První červen patří dětem!

Pokud jste našimi pravidelnými čtenáři, určitě jste si včera večer říkali, copak pro vás asi eCanis připraví na dnešek jako hlavní téma. Rozhodně není žádným tajemstvím, že 1. června se slaví Mezinárodní den dětí, proto se i my budeme věnovat právě dětem a jejich čtyřnohým parťákům. Takže odlehčeně a s úsměvem.

Věděli jste, že den dětí má „hlubokou“ historii a ta se píše již od roku 1920? Jistě i tento svátek prošel mnohou proměnou, ale řekněme si upřímně. Nejedná se o nejkrásnější svátek hned po Vánocích? Vždyť přeci nadšené tvářičky našich dětí jsou to nejkrásnější, co na světě můžeme vidět. A ony tvářičky a srdíčka dokážou rozzářit i jejich čtyřnozí kamarádi. Pojďme se tedy společně seznámit s několikanerozlučnými dvojicemi.

Natálie Malá (11let) a Goody Krásnoočko (NO), Baby Calcata (BOM)

Jako první vám dnes představíme Natálku Malou ze Žatce. Tato šikovná slečna se svým prvním psem, a to opravdu vzrostlým německým ovčákem Goodym cvičila a závodila již jako šestiletá a pohled na tuto dvojici vykouzlil úsměv na tváři každého přihlížejícího. A nám, ženám se slzy draly přes oči. Myslím, že o Natálce ještě hodně uslyšíme.

Natálko, ty máš dva pejsky, se kterými cvičíš sportovní kynologii. Představ nám je, prosím.

Pes Goody Krásnoočko je německý ovčák. Fena Baby Calcata je belgický ovčák malinois.

Pochlubila by ses nám společnými úspěchy?

Goody vyhrál třikrát za sebou Junior Cup (Záchranářské závody) a má složené zkoušky ZZO, ZM a několik záchranářských. Skládání zkoušek mě příliš nebaví, ale baví mě závody.

Proč právě sportovní kynologie a který oddíl máš nejraději?

Protože právě sportovní kynologie baví psa i mě, ale největší radost nám přináší obrany.

Máš za sebou asi i dost závodů. Odhadneš jejich počet, a který byl pro tebe tím nejzajímavějším, či nejúspěšnějším?

Závodů mám za sebou spousty, závodím asi tak čtyři roky. Nejzajímavější byl závod dvojic a nejúspěšnější asi Junior Cup, který jsem vyhrála čtyřikrát za sebou.

Natálko, většina dívek v tvém věku jsou někde na kroužku tancování, gymnastiky nebo jen tak chodí po venku. Ty sis vybrala dřinu v podobě pejskaření. Není ti to někdy líto?

Nemůže mi to být líto, vždyť moji psi jsou nejlepší. Ale jinak mám dva koníčky – gymnastiku a kynologii.

Co tě letos se psy čeká? A doporučila bys kynologii i svým vrstevníkům?

Letos v létě mě čekají dva kynologické tábory. A pokud jde o doporučení, tak to nevím, zda by je to vůbec bavilo. Přeci jen je to velká zodpovědnost.

Terezka Hájková (11 let) a Tyro'sDarkTauriel (APBT)

Další velmi talentovanou slečnou, kterou vám dnes představíme, je Terezka Hájková z Rakovníka. Terezka je výjimečná nejen svou láskou ke psům ale i plemenem, které si vybrala a sportem, u kterého děti až tak často nevídáme. Máme velký respekt před touto krásnou slečnou a přejeme jí mnoho dalších skvělých úspěchů.

Terezko, ty máš doma pejska, se kterým se věnuješ pro dítě velmi neobvyklému psímu sportu. O co jde a představila bys nám také svoji fenku?

Moje fenka je americký pitbull teriér, jmenuje se Tyro'sDarkTauriela jsou jí čtyři roky. Věnujeme se agility a weightpullingu (tahů těžkého břemene).

Pochlubila by ses nám společnými úspěchy?

Naším největším úspěchem je první místo na Mistrovství Evropy v Německu a nejvíce utažená váha a pak ještě první místo ve Španělsku. Tam byli moc šikovní pejskové.

Jak dlouho už se psy pracuješ nebo cvičíš? A kdo ti to umožnil? 

S pejsky pracuji již od mala. Máme doma celkem pět psů. Začínala jsem s tátovou Bastou, pak mi mamka půjčovala svého Arga a tím jsem si zasloužila i svou Taurinku.

Máš za sebou asi i dost závodů a výstav, a to i v cizině. Odhadneš jejich počet, a který byl pro tebe tím nejzajímavějším, či nejúspěšnějším?

Výstav i závodů bylo moc. Teď jsme se zrovna vrátili z Belgie, kde jsme se umístili druhé na výstavě a druhé i v tahání. Byli jsme na závodech v České republice, Polsku, Maďarsku, Německu, Itálii, Belgii, Španělsku. Všude je to krásné, mám ráda pejsky a těší mě koukat na jejich práci. Nejhezčí to bylo ve Španělsku, tam je to moc krásné.

Terezko, máš čas ještě i na nějaký jiný koníček nebo ti pejsci zaberou každou volnou chvilku?

Jezdím ještě na koni, ale pejsci zaberou opravdu moc času.

Co tě letos se psy ještě čeká?

Tento pátek odjíždíme do Německa na kvalifikaci Mistrovství Evropy, pak jedeme do Maďarska a Španělska a na Slovensko a ještě závody u nás v republice.

Doporučila bys tento sport i ostatním dětem? A jak nebo co bys jim k tomu řekla?

Já bych dětem řekla, že jakýkoliv pejsek potřebuje nějakou zábavu, ale je to i starost. Sport, který s Taurinkou děláme, je velmi náročný na komunikaci mezi člověkem a psem. Musí být mezi vámi přátelství, ale i vzájemný respekt a strašně moc trpělivosti. Trénink je během na dlouhou trať, ale trpělivost a snaha se vyplácí.

 Viktorie Kuncková (16 let) a Crazy Girl od Dupíků (BOC)

Viki, prozraď našim čtenářům, co tě přivedlo ke kynologii a jak dlouho už se jí věnuješ?

Ke kynologii mě jednoznačně přivedla moje mamka a náhodné setkání na soustředěnídogdancingu u nás v hotelu v Chotěboři. Pejskařině se tedy věnuji už sedmým rokem.

Spousta dětí by si přála mít doma psa, ale často naráží na absolutní nepochopení ze strany rodičů. U vás to ale bylo jinak, viď?

Ano. Mamka je vášnivý kynolog už od svých dětských let, a tak to nestálo žádné přemlouvání.

Tvou současnou čtyřnohou parťačkou je fenka border kolie. Proč právě toto plemeno?

Hlavním důvodem pro border kolii byl modrý borderák Blue Charlie od Dupíků, kterého jsme poznali na již zmíněném soustředění dogdancingu, a naprosto nás nadchnul. A já dnes cvičím s jeho sestřenicí.

Představila bys nám blíže svou fenku, a čemu všemu se spolu věnujete?

Moje fenka se jmenuje Crazy Girl od Dupíků a na podzim jí bude sedm let. Nepatří úplně ke klasickým energií sršícím borderkám. Má klidnější, trochu komplikovanější povahu, kterou ale doplňuje ještě svojí neuvěřitelnou chytrostí, která je často až na škodu. Například její neustálé otvírání jakýchkoliv dveří včetně auta a pračky. Naším hlavním sportem je určitě dogdancing, kterému se věnujeme už od štěňátka, a ve kterém máme složeno už osm zkoušek. Rády bychom se věnovaly i pasení, ale bohužel se nám odstěhovala trenérka mimo republiku a nejbližší ovečky máme nějakých 80 km daleko. Jako rozptýlení se věnujeme ještě agility, kde máme složenou zkoušku LA1.

Svou fenku si od štěňátka cvičíš výhradně sama. Je ale všeobecně známé, že border kolie je velmi akční plemeno, které potřebuje důkladně zaměstnat. Začátky tedy možná nebyly úplně jednoduché. Jak jsi to zvládla a kdo ti nejvíce pomáhal nebo stále pomáhá?

Ano opravdu, začátky nebyly vůbec jednoduché. Crazynku bylo velmi těžké namotivovat a celkově se „naladit na stejnou vlnu“, jelikož mi bylo devět let, když jsem jí dostala a neměla jsem dostatek zkušeností, trpělivosti a důslednosti. Trvalo tedy asi dva roky, než jsme vytvořily skutečný tým. Nejvíc mě pomáhala a stále pomáhá rozhodně moje mamka. Bez podpory rodičů to prostě nejde. Dojíždění na tréninky přes celou Prahu, na závody, zkoušky a jiné akce a povzbuzení v pravou chvíli by bez mámy nebylo možné. Další velkou podporu a pomoc vždycky najdu u našich psích kamarádů a u mé trenérky.

Předchozí otázka mě přímo vybízí k další navazující. Co si myslíš o tom, že někteří mládežníci dostanou třeba od rodičů již vycvičeného psa a s ním pak už jen obráží závody a sbírají úspěchy? 

Tohle je bohužel každého volba, ale mě osobně by to netěšilo. Mít psa není jenom o výcviku, soutěžích a vyhrávání, ale také o společně stráveném času, překonávání překážek a vzájemném porozumění. Pak teprve jste opravdový tým a z úspěchu máte ještě větší radost!

Sportem číslo jedna je tedy u tebe jednoznačně dogdancing. Vzpomněla by sis ještě, který „kousek“ ti dal nejvíce zabrat nebo na který jsi pyšná, že se ti ho vůbec podařilo nacvičit a následně předvést?

V rámci jednotlivých cviků nemám asi nějaký konkrétní, ale vždycky nám dá zabrat jakákoliv práce tlapek. Naším celkem častým problémem je mimochod, který je nepatřičný v divizi Musical Dressage. Pokud vezmu naše závodní sestavy, tak jsou dvě, na které jsem opravdu pyšná, moc se mi líbí, a které nám perfektně sedly.  První je naše kuchařská sestava, se kterou jsme vyhrály MČRM v roce 2016 a druhá je letošní sestava, s kterou se na MČRM teprve chystáme.

Kdo ti vymýšlí sestavy na závody a jak je to s povinnými prvky a rekvizitami pro jednotlivé soutěže?

V dogdancingu se velmi liší sestavy na zkoušky a na závody. Sestavy na závody si člověk většinou vymýšlí sám, popřípadě s pomocí trenéra a nejsou povinné či dané cviky, které sestava musí obsahovat (pouze v divizi Heelwork je určené procento heel pozic v sestavě). Rekvizity a kostýmy jsou také libovolné. Na oficiální závody se však musí bez pamlsků či jiných pomůcek, pes bez obojku a musí se dodržovat určitá pravidla. Sestavy na zkoušky jsou naprostým opakem. Každá ze čtyř divizí má přesně dané prvky, které se musí v sestavě objevit a pak dle stupně zkoušky též povolené či nepovolené posunky rukama. Také je dána minimální a maximální délka skladby. Rekvizity ani kostýmy se nepoužívají. A vytvoření sestavy na zkoušky je proto rozhodně lepší svěřit trenérce.

V tanci se psem se ti daří opravdu skvěle, o čemž svědčí i fakt, že o následujícím víkendu budeš startovat na MČR dětí a mládeže. Zajímalo by mne, zda se musí každý tým nějak kvalifikovat, případně jaká jsou nastavená kritéria umožňující účast na takové prestižní akci?

Na MČRM se týmy zatím kvalifikovat nemusí, jedinou podmínkou je mít složenou alespoň jednu zkoušku z DD minimálně na velmi dobře.

Jak svou fenku vůbec motivuješ k nějaké činnosti a osvědčily se ti třeba nějaké účinné triky?

Svoji fenku motivuji většinou na pamlsky, ráda se také přetahuje o nějaké pešky. V době, kdy jsme začínaly a bylo těžké Crazy namotivovat se mi celkem osvědčilo zkrmování denní dávky granulí při výcviku a naučení klidového režimu.

Našla by se i nějaká další kynologická disciplína, kterou bys měla chuť si vyzkoušet?

Vždycky jsem chtěla zkusit sportovku – stopy a obrany.

Prozradíš nám své plány do zbytku sezóny?

Do konce roku bych chtěla složit zkoušku MD3, úspěšně se zúčastnit MČRM a také MČR BOC a samozřejmě hlavně užívat si i společně strávený čas jak nejlépe to půjde.

A nějaký nezapomenutelný zážitek se psem na závěr?

Každá chvilka s Crazy je nezapomenutelná a nejvíc ty, kdy vidím, jak je šťastná!

Děkuji moc za rozhovor a přejeme hodně štěstí na mistrovství republiky!

Věnují se i vaše děti některé kynologické disciplíně?  Závodí nebo to dělají jen tak pro radost? Napište nám o tom a nezapomeňte zaslat i ilustrační fotografie. Vybraný příspěvek od našich čtenářů odměníme malou pozorností. Vše zasílejte na redakce@ecanis.cz

 Foto: archiv majitelů, Martina Irglová