EET už pod stromeček?

Také byste chtěli pod stromečkem najít něco jiného než EET? A spadá vlastně chovatelská činnost pod elektronickou evidenci nebo ne? Zajímá vás, jak budeme v příštím roce správně prodávat štěňátka, abychom neobcházeli zákon? To jsou otázky, na které se budeme snažit nalézt odpověď v následujícím příspěvku.

V průběhu měsíce září jsme vás již informovali o „štěstí“, které nám v podobě zavádění EET zodpovědní činitelé přichystali. Kvapem se totiž blíží její třetí a zároveň předposlední fáze s tím, že plánované změny se bohužel od počátku března příštího roku dotknou i prodeje štěňat za hotové. Do té doby by se tedy podle momentálně dostupných informací chovatelé měli do systému přihlásit. Co tedy s tím?

Bič na chovatele?

O tom, zda chov psů je, či není výdělečná činnost, se dá celkem slušně polemizovat. Na jedné straně jsou tu obrovské chovatelské stanice, které produkují několik vrhů ročně třeba i více plemen naráz a na straně druhé máme řadu tzv. hobby chovatelů (a dovolím si tvrdit, že těch je většina), kteří na své fence odchovají dva až tři vrhy za život jen tak pro radost. A pak jsou tu ještě mazlíčkáři, kteří dopřejí své pejsině jedna štěňátka a když zjistí, co je s tím práce a starostí, do dalších odchovů se již raději ani nepustí. Srovnáme-li si pak k tomu náklady na ten opravdový poctivý chov včetně investovaného času chovatele, jeho rodiny a nejbližšího okolí s prodejní cenou štěněte, máme-li štěstí, jsme na nule. Tak co budeme evidovat? Vypadá to, že jediným právně průchodným řešením je prodej štěňat pouze prostřednictvím bankovního převodu. Většina z nás pochopitelně nechce podvádět nebo obcházet platné předpisy, ale někdy opravdu zůstává rozum stát, co se u nás může schválit.

A tak jsme o vyjádření k tomuto nařízení požádali osobu fundovanou, a to Mgr. Eduarda Belšána, který se sám v kynologii aktivně pohybuje.

Takže, co vy na to, pane magistře?

Předně musím konstatovat, že paušalizovat odpověď na dotaz by bylo zavádějící. Je pravdou, že asi nejklidnějším řešením celé věci je opravdu převod kupní ceny za štěně na bankovní účet. V tomto směru se jedná o řešení velmi praktické. Pokud jde však o výklad a možnosti, toto není zcela triviální. Základním bodem je, jak často k prodeji dochází, jestli se jedná o činnost – příjem nárazový, jednorázový, respektive ojedinělý. Pojem ojedinělého příjmu ovšem bude v případě problému podléhat výkladu ze strany správního orgánu (finančního úřadu), který bude konkrétní danou situaci řešit. Je tak třeba striktně odlišit velké chovatelské stanice, jelikož u těchto bude dle mého názoru primárně vyloučeno podřadit příjem pod pojem příjmu ojedinělého. U menších a drobných stanic pak bude spíše pravděpodobné, že pod uvedený pojem spadnou a nebude třeba registraci řešit. Z mé strany bych tak doporučil dva kroky:

1) Chovatelé by se měli v případě, že si nejsou jisti svou povinností, obrátit na finanční úřad, respektive na Ministerstvo financí s žádostí o stanovisko ke své situaci, tj. iniciovat případné práce na metodickém pokynu, kterým by se pak příslušné orgány řídily.

2) Vyhledat odbornou pomoc, ať už daňového poradce, popřípadě advokáta, který jim k jejich konkrétní situaci zpracuje stanovisko, když dojde k přesnému posouzení faktické situace chovatele a jeho právních povinností. 

Za současného stavu bych pak ovšem doporučil primárně realizovat platby kupní ceny za štěně prostřednictvím bankovního převodu. 

A závěrem?

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že celá věc snad nebude tak beznadějná, jak se zprvu zdálo. A většina chovatelů si v podstatě může celkem oddychnout a pod tím stromečkem si udělat radost něčím jiným.

Ilustrační foto: N. Kolářová