• žádoucím pohybem je zdrženlivý klus. Cval je velmi rychlý a propůjčuje pohybu výraz velké hbitosti.

Kůže

• napjatá, dobře přiléhající k tělu, červenavě pigmentovaná, ale může být i jiné barvy v souladu s barvou srsti.

Osrstění

• Srst:
  hladká, hrubá nebo dlouhá srst.
  Hladká srst nemá být hedvábná, ale silná a lesklá.
  Hrubá srst má být tvrdá a velmi hustá, na hlavě a uších poněkud kratší, a na zadní straně stehen a spodní straně ocasu poněkud delší. Velmi ceněná je bradka. Dlouhá srst je měkčí a má být alespoň 5 cm dlouhá. Hlava je velmi hustě osrstěná.
• Barva:
  preferována je červenobílá barva nebo červená nebo bílá barva. Béžová barva je povolena, jedná-li se jinak o výjimečně dobrého jedince, ale není vůbec povolena u hladkosrsté variety.

Velikost

Výška v kohoutku:    

• Psi:     
  66 až 72 cm.
• Feny:  
  60 až 67 cm.

Jedinci, kteří jsou blízko požadovaných hranic výšky, mohou být akceptováni, pokud mají dobré proporce a dobrý exteriér.                         

Vady

• jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.

Vážné vady

• krátká široká hlava.
• výrazně vyznačený stop.
• chybějící třenový zub (premolár).
• svěšené uši.
• sudovitá žebra.
• lokty vytočené ven.
• kravský postoj.
• tlapky vytočené ven.
• křížení tlapek a hlezen v pohybu.

Diskvalifikující vady

• lebka stupňovitého tvaru (rovina lebky příliš vysoko v poměru k nosnímu hřbetu).
• hnědý pigment nebo černé skvrny na nosní houbě.
• předkus nebo podkus.
• červenohnědá oční víčka nebo pysky.
• křížení s galgem nebo jiným chrtem, projevující se klopenýma ušima, tmavýma očima, širokou zádí, málo výrazným předhrudím, široce postavenými hrudními končetinami, zakulacenými širokými stehny s viditelnými cévami.

Poznámka: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.