Čtyřnozí četníci 23 – Jezdecké kalhoty

V dalším díle oblíbeného četnické seriálu se podíváme na zoubek potulným lupičům, kteří v dubnu 1928 vykradli hospodu v Malešově. Na pomoc s páráním tentokrát nastoupila fena Ada, která svým zkušeným a vytrénovaným nosem nalezla potřebné a usvědčující důkazy.

Úvodní foto: Četník se služebním psem

Četnické stanici v Malešově v politickém okrese Kutná Hora oznámil 6. dubna 1928 ráno místní hostinský Josef Černý krádež vloupáním. Na místo se vydal osobně velitel stanice vrchní strážmistr Rudolf Švábenický doprovázený strážmistrem Stanislavem Udatným.

Na náměstí zastavil hlídku místní občan Jan Semerád a uvedl, že se v noci na dvůr jeho domu pokoušeli vniknout tři muži, z nichž jeden byl oblečen do jezdeckých kalhot. Byl probuzen šramotem, rozsvítil ve světnici a muži se dali na útěk, aniž by cokoliv stihli odcizit. Na kostele právě odbíjela druhá. Semerád zhasl a čekal, zdali se muži nevrátí. Ráno za denního světla prohledal dvůr, ale nezjistil žádnou škodu. Přesto právě šel věc oznámit na četnickou stanici

Vrchní strážmistr rozhodl prohlédnout Semerádovic dvůr, který byl po cestě k vyloupenému hostinci. Na plotě ani na dvoře ale nezjistil sebemenší stopu.

Zato v hostinci U Černých bylo zjištěno vloupání zadními dveřmi ze dvora do chodby a zde byly vypáčeny dveře do spižírny. Dle poškozeného zmizely dvě šišky salámu, klobásy a několik kilogramů syrového hovězího masa. V chodbě byl odcizen batoh, v němž pachatelé svůj lup zřejmě odnesli, a ze špalku na dvoře zmizela sekera, kterou byly pravděpodobně vypáčeny dveře spižírny. Na dvoře hostinský postrádal čtrnáct slepic.

Stopy žádné. Bylo však zřejmé, že jde o práci několika pachatelů. Možná, že to byli zrovna ti, které vyplašil Jan Semerád. Na takovýto případ bylo zbytečné volat nedávno zřízenou kutnohorskou pátrací stanici. Podle škody jde o přečin a pátračky jsou od toho, aby se zabývaly zločiny. Četníci pouze sepsali odcizené věci a nakreslili náčrtek. Poškozený neměl na nikoho podezření.

Před návratem na četnickou stanici se hlídka rozdělila aby obešla obec ve snaze zjistit případné svědky. Strážmistr Udatný potkal hajného Lacinu, který se vracel z lesa. Od něj se dozvěděl, že mezi Košicemi a Roztěží se v lese před časem usídlili potulní cikáni. Hajného zaujalo, že jeden z členů tlupy chodí v jezdeckých kalhotách.

Mezitím vrchní strážmistr Švábenický telefonicky přesto nahlásil případ vloupání do hostince kutnohorské pátrací stanici a okolním četnickým stanicím. Velitel sousední četnické stanice  v Suchdole uvedl, že by se mohlo jednat o Eduarda Vrbu, Václava Růžičku a Antonína Fialu. K Fialovi uvedl, že stále chodí v jezdeckých kalhotech. Tato tlupa před časem sídlila u nich v obvodě na vrchu Vysoká, ale podařilo se jim vyhnat ji ze staničního obvodu.

Po návratu strážmistra Udatného bylo jasné, kam vytlačili suchdolští četníci nezvané hosty a že vyloupení hostince má na svědomí uvedená trojice. Četníci se znovu vystrojili a vydali se do lesa k obci Košice, provést kontrolu tábora.

Již téměř za tmy nalezli opuštěné tábořiště a v ještě vlažném popelu ohniště byla ohořelá hovězí kost. To byla první, ale zároveň poslední stopa v případu vyloupeného hostince. Potulná tlupa byla pryč.

Druhý den nařídil okresní četnický velitel v Kutné Hoře poručík výkonný František Němec pátrání po potulných tlupách v celém okrese. Hlídku kutnohorské pátrací stanice spolu se služebním psem Adou vyslal k propátrání opuštěného tábořiště, zdali v jeho okolí nejsou ukryty nějaké věci pocházející z krádeží. Za denního světla bylo v lese u tábořiště nalezeno peří z odcizených slepic, které již byly zřejmě zkonzumovány. Ada však nalezla v houštině žlutý řemínek od batohu. Manželka hostinského uvedla, že jde o řemínek z jim odcizeného batohu.

Povedený trojlístek se podařilo dopadnout četníkům až ve vzdálených Ratajích nad Sázavou. V majetku tlupy byly nalezeny dvě sekery a zánovní batoh.  U ohniště byly nalezeny zbytky drůbežích kostí. Kromě toho byl Antonín Fiala v jezdeckých kalhotách, což mu četníci předestřeli coby usvědčující důkaz. To stačilo četníkům k zatčení a odvedení Eduarda Vrby, Antonína Fialy a Václava Růžičky k okresnímu soudu v Uhlířských Janovicích.

Po několika dnech byl příslušníky kutnohorské pátrací stanice proveden výslech zatčených k dosud neobjasněným případům krádeží. Antonín Fiala se snažil četníky přesvědčovat, že nikdy jezdecké kalhoty nenosil. Až od dozorce vězňů bylo zjištěno, že Fialova konkubína mu přinesla čisté prádlo a musela jezdecké kalhoty odnést se špinavým prádlem. Pro vyšetřujícího soudce byl však dostatečným důkazem batoh s utrženým řemínkem, který byl nalezen v opuštěném tábořišti u obce Košice a sekera, kterou hostinský označil za svůj majetek. Kromě toho četníci, kteří Fialu zatýkali, shodně udali, že byl v jezdeckých kalhotách.

Jezdecké kalhoty byly nalezeny hlídkou pátrací stanice, vracející se od soudu, mezi věcmi zbylých členů tlupy, kteří zůstali na svobodě.

Vzhledem k tomu, že se zatčení přiznali i k dalším případům, jednalo se již o zločin krádeže, a proto byli eskortováni do vazby kutnohorského krajského soudu.