Armin Zipper For Fun z Černobílých

Dnešní ráno mělo být jako každé jiné, jen já tušil že je něco špatně.

Pánička mi šeptala do ouška že dnes mě čeká velký den a že se už těší až budeme zase doma. Nevěděl jsem jak jí říct že dnešní ráno bude naše poslední. Šli jsme společně nakrmit králíky a pak s Rastíkem a Falkem na mou oblíbenou procházku. Létel jsem po louce a v lesíku a užíval si krásněho dne. V potoce jsem si smáčel tlapky a snažil se chytit pár bublinek. Když jsme přisli domů, paníčka mi umyla tlapky a bříško a pak po chvilce mazlení jsme se vydali k autu... doufal jsem že jedeme na nějaký výlet... jenže jsem vystoupil před veterinární ordinací v Klášterci... vystoupal jsem po schodech a vesele přivýtal všechny uvnitř... za posledných pár dní jsem tu byl celkem často a vždy jsem z těch lidí cítil hrozný smutek... vyskočil jsem na stul a doktor mě začal prohlížet poté mě píchnul ostrou jehlou a mě se začalo chtít spát... cítíl jsem tlukot srdce mé paničky... hlavu jsem měl opřenou o její hruď ...slyšel jsem její přerývaný dech... na můj čumák dopadaly její slzy ... věděl jsem že je něco špatně...věděl jsem že tohle jsou naše poslední vteřiny ...vzpomínám si jak mi předchozí noc říkala co mě čeká... z posledních sil jsem naposledy klepl ocáskem a svou tlapu položil na její ruku... ,,neboj se, ať se stane cokoliv budu navždy s tebou... v tvých vzpomínkách, v tvém srdci budu hvězda která na tebe bude dávat pozor... vím že náš čas byl příliš krátký, mrzí mě to, že tě opouštím... dokázali jsme toho spolu hodně... mám tě moc rád... nikdy na to nezapomeň,, s poslední myšlenkou jsem upadl do hlubokého spánku... Všechny jsem je pořád slyšel, ale nic jsem necítil ani neviděl... věděl jsem že tu jsou ..všichni... s bohem všem těm co si mě pamatují a kteří mě potkali...
(,,Armin,, Zipper For Fun nás dnes opustil ...5.9.2017 ve 12:05 ve svých dvou letech a dvou měsícech.
V dutině břišní měl extrémně vzácný a agresivní nádor který postihl slezinu, játra a slinivku, bral mu krev a to vše napomáhalo k pomalému rozpadu orgánů.. sám veterinář prohlásil že je zázrak že žil tak dlouho a nedal na sobě nic znát... je to můj hrdina a nejlepší přítel... děkuji za vše Armine... děkuji za veškerý čas... níkdy jsi pro mě nebyl jen pes... byl jsi můj přítel...parťák... bráška a okouzlující lištička...budeš mi chybet...byl jsi neodmyslitelnou součástí mě i mého života... miluji tě) Tímto uzavírám tuto až příliš krátkou kapitolu jednoho báječného psího parťáka...