Čtyřnozí četníci 16 – Nepravý adresát

Také se vždy každé druhé pondělí těšíte na skoro devadesát let staré příběhy z četnické stanice? Není divu! A tentokrát již pošestnácté! Společně se podíváme na konec roku 1929, tedy do času vánočních svátků. Tehdy však mělo kutnohorské četnictvo opravdu plné ruce práce s tlupou zlodějů. V příběhu pak můžeme sledovat i práci služební feny Ady…

Čtyřnozí četníci 16 – Nepravý adresát

Úvodní foto: Hlídka pátrací stanice se služebním psem na motorovém kole

Konec roku 1929 nebyl pro kutnohorské četnictvo ani náhodou v duchu příprav na vánoční svátky.

Ve středu 18. prosince 1929 v podvečerních hodinách uprchli ze svého pracoviště u statkáře Bedřicha Truhláře dva trestanci krajského soudu v Kutné Hoře. Čeněk Kešner narozený 22. ledna 1905 a příslušný do obce Panské Duběnky v politickém okrese Dačice, svobodný, pro krádeže a loupeže vícekrát trestaný čeledín a Richard Kafka narozený 18. ledna 1886 v obci Běchary v politickém okrese Jičín, obchodní cestující a podvodník bez stálého bydliště.

O případu bylo okamžitě vyrozuměno okresní četnické velitelství. Před několika měsíci povýšený okresní četnický velitel nadporučík výkonný František Němec zalarmoval četnictvo v celém politickém okrese, včetně pátrací stanice a zároveň o útěku trestanců telefonicky vyrozuměl velitele četnického oddělení v Čáslavi kapitána Stibůrka, který zalarmoval všechny četnické stanice v rámci celého jím řízeného četnického oddělení.

Doslova po několika hodinách od útěku o sobě dali zločinci vědět. Zhruba okolo jedné hodiny po půlnoci na pátek 20. prosince 1929 vnikli dva pachatelé do krámu pekaře Josefa Hauptmana v Netřebí. Ze zahrady se dostali oknem do skladiště. Pekař Hauptman pracující spolu s dělníkem Janem Kořínkem v dílně, zaslechl ve skladišti bouchání, a proto zavolal do krámu na manželku a svého tchána, aby mu podali pušku. Lupiči zřejmě slyšeli toto volání a uprchli. Asi za čtvrt hodiny se ozval šramot ze skladiště znovu. Pekař tedy vešel do krámu a zde uviděl v okně do skladiště lupiče s napřaženým revolverem, který na něj svítil elektrickou svítilnou a zavolal: „Jeď nebo tě střelím!“. Vzápětí na to vypálil čtyři rány.

Na místo činu okamžitě vyrazilo motorové kolo pátrací stanice. Zatímco Ada uvedená strážmistrem Oplištilem na stopu pachatelů, tuto ještě v doprovodu štábního strážmistra Krupky sledovala stopu k obci Třebešice, štábní strážmistr Eidlpes zjistil, že tři z vystřelených projektilů se zaryly do pytlů s moukou a čtvrtý do dílenských dveří. Výslechem majitele pekařství bylo zjištěno, že byly odcizeny mince v hodnotě zhruba 350 Kč a pět homolí cukru za 440 Kč. V poli za Třebešicemi byla nalezena vypáčená schránka od uloupených peněz a páčidlo. Stopa pachatelů vypracovaná služebním psem Adou pokračovala k železniční zastávce Církvice, kde na nástupišti směrem na Čáslav skončila. To znamená, že pachatelé odjeli prvním ranním vlakem do Čáslavi.

 O tom, že se Kešner s Kafkou zřejmě ukrývají někde v Čáslavi, svědčil případ vloupání do budovy tamního okresního úřadu, k němuž došlo v noci na 23. prosince 1929. Případ byl místní četnické stanici nahlášen až po příchodu zaměstnanců v ranních hodinách. Hlídka kutnohorské pátrací stanice vedená štábním strážmistrem Eidlpesem na místě zjistila, že pachatelé vnikli do přízemní budovy sklepním oknem a ze sklepa se dostali na chodbu a do jednotlivých úřadoven, jejichž dveře otevřeli paklíčem. Vypáčili zásuvky pracovních stolů, z nichž se však dle sdělení úřednického personálu nic neztratilo. Pokladna okresního úřadu, v níž bylo uloženo 13.000 Kč, byla pouze poškozena navrtáním vnějšího pláště. Pachatelé byli zřejmě při činu kýmsi vyplašeni a nedokončili tudíž svůj záměr. Na místě činu byl na zemi u pokladny nalezen papírový sáček, v němž byla směs popele a pálivé papriky, který pachatelé hodlali na místě činu vysypat, aby znemožnili použití služebního psa. Vzhledem k tomu, že budova okresního úřadu byla na frekventovaném místě, bylo by uvedení služebního psa na stopu a vypracování pachové stopy zcela nemožné.

Vánoční nabídka obchodu u Kozlíků  

 Čtyřnozí četníci 16 – nepravý adresát

Vánoční svátky byly tentokrát pro četníky v rámci celého čáslavského oddělení v duchu usilovného pátrání po hledaných zločincích, kteří se nerozpakovali použít v případě obrany střelné zbraně.

Přesto, že po Kešnerovi a Kafkovi, jakoby se slehla zem, nově ustanovený kancelářský pomocník štábní strážmistr Břetislav Stehlík, který rozšířil sestavu kutnohorské pátrací stanice, zpracovával přehled případů, u kterých by mohli připadat v úvahu coby pachatelé. V noci z 18. na 19. prosinec došlo v Křeseticích ke krádeži vloupáním, při níž byla odcizena čepice a zimník a k dalšímu případu došlo v Kutné Hoře 19. prosince, kdy byl okraden kočí Václav Rajner, zaměstnaný u rolníka Augustina Buchara, o šatstvo, prádlo a další drobné předměty v ceně více než 300 Kč. Další hlášení o případech krádeží v Šebestěnicích v politickém okrese Čáslav, v Druhanově, Osové Lhotě a v Bohušovicíh v politickém okrese Světlá nad Sázavou zaslaly kutnohorské pátračce jednotlivé četnické stanice.

V neděli 29. prosince 1929 večer se na kutnohorskou pátrací stanici dostavil místní statkář Bedřich Thuhlář. Službu pohotovostního četníka vykonával Bořivoj Václav Eidlpes právě povýšený do hodnosti praporčíka. Statkář Truhlář odevzdal četnictvu dopis adresovaný jeho služebné, který dnes obdržela od uprchlého trestance Kešnera. Na Truhlářovic statku totiž pracovali trestanci z věznice krajského soudu a právě při návratu z práce na statku Kešner s Kafkou uprchli.

Truhlář praporčíku Eidlpesovi sdělil, že dnešního dne pozdě odpoledne do jeho statku přišli bývalí trestanci Kešner a Dejmek, kteří se bavili s jeho služebnou a předali jí uvedený dopis. Statkář dále uvedl, že služebná často důvěrně s trestanci hovořila, zejména ke Kešnerovi projevovala vroucí vztah a nosila jim jídlo na přilepšení stravy. Z milostného dopisu, který statkář služebné po odchodu návštěvy zabavil, vyplývalo, že se Kešner ukrývá u bývalého spoluvězně Štěpána Mokrého v Čáslavi.

Plně obsazené motorové kolo pátrací stanice vyrazilo nejvyšší možnou rychlostí na nádraží Sedlec – Kutná Hora, kde byli Kešner i Dejmek zatčeni při nastupování do vlaku jedoucího do Čáslavi. Zatímco Dejmek byl dodán do vazby kutnohorského krajského soudu, byl Čeněk Kešner převezen do Čáslavi.

V domě obchodníka Františka Mokrého v Koudelově třídě č. p. 199 v Čáslavi byl Kešner podroben přísnému výslechu, který vedl praporčík Eidlpes. Syn obchodníka Štěpán Mokrý, narozený 26. prosince 1900 v nedalekých Vrdech, soukromý úředník, se s Kešnerem a Kafkou seznámil v době, kdy byl pro své spáchané podvody ve vyšetřovací vazbě kutnohorského krajského soudu.

Kromě toho, že se od protřelých kriminálníků Štěpán Mokrý ledacos dozvěděl a přiučil, vznikl mezi nimi přátelský vztah. Po svém útěku se Kešner s Kafkou u Mokrých ukrývali, prodávali jejich prostřednictvím ukradené a uloupené věci a dokonce se od nich mnohé dozvěděli o místních poměrech. Tímto způsobem získali informace o poměrech na zdejším okresním úřadě, který se pokusili vyloupit spolu s několikrát trestanými lupiči pokladen Josefem Moravcem, Ferdinandem Bílkem a Františkem Vybíralem z Brna. Od 23. prosince až do dněšního dne se Kešner ukrýval kdesi v severních Čechách.

Dále měli zločinci od Mokrých informace o situaci a o poměrech u místního obchodníka Kříže na Koudelově třídě a na čáslavském poštovním úřadě, které se rovněž chystali vyloupit. Přitom na čáslavské poště bylo před koncem roku uloženo zhruba 5 milionů Kč. Spáchání loupeže na poště plánovali provést na Silvestra.

Jako své spolupachatele Kešner označil kromě Kafky, brněnské kasaře Moravce, Bílka a Vybírala a spolu se Štěpánem Mokrým i jeho rodiče Františka a Marii. Proto byli všichni členové rodiny Mokrých zatčeni a dodáni do vazby krajského soudu v Kutné Hoře.

Čáslavský poštovní úřad byl četnictvem i vojenskou stráží z místní posádky po několik dní i nocí střežen pro případ, že by se ozbrojení a ničeho se neštítící zločinci pokusili o jeho vyloupení i bez účasti Čeňka Kešnera. Pouze díky dopisu, který se náhodou dostal do rukou četnictva, byla učiněna přítrž řádění nebezpečných zločinců a bylo zabráněno uloupení několikamilionové částky.

Po ostatních spolupachatelích bylo vyhlášeno pátrání. Zřejmě byli někým z kompliců včas varováni.       

Úspěch četnictva – zatčení zločince Kešnera

 Čtyřnozí četníci 16 – nepravý adresát

  Čtyřnozí četníci 16 – nepravý adresát

Obálka knihy Kutnohorská pátračka opět zasahuje

Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého KUTNOHORSKÁ PÁTRAČKA OPĚT ZASAHUJE, vydané nakladatelstvím Pragoline. Kniha je k dostání v E-SHOPU eCanis.cz a byla vydána i v elektronické podobě, která je k dostání na www.kosmas.cz.  Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webu www.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý.

 


Diskuse k článku Čtyřnozí četníci 16 – Nepravý adresát

Pravidla diskuse Nápověda

Redakce www.ecanis.cz nechce pravidly pro online diskuzi omezovat, platí však pravidla, která by měl každý diskutující respektovat. Pro zjednodušení je lze shrnout do tří zásadních bodů. Diskutující musí dodržovat pravidla slušného chování a zákony České republiky, a nesmí zneužívání diskuzí ke komerčním účelům. Každý, kdo tato pravidla ctí a dodržuje je v online diskuzi na www.ecanis.cz vítán.

Nápověda pro diskuzi